Zámek Vranov nad Dyjí

Jeden z našich nejkrásnějších zámků, impozantně se vypínající na skalnatém ostrohu nad meandrem řeky Dyje v chráněné zóně Národního parku Podyjí, patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Pohádkově nádherný zámek z přelomu 17. a 18. století se tyčí na místě původního středověkého hradu ve stejnojmenné obci na Znojemsku. Oprávněně bývá nazýván Perlou Podyjí a někdy dokonce i celé Moravy.

Vranovský zámek vznikl přestavbou starého románsko-gotického hradu; ten byl vybudován jako jedna z nejvýznamnějších součástí podyjské obranné soustavy strážních hradů při jižní hranici země proti možnému nebezpečí přicházejícímu z Dolních Rakous. První písemný doklad o existenci hradu Vranov se objevuje již k r. 1100 ve slavné Kosmově kronice; nejstarší dochované části dnešního objektu však pocházejí až ze 13. a 14. století, kdy byl původně zeměpanský hrad goticky upravován. Od r. 1323 se v jeho držení střídali různí velmožové či šlechtické rody – mocný Jindřich z Lipé, bohatí Lichtenburkové, nejvyšší moravský hejtman Arkleb z Boskovic, renesanční velmož Jan z Pernštejna, nejvyšší pražský purkrabí Volf Krajíř z Krajku, Dietrichsteini. Za nejdůležitější vlastníky Vranova z hlediska vývoje sídla jsou však považováni Althannové. Tento starobylý, původně bavorský rod získal vranovské panství poprvé r. 1614. Za aktivní účast na moravském stavovském povstání v r. 1619 jim však byl majetek zkonfiskován. V průběhu třicetileté války, r. 1645, hrad citelně poškodilo několikaměsíční marné obléhání švédskými vojsky po bitvě u Jankova. Zkázu sídla dovršil ničivý požár v r. 1665.

Althannové kupují r. 1680 Vranov zpět do svého vlastnictví a od r. 1687 zahajuje hrabě Michal Jan II. z Althannu rozsáhlou přestavbu hradu na honosnou barokní rezidenci. Z původního sídla byly ponechány pouze věže a část hradeb. Stavba trvala celé století. Hlavním autorem velkolepého projektu se stává proslulý vídeňský dvorní architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu (1656 – 1723). Geniálně využívá zdánlivou nevýhodu stísněného a strmého terénu hradní plochy a proměňuje ji v základní motiv architektonicko-plastické kreace. Zdůrazněním vertikality skalního ostrohu - též pomocí budov - dokázal vytvořit působivou a spektakulární dominantu organicky zakomponovanou do malebné krajiny, jejíž osobitý půvab touto stavbou znamenitě výtvarně umocnil. Citlivě ponechané prvky středověkého hradu ještě zvyšují dynamismus tohoto architektonického díla. Dá se najít jen málo objektů, které poskytují tak úchvatný panoramatický pohled jako srostlice hradu a zámku ve Vranově. Za hlavní části zámeckého komplexu lze považovat trojkřídlou obytnou budovu, rodovou kapli Nejsvětější Trojice a monumentální, volně stojící Sál předků, který je ideovou i výtvarnou dominantou zámku. Tyto tři prvky barevně kontrastují s okolní přírodou a současně vytvářejí typickou siluetu vranovského areálu.

Umělecky nejhodnotnější segment zámku, Sál předků, vznikal v letech 1687 – 1695. Za jeho autora je sice považován Fischer z Erlachu, avšak nejnovější bádání projekt přisuzují také věhlasnému italskému architektovi Domeniku Martinellimu. Všechny výtvarné složky tohoto dokonale umělecky sladěného díla jsou podřízeny jedinému cíli – oslavit rod Althannů. Na výzdobě sálu se podíleli přední umělci – vídeňský sochař Tobiáš Kracker, italští štukatérští mistři a především významný rakouský barokní malíř Johann Michael Rottmayr, autor monumentální alegoricko-mytologické fresky v kupoli sálu.

