Hrad Cornštejn

Rozsáhlá a mohutná zřícenina na ostrohu nad Vranovskou přehradou v Bítovské zátoce; představuje vynikající ukázku fortifikační architektury období pozdní gotiky. Cornštejn se nachází ca 8 km severozápadně od města Vranova nad Dyjí, v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.

Výstavba hradu

Hrad Cornštejn (Zornstein) zaujímá strategickou pozici západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště. Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zorn (hněv) a Stein (kámen); tento název měl vyjadřovat sílu a pevnost hradu. Cornštejn byl vystavěn v první polovině 14. století společně s hradem Frejštejnem jako královská pevnost na posílení hradu Bítova a představoval strategický opěrný bod jižní moravské hranice českého státu. Cornštejn dal vybudovat Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. Poprvé se hrad připomíná v listině markraběte Karla z 31. května 1343, kterou markrabě dovoluje Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka rozdělit jejich léno - hrady Bítov a Cornštejn - na tři díly.

Historie Cornštejnu od 15. století do současnosti

V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Hradce, nicméně k r. 1363 se Lichtenburkové opět uvádějí jako držitelé sídla. Tehdy byl Cornštejn podstatně rozšířen, zejména o předhradí; došlo i ke zdokonalení hradního paláce. R. 1422 hrad údajně padl do rukou husitů. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně nový palác se sálem ve druhém patře. Od r. 1460 držel Cornštejn Hynek Bítovský z Lichtenburka, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v r. 1463 otevřenou vzpouru. Proto Cornštejn r. 1464 oblehlo vojsko moravských stavů pod vedením Jindřicha Krajíře z Krajku a Oldřicha Mládence z Miličína. Obranu hradu vedl rytíř Jan Šarovec. Obléhání se stalo politickou událostí evropského významu, neboť vzpurný Lichtenburk měl zastánce v samotném papeži. Posádka Cornštejna odolávala neuvěřitelných deset měsíců, ale nakonec byla v polovině r. 1465 kvůli nedostatku zásob přinucena ke kapitulaci. Dobytý hrad král Jiří z Poděbrad Lichtenburkům zkonfiskoval a lénem udělil Jindřichu Krajířovi z Krajku. Jeho syn Wolfgang Krajíř z Krajku při opravách změnil dispozici Cornštejna. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt - především na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. Za jejich panství byly v r. 1542 - v souvislosti s tureckým nebezpečím – fortifikace hradu naposledy zesíleny. Krátce poté, r. 1576, změnil Cornštejn majitele a připojením k Bítovu zaniká potřeba jeho další údržby. V r. 1612 se hrad uvádí již jako pustý. Coby součást bítovského panství přecházel Cornštejn postupně do vlastnictví Jankovských z Vlašimi (r. 1617), hrabat z Daunu (r. 1788), počátkem 20. století zdědili panství Haugvicové. R. 1906 je prodali Janu Ladislavovi Zamoyskému, který Cornštejn postoupil knížeti Františkovi Radzivillovi. V r. 1912 získává panství Jiří Haas z Hasenfelsu mladší, jemuž zůstalo až do zestátnění po druhé světové válce.

Hrad Cornštejn dnes

Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Díky této památkové obnově se dnes objekt nachází v relativně dobrém stavu. Zachovala se rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. Hrad návštěvníka upoutá zejména svým impozantním opevněním, vzniklým za Krajířů. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Popularitě Cornštejna též výrazně napomáhá jeho lokalizace v dnešní turisticky a rekreačně mimořádně atraktivní oblasti Vranovské přehrady s nedalekými hrady či zámky (Bítov, Frejštejn, Uherčice, Vranov).

 

Přechodný úkryt a zimoviště letounů

Na hradě zimu tráví nejčastěji netopýři černí, pravidelně pak také několik netopýrů dlouhouchých a ušatých. Zřícenina je významným místem pro letní loveckou aktivitu letounů a především je využívána na podzim, v období tzv. swarmingu. Tehdy se sem slétají desítky netopýrů několika druhů, samci se setkávají se samicemi a dochází k páření. Hojně bývá kromě výše uvedených druhů zastižen také netopýr rezavý a vrápenci malí, kteří se pravidelně vyskytují na nedalekých zámcích ve Vranově nad Dyjí a Uherčicích. Návštěvníci hradu se od sezóny 2017 mohou o zdejších nočních lovcích dozvědět více z výkladu průvodců a také z pracovních listů (k dispozici na hradě nebo na http://napude.sousednetopyr.cz/hrajte-si-s-netopyry/). V některých letech se tu koncem léta koná akce pro širokou veřejnost, tzv. Mezinárodní noc pro netopýry.

 

Otevírací doba

  • 27. květen až 28. září - pondělí až neděle - 9:00 - 17:00, poslední prohlídka 16:00

Vstupné

  • plné - 80 Kč
  • snížené - 50 Kč
  • důchodci - 60 Kč

 

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Středa 27.1.2021
Polojasno
0°C
-6°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1016.9hPa
Vítr: 4.7m/s
z severo-západu
Zítra
Čtvrtek 28.1.
Zataženo
3°C
0°C
Pátek
29.1.2021
Silný déšť
1°C
4°C
Sobota
30.1.2021
Polojasno
5°C
2°C
Neděle
31.1.2021
Sněžení
-1°C
-9°C

Kontakt

Adresa:
Bítov 

Místa v okolí

Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Radejčín - Rozhledna Radejčín je stožár vysílače mobilního operátora, postavený v roce 2010.
Rozhledna Ploučnická vyhlídka - Neobvyklá vyhlídková stavba stojící v Benešově nad Ploučnicí na Sokolském vrchu patří k nejstarším objektům tohoto druhu v České republice.
Rozhledna Pastýřská stěna - Rozhledna Pastýřská stěna v Děčíně, nedaleko Zoologické zahrady, pochází z roku 1905. Jedná se o kamennou stavbu, připomínající svým vzhledem gotický hrad.
Rozhledna Na Horách - Rozhledna s poetickým jménem Na Horách využívá především výhody místního terénu, je postavena na nevysokém návrší, ale s dobrým výhledem do krajiny Českého středohoří.

Nové ubytování

+ přidat
Kemp a hostinec na Slapnici - Kemp a hostinec Na Slapnici se nachází na území Křivoklátska, 800m od soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky, mezi obcemi Skryje a Čilá. Jedinečná přírodní rezervace Skryjská jezírka je vzdálena jen 20 minut chůze. V krajině obklopující kemp jsou trasy pro turistiku a náročnější cyklistiku. Ubytovat se v kempu můžete v 8 chatách, jejichž celková kapacita je 37 osob a v 8-10 stanech i 1-2 karavanech. www.kempnaslapnici.cz
Penzion Sova - Ubytování v soukromí , www.sova.unas.cz
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.

Nové restaurace

+ přidat
Hospůdka U Lucyka - Malebná hospůdka ve které se můžete najíst. Tato hospůdka má svou tradici. Je v blízkosti hradu Kokořín.
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.