Hrad Bítov
Typ: | Hrad |
---|---|
Kraj: | Jihomoravský kraj |
Okres: | Okres Znojmo |
Město: | Bítov |
Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
Výška: | 395 m n.m. |
GPS: | 48°56'36.726"N, 15°42'2.636"E |
Historie hradu
Hrad Bítov byl zbudován na ostrohu obtékaném řekou Želetavkou nedaleko jejího soutoku s Dyjí v 11. století za knížete Břetislava I. jako první z řetězce pevností chránících jižní hranici přemyslovského státu. Původně dřevěný zeměpanský hrad, založený na místě někdejšího sídlištního hradiště, byl počátkem 13. století přestavěn na hrad kamenný; z této doby se dochovala pouze západní břitová věž. První písemnou zmínku o Bítově uvádějí některé zdroje r. 1046, jiné prameny zmiňují léta 1061 – 1067; další autentická zpráva o něm pochází z r. 1185.
Hrad Bítov býval sídlem jednoho ze šesti moravských krajských úředníků. Po r. 1307 se Bítov dostává na více než 200 let do rukou Lichtenburků, kteří přistoupili k další přestavbě hradu a nechali postavit hradní kapli Nanebevzetí Panny Marie (r. 1334), základ dnešního paláce, obě vstupní věže a jižní křídlo. Dalšími dlouhodobými majiteli sídla byli Jankovští z Vlašimi (1617 – 1755) a rod vítěze nad pruským vojskem u Kolína – hrabata z Daunu (1755 – 1904). Jankovští dali hrad barokně přestavět a založili místní zbrojnici. Za Daunů v letech 1811 – 1863 byl pustnoucí Bítov upraven do dnešní novogotické podoby. Interiéry hradu zdobí jedinečná kolekce iluzivních maleb napodobujících dřevo, kámen nebo štuk, velmi hodnotná je rovněž sbírka obrazů tzv. druhé vlny německých a rakouských romantiků (Schnorr z Carolsfeldu, Fendi, Russ, Camphausen). Posledními majiteli Bítova do r. 1945 byla podnikatelská rodina Haasů - velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Hasenfelsu (největší výrobce porcelánu v habsburské monarchii) a po jeho smrti v r. 1914 stejnojmenný syn. Bohémský a podivínský Jiří Haas mladší zřídil v areálu hradu proslulou bítovskou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých ZOO na kontinentu. Velkou pozornost přitahuje zejména sbírka vycpaných zvířat včetně kolekce 51 psů nejrůznějších ras, největší svého druhu na světě vůbec, zapsaná v Guinessově knize rekordů. Po smrti Jiřího Haase v r. 1945 (sebevražda zastřelením v důsledku vynuceného odchodu z Bítova a výhrůžek revolučních gard krátce po osvobození) přešel hrad do správy státu a r. 1949 byl zpřístupněn veřejnosti.
Expozice
Návštěvníky je rovněž vyhledávána slavná bítovská zbrojnice (prezentující mj. znamenitá uměleckořemeslná díla puškařů 17. století), expozice strašidel a nedávno otevřená mučírna a hladomorna.
Otevírací doba
- duben až říjen - pouze soboty, neděle a svátky - 9:00 - 16:00
- květen, červen a září - denně kromě pondělí - 9:00 - 17:00
- červenec a srpen - denně kromě pondělí - 9:00 - 18:00
Poslední prohlídka začíná vždy 1 hodinu před koncem otevírací doby.
Polední přestávka průvodců v červenci a srpnu od 12 do 12.30 hodin, poslední prohlídka před polední přestávkou začíná ve 12 hodin (výjimečně ve 12.10 hodin). Polední přestávka v okrajových měsících květen, červen a září od 12.00 do 12.45 hodin. Polední přestávka v dubnu a říjnu od 12.00 do 13.00 hodin.
Vstupné
- Okruh I - Palác - plné 130 Kč, snížené 90 Kč, rodinné 350 Kč, hromadné 20 Kč
- Okruh II - Zbrojnice - plné 90 Kč, snížené 90 Kč, rodinné 350 Kč
- Okruh III - Hradní vězení, hladomorna, mučírna - plné 100 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 280 Kč
- Okruh IV - vstup do hradu bez průvodce - jednotné 70 Kč
Zimoviště a letní kolonie netopýrů
V současnosti má Bítov také zajímavé, a to okřídlené, obyvatele. Půdu nad hradním palácem využívá letní kolonie netopýra velkého. Zhruba 80 samic tohoto našeho největšího netopýra zde každoročně přivádí na svět svá mláďata. Velká a teplá půda je pro netopýry ideální úkryt, v okolních lesích navíc nacházejí dostatek potravy, kterou tvoří zejména střevlíci a další velcí brouci.
Hrad však není zcela osiřelý ani v zimním období. Místní sklepení totiž slouží jako zimoviště pro několik dalších druhů letounů. Od listopadu do března se tu můžeme setkat například s netopýrem dlouhouchým, černým, někdy i s vrápencem malým. V mrazivých zimách zde bývají zastiženi také netopýr pestrý, rezavý nebo parkový. V některých letech se v počtu až několika desítek jedinců objevují i netopýři hvízdaví, kteří se ukrývají ve štěrbinách kolem dveří.
Více o místních létajících obyvatelích se můžete dozvědět prostřednictvím pracovního listu Netopýři na hradě Bítov, který je v tištěné podobě k dispozici v pokladně hradu. Vyplněný pracovní list si mohou (nejen) děti odnést na památku s sebou domů.
Další informace najdete na http://napude.sousednetopyr.cz
Něco navíc:
V roce 2017 bude probíhat poměrně rozsáhlá oprava půdních prostor hradu. Stavební zásahy mohou netopýry v budovách ohrožovat, proto zde byla nezbytná rekonstrukce půdy odborníky naplánována tak, aby riziko pro netopýry bylo co nejmenší a tradiční úkryt kolonie zůstal zachován.
Za návštěvu určitě stojí také hradní lesopark vybudovaný rodem Daunů. Jeho část se studánkou Burgquelle s Lurdskou Madonou, Mohylou předků a Červenou kapličkou je zároveň součástí přírodní rezervace Doutná skála. Zde můžete obdivovat (pra)les s původními bory a vzácnými porosty jedle bělokoré, obývaný mnoha chráněnými druhy hmyzu a ptáků. Vyskytuje se tu i řada lesních druhů netopýrů (např. ušatý, černý, vousatý, řasnatý), kteří obývají dutiny ve starých stromech. Nad hladinou Vranovské přehrady pod hradem lze za soumraku zastihnout lovící netopýry rezavé a vodní.
Praktické informace:
Státní hrad Bítov se nachází asi 9 km severozápadně od města Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo. Hrad je přístupný v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích, od května do září pak denně kromě pondělí. Vybrat si lze ze čtyř návštěvnických okruhů. Autobus jede do stejnojmenné obce Bítov, odkud je to přibližně dva kilometry pěšky. Pro automobily slouží odstavné parkoviště nad hradem, od kterého vede cesta dolů lipovou alejí (cca 600 m). Od června do září lze také připlout lodí, zastávka je přímo pod hradem. Nejbližší železniční stanice se nachází v obci Šumná, což je 15 km od Bítova. Více informací lze získat na https://www.hradbitov.cz, e-mailu bitov@npu.cz či telefonech 515 294 622, 515 294 736 nebo728 779 105.