Zámek Děčín

Jeden z nejstarších zámků v Čechách se nachází v samém středu města Děčína, kde majestátně trůní na skalnatém ostrohu nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Původně gotický hrad z 13. století byl několikrát přestavěn (renesančně, barokně); dnešní barokně-klasicistní podobu získal až v l. 1786-1803 a zasloužil se o ni významný hraběcí rod Thun-Hohenstein. Zámek, patřící mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách, hostil řadu slavných osobností (Chopin, Dobrovský, Palacký, císařovna Sissi aj.). Děčínská pamětihodnost měla pohnuté osudy – citelně ji zasáhly nejen velké válečné konflikty v 15. – 18. století, ale též dlouhodobý pobyt sovětské armády po r. 1968. Od r. 1991, kdy zámek získalo do svého majetku město Děčín, probíhá postupná rekonstrukce této památky a její zpřístupňování veřejnosti.

Úsvit Děčína – dřevěné hradiště z 10. stol., poté královský hrad Vartenberků

Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, vystavěné patrně již na konci 10. století. Tvořilo opěrný bod českého přemyslovského knížete a sloužilo pro správu okolní oblasti, tzv. děčínské provincie. Hradiště se poprvé písemně připomíná k r. 1128 coby místo, kde kníže Soběslav I. věznil jiného Přemyslovce – Břetislava. Původní dřevěný objekt pak byl ve 13. století přestavěn na kamenný královský hrad; ten přechází r. 1305 do vlastnictví mocného rodu Vartenberků, kteří jej měli v držení až do r. 1511. Přesná podoba tohoto původního středověkého hradu sice známa není, ví se však, že byl rozdělen na dvě části – horní (zadní) a dolní (přední); oba tyto segmenty pak fungovaly víceméně samostatně. Uvedená dispozice zůstala zachována až do konce 18. století a změnu v tomto směru nepřineslo ani dobytí a vypálení hradu Lužičany v r. 1444. Ze středověké podoby děčínského sídla se v důsledku pozdějších četných přestaveb dochovalo pouze několik málo fragmentů.

16. stol.: páni z Bünau proměňují hrad v renesanční zámek

R. 1511 kupuje panství od zadlužených Vartenberků Mikuláš Trčka z Lípy, který jej už o čtyři roky později prodává saským Salhausenům; od nich v r. 1534 získávají Děčín rytíři z Bünau. Tento saský rod nechává kolem r. 1573 postupně přestavět dolní hrad na pohodlný renesanční zámek, přičemž ohledně úprav se zde zmiňuje kaple, rytířský sál, lékárna, lázeň, šermírna a především pak velkolepá malířská výzdoba slavnostního sálu; zahrnovala vyobrazení 22 členů rodiny Rudolfa z Bünau v životní velikosti. V souvislosti s touto renesanční přestavbou je uváděna také řada hospodářských zařízení (pekárna, pivovar, sektor pro porážku dobytka, kovárna, dílny aj.). Hornímu hradu zůstal ponechán jeho středověký ráz (hlavní budova si zachovala svůj vzhled do poslední čtvrtiny 18. století).

17. stol.: nástup Thun-Hohensteinů; pevnost ve vřavě třicetileté války

Potlačení stavovského povstání v r. 1620 má neblahé důsledky mj. i pro pány z Bünau. Zastávajíce protestantskou víru, jsou po vydání Obnoveného zřízení zemského (r. 1627) nuceni své české majetky prodat a ze země následně odejít. Děčín tak získává císařský generál Kryštof Šimon z Thunu; ten je krátce nato - r. 1629 - povýšen do hraběcího stavu a může se honosit titulem von Hohenstein. V té době Děčínsko citelně zasáhla třicetiletá válka, během níž se plně projevil a potvrdil strategický význam děčínského hradu coby pevnosti ovládající labskou vodní cestu na hranicích země. Nejprve město i hrad v r. 1631 obsadili Sasové a v dubnu 1639 po třídenním obléhání je hrad dobyt Švédy; ti se ho znovu zmocňují v září 1648 a na Děčíně zůstanou až do června 1649.

