Zámek Slavkov u Brna
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Vyškov |
| Město: | Slavkov u Brna |
| Výška: | 221 m n.m. |
| GPS: | 49°9'17.433"N, 16°52'27.178"E |
Na místě dnešního zámku stála původně komenda řádu německých rytířů (doložená poprvé v r. 1237), a byla tu vybudována i řádová tvrz. Jejich části jsou zachovány pod severním traktem zámku a pod nádvořím. Po porážce německých rytířů v bitvě u Grunwaldu (r. 1410) získal slavkovské panství český král Václav IV. Poté se majitelé střídali až do r. 1509, kdy Slavkov získal moravský rod Kouniců. Noví majitelé prosluli svou náboženskou tolerancí; byli stoupenci jednoty bratrské a ochránci moravských evangelíků. Patrně za Oldřicha III. z Kounic se koncem 16. století uskutečnila přestavba již nevyhovující tvrze na renesanční čtyřkřídlý zámek. Po Oldřichovi převzali slavkovské panství jeho synové Bedřich a Karel; těm však bylo panství zkonfiskováno za účast ve stavovském povstání. Slavkov se tak stal majetkem jejich mladšího nevlastního bratra Lva Viléma, vychovaného už v katolické víře a povýšeného r. 1642 do hraběcího stavu. Jako milovník umění obohatil slavkovský zámek o mnoho uměleckých předmětů, které tvořily základ pozdější proslulé kounicovské sbírky.
Jeho syn Dominik Ondřej (1654 – 1705), významný diplomat v císařských službách a říšský místokancléř, zahájil koncem 17. století rozsáhlou přestavbu zámku na reprezentativní barokní sídlo. Generálním projektantem této rezidence ve stylu tzv. podunajského baroka se stal uznávaný italský architekt Domenico Martinelli z Luccy (1650 – 1718). Ten vypracoval také plán úpravy přiléhajících částí města i s novým kostelem. Zámek o půdorysu písmene U měl stát na uměle vyvýšeném místě nad městem a přispět tak k přetvoření celé krajiny podle Martinelliho urbanistických vizí. Přestavba sídla Kouniců trvala více než půl století. Jako první vzniklo střední – západní zahradní křídlo. Nástupcem Dominika Ondřeje se stává jeho syn Maxmilián Oldřich Kounic, říšský hrabě z Rietbergu, jenž po r. 1720 obnovuje práce na přestavbě zámku. Na Martinelliho projekt navázal další italský architekt Ignác Valmaggini, který však provedl v původních plánech svého předchůdce některé zásadní změny v zájmu zvýšení reprezentativnosti a monumentality tohoto barokního sídla. Od počátku 30. let 18. století pak v úpravách komplexu pokračoval stavitel Václav Petruzzi, který je dokončil v r. 1752. Dalších 17 let trvaly výzdoby zámku. V té době již byl majitelem panství Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (1711 – 1794), od r. 1764 říšský kníže, státní ministr a kancléř čtyř císařů – Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a Františka II. Tento nejvýznamnější představitel kounicovského rodu má hlavní zásluhy na dokončení celého zámeckého areálu včetně parku. Kounicům patřil zámek až do r. 1945, kdy přešel do správy státu; nyní je v majetku města Slavkova u Brna.
K nejhodnotnějším interiérům slavkovského zámku, čítajícím 115 komnat, patří místnosti západního křídla. Na jejich výzdobě se podíleli vynikající italští umělci – štukatér Santino Bussi a malíř Andrea Lanzani. Návštěvníky upoutá zejména Sál předků, Rubensův sál nebo kaple sv. Kříže. Pozoruhodnou místností je centrální oválný sál zvaný Historický, s působivou iluzivní výmalbou od vídeňského malíře Josefa Pichlera z r. 1767. Právě zde bylo 6. prosince r. 1805 po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi francouzským císařem Napoleonem a Františkem I., císařem rakouským. Slavkovskou bitvu a dobu napoleonských válek připomínají též expozice Historického muzea, instalované v jednom ze zámeckých křídel, s unikátními sbírkami věnovanými této památné bitvě. Proslulá je též kounicovská galerie patřící k předním a zároveň nejstarším zámeckým obrazárnám u nás. Součástí zámeckého areálu je pozoruhodný park, komponovaný původně ve stylu francouzských barokních zahrad, za Václava Antonína Kounice pak dobudovaný podle zahrad versaillských. V polovině 19. století byla dolní část parku upravena v anglickém stylu. Rekonstrukce provedená v 70. letech 20. století vrátila zámeckému parteru zčásti jeho někdejší barokní podobu podle plánů z r. 1774, s bazény, fontánami a kamennými plastikami. Autory bohaté sochařské výzdoby v parku (téměř 50 skulptur s převážně mytologickou tematikou) jsou italský sochař Giovanni Giuliani a Rakušan Ignác Lengelacher. Osvěžující zážitek nabízí i historicky vzácná kaštanová alej v těsném sousedství zámecké zahrady.
Otevírací doba
- duben - denně kromě pondělí - 9:00 - 16:00
- květen - denně kromě pondělí - 9:00 - 17:00
- červen, červenec a srpen - celý týden - 9:00 - 17:00
- září - denně kromě pondělí - 9:00 - 17:00
- říjen, listopad - denně kromě pondělí - 9:00 - 16:00
- prosinec - březen - na objednávku - 200% příplatek
- duben - listopad - mimo provozní dobu - 100% příplatek
Poslední vstup jednu hodinu před koncem provozní doby !!
Zámecké podzemí otevřeno pouze od května do září.
Vstupné
- Prohlídky sálů - trasa B - dospělí 120 Kč, senioři 70 Kč, Děti, studenti, ZTP 60 Kč, Zvýhodněné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 290 Kč, S kostýmovanými prohlídkami, s vystoupením dětí, s floristickou výstavou + 30 Kč / osoba.
- Historické sály a salonky - prohlídka celého patra - dospělí 170 Kč, senioři 120 Kč, Děti, studenti, ZTP 110 Kč, Zvýhodněné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 450 Kč, S kostýmovanými prohlídkami, s vystoupením dětí, s floristickou výstavou + 30 Kč / osoba.
- Prohlídky podzemí - dospělí 80 Kč, senioři 50 Kč, Děti, studenti, ZTP 40 Kč, Zvýhodněné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 200 Kč, S kostýmovanými prohlídkami, s vystoupením dětí, s floristickou výstavou + 30 Kč / osoba. Podzemí je otevřeno pouze v období květen - září. V zimní období je podzemí uzavřeno, pro větší skupiny je možná objednávka na tel. č.: 544 227 548.
- Expozice Austerlitz - malé město velkých dějin - dospělí 120 Kč, senioři 70 Kč, Děti, studenti, ZTP 60 Kč, Zvýhodněné rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 300 Kč.
Prohlídky sálů a podzemí - sleva ze vstupného pro cestující s ČD s jízdenkou do Slavkova, návštěvníky Dinoparku Vyškov, Papouščí ZOO, Wellness Kuřim a s lodním lístkem z lodi Horácko z Dalešické přehrady.
SLEVY SE NESČÍTAJÍ
