Zámky

Zámek Jánský Vrch

- Rozlehlý barokní zámek Jánský Vrch, jediný zpřístupněný památkový objekt okresu Jeseník, se tyčí na skalnatém ostrohu nad městem Javorník, v nejsevernějším výběžku Olomouckého kraje při hranicích s Polskem. V minulosti majetek a letní sídlo vratislavských biskupů, původně gotický hrad patrně již ze 13. století, přestavěný během 16. - 18. století na zámek, v sobě zahrnuje různá slohová období dokumentující jeho postupný stavební vývoj od gotiky přes renesanci až k baroku. Velmi hodnotný památkový objekt z něj činí též bohatě vybavené historické interiéry s cennými sbírkami, z nichž vyniká jedinečná kolekce dýmek (největší svého druhu v ČR). Na zámku v minulosti působil významný hudební skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu. Plynové osvětlení, instalované již r. 1906, představuje unikátní technicko-uměleckou památku evropského významu.

Zámek Hrubá Skála

- Zámek Hrubá Skála se nachází v Českém ráji asi 6 km od města Turnova. Je postaven na pískovcových skalách vysokých až 60 m.

Zámek Mikulov

- Jeden z nejmalebnějších moravských zámků trůní na výrazném vápencovém útesu zvaném Zámecký vrch v bezprostřední blízkosti centra města Mikulova, jež se nachází při hranicích s Rakouskem, v působivé vinařské krajině pod Pálavou na Břeclavsku. Původně románský, později gotický hrad ze 13., respektive 14. století byl v 16. a 17. století přestavěný na renesanční zámek; po požáru v r. 1719 následovala barokní úprava. Dějiště významných mírových jednání za účasti politických celebrit (mj. Napoleon, Vilém I., Bismarck). Na sklonku 2. světové války zámek vyhořel do základů, v l. 1947-1960 byl nákladně obnoven do dnešní podoby. Někdejší rezidence mocných rodů Lichtenštejnů a Ditrichštejnů představuje (spolu se Svatým kopečkem) hlavní dominantu Mikulova a významně tak dotváří jeho nezaměnitelný a typický kolorit. Raritou evropského významu je obří renesanční vinný sud o objemu 1014 hl, uložený v zámeckých sklepích.

Zámek Bojnice

- Zámek Bojnice je romanticky přestavěný goticko-renesanční zámek v neogotickém stylu. V roce 1970 byl vyhlášen Národní kulturní památkou ČSSR. Vypíná se na travertinové skále a je již z dálky pozorovatelný z velké části horního Ponitří.

Zámek Plumlov

- Monumentální zámek postavený v manýristickém stylu rodem Lichtenštejnů v l. 1680-1688 vedle původního plumlovského hradu. Ze čtyř zamýšlených velkolepých křídel bylo vybudováno pouze jedno, přesto i tento segment působí velmi impozantně a představuje v ČR naprostou raritu; palác, vysoký bez střechy 35 m, má šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. Vedle neobvyklého vzhledu zámecké budovy, vypínající se na skále nad hladinou Podhradského rybníka, je mimořádně působivé zejména její severní průčelí, členěné mohutnými sloupy. Zámek se nachází poblíž Plumlovské přehrady ve stejnojmenném městě na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané, asi 8 km západně od Prostějova. V r. 1994 přešel zámek do vlastnictví města Plumlova, které dodnes provádí renovace této unikátní památky; její opravená část je od r. 2002 zpřístupněna pro veřejnost. Po celý rok se zde konají nejrůznější kulturní akce (výstavy, koncerty aj.).

Zámek Červená Lhota

- Známý jihočeský renesanční zámek se nachází ve stejnojmenné obci ca 20 km severozápadně od Jindřichova Hradce. U veřejnosti je mimořádně oblíbený zejména pro svůj pohádkově kouzelný půvab, který mu dodává jeho romantická poloha na skalnatém ostrůvku uprostřed rybníka a taktéž malebná architektura s charakteristickou červení odrážející se v klidné vodní hladině. I díky tomu zámek – jeden z nejnavštěvovanějších v ČR - ještě více zpopularizovala řada pohádek a filmů zde natočených.

Zámek Rájec nad Svitavou

- Jeden z nejhodnotnějších moravských zámků se nachází v souměstí Rájec-Jestřebí, na okraji Moravského krasu, asi 5 km severně od Blanska. Rokokově klasicistní rezidence francouzského typu vyniká především jedinečnou architekturou, na Moravě zcela unikátní, dále přepychově vybavenými interiéry knížecího rodu Salmů, cennými uměleckými sbírkami a proslulou obrazárnou. Zámek s anglickým parkem je výjimečnou ukázkou reprezentačního venkovského sídla ve stylu doby druhé poloviny 18. století.