Po r. 1668: vrcholná přestavba za maximalisty Maxmiliána = barokní skvost

Thunové, původně pocházející z jižních Tyrol, se postupně vypracovali mezi čelné šlechtické rody habsburské monarchie. Na Děčínsku vládli v l. 1628-1932. Po smrti Kryštofa Šimona z Thunu (r. 1635) přechází panství na jeho synovce Jana Zikmunda, zakladatele české thunovské větve. Ten r. 1646 umírá a panství poté získává jeden z jeho dvanácti synů, Maxmilián, osobnost, která se velmi významně zapíše do dějin a stavebního vývoje děčínského zámku. Maxmilián hrabě Thun-Hohenstein (1638-1701) byl vyslancem a diplomatem císaře Leopolda I., jeho komořím a tajným radou, rytířem Řádu zlatého rouna. Z iniciativy hraběte započala r. 1668 vrcholně barokní přestavba objektu, která trvala třicet let a znamenala první zásadní rekonstrukci děčínského sídla. Záměrem Maxmiliána bylo především posílit reprezentační funkci objektu, aby náležitě demonstroval bohatství a vlivné postavení rodu. Hrabě, v jehož osobě se snoubila touha po okázalosti a přepychu s vytříbeným citem pro kvalitní umění, nechal vybudovat architektonicky nejcennější části zámeckého areálu – Dlouhou jízdu, Růžovou zahradu, konírnu či kostel Povýšení sv. Kříže. Dle Bohuslava Balbína, současníka přestavby, 15 let pracovalo na rekonstrukci velké množství lidí a kvůli získání nového prostoru se celých šest let jenom kopala a lámala skála.

Excelentní prvky - Dlouhá jízda, Růžová zahrada, konírna, zámecký kostel

Hlavní kompoziční osou celého projektu se stala nová přístupová cesta do zámku – tzv. Dlouhá jízda - ústící horní branou před kompletně přestavěné vstupní křídlo. Tento ojedinělý prvek barokní architektury v Čechách byl dokončen r. 1672 a tvoří ho 292 m dlouhý a téměř 10 m široký vstup lemovaný zdmi až 7,5 m vysokými, jež jsou po obou stranách členěny 64 slepými arkádami; zdi se směrem vzhůru snižují a komunikaci tak opticky prodlužují. Podél této přístupové cesty symetricky vznikly další části areálu – z jedné strany okrasná zahrada (dnes nazývaná Růžová zahrada) a z druhé zámecká konírna.

Růžová zahrada patří k nejcennějším uměleckým památkám ve městě a bývá považována za nejpřitažlivější místo zámeckého areálu. Rozprostírá se na skalní terase nad městem a skýtá krásný výhled na město Děčín. Podmanivé kouzlo jí dodává kombinace výjimečné barokní architektury s půvabem rozkvetlých růží. Zahradu ohraničuje ze západní strany salla terrena s dochovanou freskovou výmalbou z r. 1678, ze strany východní pak vznosný dvoupatrový vyhlídkový gloriet zdobený barokními sochami dvou zápasníků a s balustrádami ozvláštněnými sedmi skulpturami alegorických ženských postav. Název Růžová zahrada se rozšířil po r. 1881, kdy zde vzniklo jedno z nejznámějších rosarií v habsburské monarchii.

Umělecky nejhodnotnější místností na zámku je zřejmě monumentální barokní konírna. Maxmilián, velký milovník koní, nechal pro tyto zástupce fauny zbudovat - slovy Bohuslava Balbína – „svatyni pro koně“. Od zámecké brány vede ke stájím pro 23 ušlechtilých čtvernožců kamenný most. Vodu do konírny přivádělo z okolních kopců zvláštní potrubí, napajedla jsou z červeného mramoru. Čelo konírny zaujímala fontána ve tvaru vzpínajícího se oře, jemuž z nozder do kašny tryskala voda.

Řadu cenných barokních památek schraňuje bývalý zámecký kostel Povýšení sv. Kříže. Vznikl i díky přispění Maxmiliánova bratra, knížete arcibiskupa salcburského Jana Arnošta. Kostel byl postaven v l. 1687-1691 u začátku Dlouhé jízdy a se zámkem ho spojuje dlouhá krytá arkádová chodba vyúsťující pod glorietem v Růžové zahradě.

