Jihomoravský kraj - Památky

Hrad Boskovice

- Rozsáhlá zřícenina původně gotického hradu z konce 14. století, v 16. století pak renesančně přestavěného, tvoří dominantu v místní krajině. Trůní na vyvýšenině nad stejnojmenným městem, ležícím na západním okraji Drahanské vrchoviny v Jihomoravském kraji, vzdušnou čarou asi 15 km severně od Blanska. Bývalé sídlo významných rodů - pánů z Boskovic či pánů z Kunštátu - se dnes prezentuje i zajímavým technickým unikátem - studnou poháněnou dřevěným šlapacím kolem, jediným funkčním v republice. V letní sezóně probíhá v hradním areálu bohatý kulturní program.

Zámek Kunštát na Moravě

- Nejstarší dochované kamenné šlechtické sídlo na Moravě a svým architektonickým vývojem i svou historií (zejména v 15. století) velmi významný zámek. Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Poděbrad, úzce spjaté s osobou krále Jiřího z Poděbrad, se tyčí na ploché výšině nad stejnojmenným městečkem na východním okraji Českomoravské vrchoviny, asi 20 km severozápadně od Blanska (Jihomoravský kraj). Renesanční, později barokně a klasicistně upravený zámek s pozůstatky hradu ze 13. století tak podává svědectví o stavebním vývoji šlechtického sídla od doby pozdně románského slohu až po klasicismus. Součástí anglického parku s romantickými objekty je též unikátní psí hřbitov.

UNESCO: Vila Tugendhat

- V městské části Brno – sever se adrese Černopolní 45 nachází vila Tugendhat, která od roku 2001 patří na Seznam památek UNESCO.

Zámek Milotice

- Jeden z našich nejkrásnějších barokních zámků tvoří dominantu stejnojmenné obce na Hodonínsku v Jihomoravském kraji, asi 8 km jižně od Kyjova. Milotický zámek, nazývaný Perla jihovýchodní Moravy, představuje unikátně zachovaný komplex barokních staveb a zahradní architektury. Během roku se zde koná celá řada kulturních a společenských akcí.

UNESCO: Lednicko - Valtický areál

- Památková zóna Lednicko – Valtický areál (LVA) leží v jižní části okresu Břeclav v Jihomoravském kraji, asi 50 km jižně od Brna. Díky výskytu mnoha krásných a významných přírodních i kulturních památek byla oblast zapsána 7. prosince na Seznam památek UNESCO.

Zámek Vranov nad Dyjí

- Jeden z našich nejkrásnějších zámků, impozantně se vypínající na skalnatém ostrohu nad meandrem řeky Dyje v chráněné zóně Národního parku Podyjí, patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Pohádkově nádherný zámek z přelomu 17. a 18. století se tyčí na místě původního středověkého hradu ve stejnojmenné obci na Znojemsku. Oprávněně bývá nazýván Perlou Podyjí a někdy dokonce i celé Moravy.

Zámek Mikulov

- Jeden z nejmalebnějších moravských zámků trůní na výrazném vápencovém útesu zvaném Zámecký vrch v bezprostřední blízkosti centra města Mikulova, jež se nachází při hranicích s Rakouskem, v působivé vinařské krajině pod Pálavou na Břeclavsku. Původně románský, později gotický hrad ze 13., respektive 14. století byl v 16. a 17. století přestavěný na renesanční zámek; po požáru v r. 1719 následovala barokní úprava. Dějiště významných mírových jednání za účasti politických celebrit (mj. Napoleon, Vilém I., Bismarck). Na sklonku 2. světové války zámek vyhořel do základů, v l. 1947-1960 byl nákladně obnoven do dnešní podoby. Někdejší rezidence mocných rodů Lichtenštejnů a Ditrichštejnů představuje (spolu se Svatým kopečkem) hlavní dominantu Mikulova a významně tak dotváří jeho nezaměnitelný a typický kolorit. Raritou evropského významu je obří renesanční vinný sud o objemu 1014 hl, uložený v zámeckých sklepích.

Zámek Slavkov u Brna

- Monumentální barokní rezidence patří mezi nejvýznamnější zámky na Moravě. Je úzce spjata s památnou bitvou tří císařů v r. 1805; byl to právě slavkovský zámek, kde po bitvě - do té doby nejkrvavější v dějinách – došlo k uzavření příměří. K věhlasu zámku přispělo i to, že se stal sídelní rezidencí významného rodu Kouniců. Přilehlý park o rozloze téměř 16 ha patří k nejcennějším historickým zahradám na Moravě.

Hrad Pernštejn

- Jeden z našich nejzachovalejších, největších a historicky nejcennějších hradů se nachází v katastru obce Nedvědice, v okrese Brno-venkov, v Jihomoravském kraji. Reprezentativní sídlo Pernštejnů uchvacuje svou monumentalitou a patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším moravským hradům.

Hrad Bítov

- Bítov patří k našim nejstarším a nejromantičtějším hradům. Jeho umístění v krajině je esteticky i funkčně jedinečné; tyčí se na skalnatém ostrohu nad Vranovskou přehradou, ca 9 km severozápadně od města Vranova nad Dyjí v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.

Zámek Valtice

- Monumentální zámek je jedním ze dvou nejvzácnějších klenotů Lednicko-valtického areálu, jedinečného území s kreditem památky UNESCO. Bývalá centrální rezidence mocného rodu Lichtenštejnů se nachází ve stejnojmenném městě na jižní Moravě, 10 km západně od Břeclavi. Zámek se řadí mezi nejrozsáhlejší světské barokní stavby na Moravě a je považován za jednu z nejvýznamnějších památek raně barokní architektury ve střední Evropě.

Hrad Templštejn

- Rozsáhlé a malebné zříceniny kdysi mohutného hradu se nacházejí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy, asi 3 km od centra obce Jamolice a cca 7 km severozápadně od Moravského Krumlova na Znojemsku (Jihomoravský kraj). Hrad byl vybudovaný na konci 13. století templáři a patřil k nejvýznamnějším základnám tohoto řádu ve střední Evropě; zanikl však již v první polovině 16. století, zřejmě vinou velkého požáru. Dochovaly se zbytky paláce a štítové zdi, část plášťového opevnění, brána a relikt studny.

Hrad Frejštejn

- Frejštejn patří k nejstarším šlechtickým hradům na Moravě. Jeho rozsáhlé zříceniny se nacházejí nad ústím Křeslického potoka do Dyje, jižně od obce Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejn) na Znojemsku. Díky nedávnému vykácení hustého porostu v hradním areálu se z Frejštejna, stojícímu v turisticky vyhledávané oblasti Vranovské přehrady, stal atraktivní výletní cíl pro širokou veřejnost.

Janův hrad (Janohrad)

- Janův hrad je napodobenina hradní zříceniny v pseudogotickém slohu postavená v letech 1801 - 1808. Nechal ji v Lednicko-valtickém areálu vystavět kníže Jan I. z Lichtenštejna v tehdejším módním romantickém stylu podle projektu J. L. Hardtmutha.