UNESCO: Vila Tugendhat
| Typ: | Památka UNESCO |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Brno-město |
| Město: | Brno |
| Výška: | 242 m n.m. |
| GPS: | 49°12'28.938"N, 16°36'57.639"E |
Projekt Vily Tugendhat zpracoval roku 1928 německý architekt Ludwig Miese van der Rohe na žádost manželů Tugendhatových. Stavba patří k vrcholným dílům funkcionalismu a podle dnešních architektů určila měřítka moderního bydlení. Na svou dobu byl dům unikátní proskleným obytným prostorem se zimní zahradou, nepřerušovaným obyvatelným prostorem, okny, splynutím interiéru s přírodou v zahradě nebo výjimečným nosným systémem. Architekt Miese van der Rohe navrhl dokonce i nábytek do interiéru.
Při pohledu zvenčí vypadá vila jako jednopodlažní budova, ve skutečnosti jde však o budovu o třech podlažích. Ve vrchním patře najdeme přijímací halu, ložnice Tugendhatových, sociální zařízení, dětské pokoje, byt správce a dvoumístnou garáž. V prostředním patře se odehrával běžný život; jídelna, kuchyň a volný obytný prostor. K zajímavostem patří onyxová stěna, která pod určitým úhlem propouští sluneční paprsky a mění se tak její barva. Poslední, nejspodnější patro je veřejnosti nepřístupné. Dříve bylo vyhrazeno pro služebnictvo, klimatizaci nebo topení.
Stavba domu vyšla na 5 milionů korun. Cena je to skutečně velkolepá, v té době se dal hezký domek postavit i za 50 tisíc korun.
Do historie vily se neblaze zapsala druhá světová válka. V roce 1938 museli Tugendhatovi jakožto Židé vilu opustit. Od roku 1939 zde sídlilo Gestapo nebo německý konstruktér Willy Messerschmitt. V roce 1945 zde byla ubytována sovětská vojska. Vila utrpěla ohromné škody na mobiliáři. Zcela zničen byl ebenový nábytek i všechna okna. Budova poté sloužila jako škola rytmiky a gymnastiky a rehabilitacím dětí. Na konci 60. let byla vila zapsána na Státní seznam kulturních památek. V roce 1992 zde byly vedeny rozhovory o rozdělení Československa.
V dnešní době se uvažuje o celkové rekonstrukci a uvedení do původního stavu 30. let. Výběrové řízení však bylo zmanipulováno, do sporu se ještě k tomu vložili potomci původních majitelů. Pro veřejnost je Vila od 1. ledna 2010 uzavřena. Osudy Vily Tugendhat se staly inspirací pro román Simona Mawera Skleněný pokoj.