Architekta těchto mimořádně hodnotných stavebních památek se dosud bohužel nepodařilo určit. Uvedenými úpravami sice Maxmilián proměnil děčínský hrad v reprezentativní zámek, nicméně objektu, osazenému těžkými děly, zůstal i nadále statut pevnosti. Časté střídání vojsk na zámku dokládalo jeho přetrvávající strategický význam, avšak za válek v 18. století počet snadného dobývání objektu povážlivě narůstal, což svědčilo o tom, že fortifikace zámku již přestala zcela vyhovovat novým vojenským požadavkům a způsobům válčení. Po pruské invazi r. 1778 proto budoucí panovník Josef II. pevnostní statut děčínského zámku zrušil (v r. 1779) a k obraně před vpádem do země se rozhodl vybudovat novou pevnost Terezín.

1786-1803: druhá zásadní přestavba - sjednocení a kompaktnost

K druhé a poslední přestavbě přistoupil císařský generál Václav Josef hrabě Thun-Hohenstein. V l. 1786-1803 ji provedl děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký celek sjednotit a dát tak sídlu Thun-Hohensteinů kompaktní vzhled. Starší gotické a renesanční paláce byly proto strženy, všechny budovy zarovnány do stejné výše a poté opatřeny jednotnou fasádou. Jako nová dominanta zámku vyrostla na straně k řece štíhlá hodinová věž. Objekt tak získal barokně-klasicistní podobu, kterou si zachoval až dodnes.

19. – 20. stol.: plejáda celebrit - Chopin, Palacký, arcivévoda Ferdinand aj.

Přestavěné sídlo se v průběhu 19. století stává významným střediskem kulturního i politického života a díky postavení Thun-Hohensteinů přivítá celou řadu prominentních hostů (r. 1854 se zde např. konal diplomatický kongres panovníků Rakouska, Pruska a Saska). Zámek často hostil i arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este; vzhledem k Ferdinandově spřízněnosti s děčínskými Thuny byly jeho osiřelé děti Max, Ernst a Sophie po sarajevském atentátu vychovávány mj. i na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové. Věhlasu se těšila také zámecká knihovna, obsahující množství literatury k českým dějinám, řadu vzácných rukopisů a jiného materiálu. Tuto bibliotéku využívaly ke studijním účelům přední osobnosti českého národního obrození - František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a řada dalších. S thunovskou rezidencí byla spjata i malířská rodina Mánesů, v r. 1832 se na zámku narodil zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš. Zřejmě nejslavnějším návštěvníkem zámku je hudební skladatel Frédéric (Fryderyk) Chopin. Pobýval zde v září 1835, kdy tu zkomponoval valčík As-dur, opus 34, č. 1, zvaný Děčínský. Chopin ho také na zámku poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.

R. 1932 – nový majitel: stát; r. 1991 - sbohem, armádo! Renovace zámku

R. 1929 umírá kníže Jaroslav Thun; jeho syn František Antonín už nedokáže panství dále držet. V r. 1932 jsou Thunové nuceni z finančních důvodů prodat zámek státu, který nechá objekt adaptovat na kasárna. Rodina bývalých majitelů si z Děčína odváží do nedalekého Jílového téměř celý mobiliář. Armáda si zprvu počíná šetrně, pak však přichází ke slovu devastace objektu (např. fresky byly zničeny elektrickými rozvody). Postupně se na zámku vystřídala armáda československá, německá, znovu československá (v 50. letech se Děčín stal mj. sídlem praporů PTP) a v l. 1968-1991 sovětská. Památný objekt, o který byl velký zájem, nakonec v r. 1991 získalo do svého majetku město Děčín. Postupná rekonstrukce zchátralého zámku tak může začít…

V současnosti je opravena přibližně polovina zámeckého jádra. Východní křídlo slouží jako pobočka Oblastního muzea Děčín, severní křídlo pak využívá Státní okresní archív. V opravených prostorech západního traktu se konají individuální a skupinové prohlídky, svatební obřady, koncerty, výstavy a další kulturně-společenské akce. Rovněž zámecké nádvoří bývá během celého roku dějištěm nejrůznějších slavností; nejvýznamnější z nich jsou Historický trh májový a zářijové Slavnosti vína. Obnova zámku pokračuje v současné době rekultivací zámeckých zahrad a parku. Pozvolna se rozbíhá také oprava zbývajícího jižního křídla. Dnes již patří zámek Děčín mezi nejnavštěvovanější památkové objekty Ústeckého kraje.