Zatímco Fischer z Erlachu projektoval Sál předků a kapli Nejsvětější Trojice, jako architekt trojkřídlé zámecké budovy (její stavba začala po r. 1722) bývá nejčastěji uváděn Antonín Erhard Martinelli. Tvůrcem dvou sousoší s antickou tematikou při vchodu do hlavní budovy zámku je Lorenzo Mattielli. R. 1793 koupil Vranov rytíř Josef Hilgartner z Lilienbornu; ten dal na zámku provést některé klasicistní úpravy, opět v duchu antiky. Vranovská rezidence hostila četné umělce, např. polského spisovatele Henryka Sienkiewicze (1846 – 1916). Zámek, patřící od r. 1945 státu, využívají také filmaři (Nesmrtelná teta, Andělská tvář).

 

Letní kolonie vrápenců a zimoviště netopýrů

Půdu zámku využívá od dubna do srpna 25 – 30 samic vrápence malého, které zde každoročně přivádějí na svět svá mláďata. Podzemní prostory využívají v zimě kromě vrápenců i další druhy, pravidelnými hosty jsou tu netopýr ušatý a dlouhouchý. Chladnější sklepy tzv. „starého hradu“ obývají netopýři černí a řasnatí. Jednotliví netopýři rezaví a hvízdaví pak nacházejí své úkryty přímo na stěnách zámku, například pod okenními parapety. Pro ty, kdo se chtějí o životě zdejších letounů dozvědět více, je připraven pracovní list Netopýři na zámku Vranov nad Dyjí. V tištěné podobě si jej lze vyzvednout v pokladně nebo si jej zdarma stáhněte na webu http://napude.sousednetopyr.cz.


Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Sobota 16.1.2021
Zataženo
-5°C
-7°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1024.2hPa
Vítr: 5.3m/s
z severo-západu
Zítra
Neděle 17.1.
Zataženo
-4°C
-7°C
Pondělí
18.1.2021
Sněžení
-2°C
-1°C
Úterý
19.1.2021
Zataženo
2°C
1°C
Středa
20.1.2021
Skoro jasno
2°C
-1°C

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 6km
Hardegg - Nejmenší rakouské městečko nedaleko Znojma. Hardegg se pochopitelně nachází na rakouském území, ale uvádíme ji zde jako zajímavost přímo na hraniční čáře s Rakouskem.
Vzdálenost: 6km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Kohout - Rozhledna Kohout patří sice k menším, ale nejstarším stavbám vyhlídkových věží v Česku. Její vznik se datuje do roku 1908 a zasloužil se o ni Spolek německých turistů.
Rozhledna Jeřabina - Rozhledna Jeřabina je jednou z nejstarších vyhlídkových staveb na území České republiky. 
Rozhledna Janov u Děčína - V roce 2013 nechal mobilní operátor vztyčit poblíž obce Janov ocelový stožár.
Rozhledna Hořidla - Rozhledna Hořidla je vysoká 14 metrů, jedná se o ocelový sloup s vnějším točitým schodištěm.

Nové ubytování

+ přidat
Kemp a hostinec na Slapnici - Kemp a hostinec Na Slapnici se nachází na území Křivoklátska, 800m od soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky, mezi obcemi Skryje a Čilá. Jedinečná přírodní rezervace Skryjská jezírka je vzdálena jen 20 minut chůze. V krajině obklopující kemp jsou trasy pro turistiku a náročnější cyklistiku. Ubytovat se v kempu můžete v 8 chatách, jejichž celková kapacita je 37 osob a v 8-10 stanech i 1-2 karavanech. www.kempnaslapnici.cz
Penzion Sova - Ubytování v soukromí , www.sova.unas.cz
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.

Nové restaurace

+ přidat
Hospůdka U Lucyka - Malebná hospůdka ve které se můžete najíst. Tato hospůdka má svou tradici. Je v blízkosti hradu Kokořín.
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.