Nový Hrad u Adamova
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Blansko |
| Město: | Olomučany |
| Pohoří: | Drahanská vrchovina |
| Výška: | 406 m n.m. |
| GPS: | 49°19'27.325"N, 16°38'31.118"E |
Historie Nového hradu u Adamova
Nový Hrad (Ronov) stojí na místě předsunutého opevnění hradu původního, nazývaného Starý hrad, jehož zbytky se nacházejí nedaleko ve směru na severozápad. Vybudován byl ve 14. století, aby střežil důležitou cestu z Brna Blanenským údolím. Kolem hradu se vytvořilo rozsáhlé panství. Na počátku husitských válek dal král Václav IV. Nový hrad do zástavy pánům z Boskovic, v jejichž držení zůstal vpodstatě až do vymření rodu po meči v r. 1597. Poté jej získali Lichtenštejnové.
Obnovení sídla
Nový hrad je unikátním příkladem transformace předsunutého opevnění původního sídla, jež zanedlouho zaniklo, v samostatnou pozdně gotickou rezidenci. V letech 1469 – 1470 obléhá Starý hrad vojsko uherského krále Matyáše Korvína a daří se mu sídlo nakonec dobýt a téměř zničit. Proto se bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic rozhodují ke stavbě nového hradu na místě jedné z obléhacích bašt. Bratrům se daří dokončit obnovení sídla r. 1493, přičemž rozšiřují jeho předhradí a vytvářejí z Nového hradu opravdovou pevnost. Tato stavební přeměna se dodnes připomíná pamětní deskou z r. 1493 umístěnou nad branou hradu s nápisem „Dobeš a Beneš z Boskovic a z Černé Hory“ i se znaky pánů z Boskovic a jejich manželek. Z původního hradu, jehož velká část byla pravděpodobně rozebrána na tuto stavbu, zbylo jen torzo. Nové sídlo pak odolávalo všem útokům až do r. 1645, kdy jej vcelku snadno dobyli Švédové, údajně za pomoci lsti.
Pověst spjatá s hradem
Pověst praví, že jim to umožnil jistý Vavřinec Vokoun z nedalekých Olomučan, který Švédům ukázal tajnou stezku k hradu. Ti pak nic netušící obránce přepadli a Nový hrad bez boje obsadili. Obrovská kořist byla odvezena ve 20 vozech do švédského ležení před Brnem, hlavní věž pobořena a hrad vypálen. Shořelo zde velké množství knih, listin a na pergamenech psaných privilegií. Dle pověsti byl Vokoun za zradu svržen do propasti, která se nazývá Vokounka. Existenci Vokouna se však nepodařilo potvrdit a tak se zdá, že švédského plukovníka Kallenberga s 500 muži k hradu tajně dovedl český emigrant Šlejnic, bývalý majitel blanenského panství. Na spáleništi vyhořelého sídla prý našli vranovští řeholníci neporušenou zázračnou sošku Panny Marie.
Stavba nové věže a pohled do současnosti
K částečné opravě hradních sutin došlo už r. 1655, z obavy před nájezdy Turků. V r. 1706 byla postavena nová, značně vysoká věž jako náhrada za starou, zničenou Švédy. Při budování železniční trati se však r. 1842 přistoupilo k jejímu snížení kvůli obavám, že by se věž mohla vlivem otřesů zřítit do údolí. Za Lichtenštejnů v letech 1800 – 1806 došlo k regotizující přestavbě hradu na lovecké sídlo. Počátkem 20. století pak ještě proběhla úprava objektu v romantickém stylu. V r. 1920 se stává majetkem státu. Následně byl zchátralý hrad zásluhou Českého svazu ochránců přírody opravován. Přestože se vedou diskuse o vhodnosti některých architektonických zásahů, patří dnes tento romantický objekt mezi velice půvabné moravské hrady.
Ze Starého hradu se do dnešní doby zachovaly příkopy, dále fragmenty základů hradeb a věže. Nový hrad má tvar obdélníka a vchází se do něj po padacím mostě přes příkop vylámaný ve skále. Následuje průchod věžovitým stavením na nádvoří. Vpravo figuruje hláska, hlavní palác a osmiboká polygonální věž. Hrad je obehnán vysokou hradbou a parkánem.
Otevírací doba
- od jara do podzimu - soboty a neděle - 10:00 - 17:00
- červenec a srpen - denně - 10:00 - 17:00
Vstupné
- dobrovolné