Návštěvníci mají k dispozici dva prohlídkové okruhy. První, nazvaný Zámecké interiéry, se mj. prezentuje Modrým sálem s dochovanými nástěnnými malbami, Věžovým kabinetem s okouzlujícím výhledem či obnovenou zámeckou kaplí sv. Jiří. Druhý okruh, pojmenovaný Barokní perly zámku, zahrnuje architektonicky nejcennější části zámeckého areálu, podrobněji zmíněné již výše v textu – barokní konírnu, Růžovou zahradu se salla terrenou a vyhlídkovým glorietem i kostel Povýšení sv. Kříže. Vydá-li se někdo na zámek se svými ratolestmi, může si zvolit dětskou prohlídku pojatou v interaktivním stylu jakožto velmi zajímavé pátrání po skrytých indiciích a vzkazech, kdy si dítka mohou některé předměty osahat, vyzkoušet a dokonce i ochutnat.

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Děčín 
Web: Zámek Děčín

Místa v okolí

Děčín - Město Děčín leží v severních Čechách na soutoku řek Labe a Ploučnice. Zaujímá rozlohu 118 km², počet obyvatel je 52 000 osob. Děčín je významným říčním přístavem, důležitou železniční i liniční křižovatkou. Město Děčín používá původní znak královského města - Český dvouocasý lev s korunkou, držící parmu, v červeném poli.
Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 7km
Vzdálenost: 6km

Nová místa

+ přidat
Půjčovna paddleboardů Tábor Lužnice - Zapůjčení velice stabilních značkových paddleboardů Tambo s vybavením na Lužnici, na Jordáně, rybníku, moři apod.
Jeřáb - Jeřáb je nejvyšší bod Hanušovické vrchoviny. Vrcholové partie jsou zalesněny převážně smrkovým porostem s několika rozsáhlými pasekami, odkud je zajímavý výhled do krajiny. Na jedné z nich se nachází dřevěná vyhlídková věž s kruhovým výhledem na Kralický Sněžník.
Ralsko - Ralsko je nejvyšší hora pohoří Česká tabule. Na vrcholu se nachází zřícenina hradu Ralsko a je odtud velmi pěkný výhled do krajiny.
Studniční vrch - Studniční vrch je nejvyšší hora Sokolského hřbetu, který je součástí vyššího geomorfologického celku Rychlebských hor. Nachází se nedaleko lázeňského města Jeseník.

Nové ubytování

+ přidat
Apartmány Vlčková - ubytování Zlín - Ubytování nedaleko města Zlín v soukromých luxusně vybavených apartmánech a 4km od Zoo Lešná v obci Vlčková.
Chalupa Krkonoše - lenné ubytování - ubytování v soukromí
Ubytování U křížku - Ubytování v nově zrekonstruovaném domě ve středu obce se dvěma byty, jednopokojový se třemi lůžky, dvoupokojový se čtyřmi lůžky. Každý byt má svou koupelnu s wc, kuchyň vybavenou sporákem, lednicí, mikrovlnou troubou, rychlovarnou konvicí, televizí, wifi. Celý dům je nekuřácký.
Chalupa v Libouni pod Blaníkem - Ubytování na stylové chalupě v kraji Blanických rytířů. Dovolená s dětmi, víkendy, setkání přátel, sportovní vyžití, tři zatravěné hřiště, volejbal, malá kopaná, golfové hřiště 10 jamek, stolní tenis, krytý bazén.

Nové restaurace

+ přidat
Rodinná kavárna Zanzík - Kavárna je uzpůsobena pro rodiny s dětmi. Snažili jsme se vytvořit MÍSTO, : kde si děti můžou hrát a přitom se i rozvíjet, něco se naučit, rády se vrací za „tetou“, která má přátelský přístup kde kojenci mají svůj koutek, ohrádku, lehátka kde si můžu v klidu povídat s přáteli, mít obchodní schůzku, pracovat nebo si jen tak číst
Restaurace a galerie u Michala - Rodinná restaurace v klidné části obce cca 100m od silnice číslo 3. Vhodné pro rodiny s dětmi, česká kuchyně.
Restaurace Nuance - Česká kuchyně i kuchyně okolních evropských zemí jsou základem, na kterém staví šéfkuchař Michal Paulík svá inovativní a kreativní jídla. Webová stránka: https://www.nuancerestaurant.cz/
Restaurant Lví dvůr - Česká restaurace v areálu Pražského hradu. Renesanční budova z roku 1581 nabízí krásný výhled na katedrálu Svatého Víta.