Zámek Telč

- Velkolepá telčská rezidence pánů z Hradce patří k nejkrásnějším ukázkám italské renesance na našem území. Rozsáhlý zámecký komplex s přilehlým parkem se nachází ve stejnojmenném městě (jednom z nejpůvabnějších v ČR) na Jihlavsku v kraji Vysočina; má mimořádnou architektonickou hodnotu a jeho velmi dobře zachovalé interiéry okouzlí jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. Zámek je součástí historického jádra Telče, v r. 1992 prohlášeného za památku UNESCO.

Hospital Kuks

- Jeden z nejimpozantnějších barokních areálů v ČR, založený na přelomu 17. a 18. století hrabětem F. A. Šporkem, se nalézá v malebném Podkrkonoší poblíž stejnojmenné obce v Královéhradeckém kraji, mezi městy Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem. Do dnešní doby zachovaná rozlehlá budova hospitalu s kostelem Nejsvětější Trojice a kryptou je však jen zlomkem kdysi velkolepého architektonického komplexu. Světovou proslulost vydobyl Kuksu především sochařský opus M. B. Brauna - alegorie Ctností a Neřestí zdobící areál objektu a tzv. Betlém, přírodní galerie pískovcových plastik v nedalekém Novém lese u Žírče.

Zámek Děčín

- Jeden z nejstarších zámků v Čechách se nachází v samém středu města Děčína, kde majestátně trůní na skalnatém ostrohu nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Původně gotický hrad z 13. století byl několikrát přestavěn (renesančně, barokně); dnešní barokně-klasicistní podobu získal až v l. 1786-1803 a zasloužil se o ni významný hraběcí rod Thun-Hohenstein. Zámek, patřící mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách, hostil řadu slavných osobností (Chopin, Dobrovský, Palacký, císařovna Sissi aj.). Děčínská pamětihodnost měla pohnuté osudy – citelně ji zasáhly nejen velké válečné konflikty v 15. – 18. století, ale též dlouhodobý pobyt sovětské armády po r. 1968. Od r. 1991, kdy zámek získalo do svého majetku město Děčín, proběhla postupná rekonstrukce této památky a dnes je přístupný veřejnosti.

Zámek Hradec nad Moravicí

- Hradecká pamětihodnost, o níž se říká, že hrála po 700 let prim v našich zemích, bývala významným sídlem českých králů a později opavských knížat. V místech původního gotického hradu dnes najdeme rozsáhlý areál zahrnující empírový Bílý a novogotický Červený zámek či hradební zeď s tzv. Bílou věží. Hradecká rezidence, ležící ve stejnojmenném městě asi 10 km jižně od Opavy v Moravskoslezském kraji, hostila řadu významných osobností (mj. Beethoven, Paganini, Liszt). Zámek, oprávněně nazývaný Perla Slezska, je obklopen rozlehlým anglickým parkem, druhým největším na území Moravy a Slezska.

Zámek Dačice

- Dačický Nový zámek s přilehlým anglickým parkem je působivou ukázkou venkovského klasicistního sídla se stylovým empírovým vybavením. Původně renesanční rezidence, postavená koncem 16. století Krajíři z Krajku, později upravená barokně a počátkem 19. století empírově, se nachází ve stejnojmenném městě, asi 36 km východně od Jindřichova Hradce v Jihočeském kraji. Interiéry se prezentují velice hodnotným empírovým zařízením i ojedinělým sálem secesní knihovny. V jižním křídle budovy sídlí Městské muzeum a galerie.

Zámek Kozel

- Nevelký lovecký zámek Kozel, postavený koncem 18. století pro Jana Vojtěcha Černína a obklopený rozlehlým anglickým parkem, představuje jednu z mála klasicistních zámeckých architektur na našem území. Střízlivá, téměř nezámecká fasáda ukrývá honosně zařízené sály s bohatou malířskou výzdobou Antonína Tuvory. Čtyřkřídlou přízemní budovu s rokokovými a klasicistními interiéry doplňují kaple s jízdárnou a lokajna s konírnou. Zámek se nachází asi 2 km od obce Šťáhlavy a cca 12 km jihovýchodně od Plzně v Plzeňském kraji a je nejnavštěvovanějším památkovým objektem západních Čech.

Zámek Kunštát na Moravě

- Nejstarší dochované kamenné šlechtické sídlo na Moravě a svým architektonickým vývojem i svou historií (zejména v 15. století) velmi významný zámek. Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Poděbrad, úzce spjaté s osobou krále Jiřího z Poděbrad, se tyčí na ploché výšině nad stejnojmenným městečkem na východním okraji Českomoravské vrchoviny, asi 20 km severozápadně od Blanska (Jihomoravský kraj). Renesanční, později barokně a klasicistně upravený zámek s pozůstatky hradu ze 13. století tak podává svědectví o stavebním vývoji šlechtického sídla od doby pozdně románského slohu až po klasicismus. Součástí anglického parku s romantickými objekty je též unikátní psí hřbitov.