Zámek Děčín

Hodnocení 80%

    

Hlasovalo 10 lidí

Typ:	Zámek
Kraj:	Ústecký kraj
Okres:	Okres Děčín
Město:	Děčín
Pohoří:	České středohoří
Výška:	153 m n.m.
GPS:	50°46'44.878"N, 14°12'33.449"E

Úsvit Děčína – dřevěné hradiště z 10. stol., poté královský hrad Vartenberků

Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, vystavěné patrně již na konci 10. století. Tvořilo opěrný bod českého přemyslovského knížete a sloužilo pro správu okolní oblasti, tzv. děčínské provincie. Hradiště se poprvé písemně připomíná k r. 1128 coby místo, kde kníže Soběslav I. věznil jiného Přemyslovce – Břetislava. Původní dřevěný objekt pak byl ve 13. století přestavěn na kamenný královský hrad; ten přechází r. 1305 do vlastnictví mocného rodu Vartenberků, kteří jej měli v držení až do r. 1511. Přesná podoba tohoto původního středověkého hradu sice známa není, ví se však, že byl rozdělen na dvě části – horní (zadní) a dolní (přední); oba tyto segmenty pak fungovaly víceméně samostatně. Uvedená dispozice zůstala zachována až do konce 18. století a změnu v tomto směru nepřineslo ani dobytí a vypálení hradu Lužičany v r. 1444. Ze středověké podoby děčínského sídla se v důsledku pozdějších četných přestaveb dochovalo pouze několik málo fragmentů.

16. stol.: páni z Bünau proměňují hrad v renesanční zámek

R. 1511 kupuje panství od zadlužených Vartenberků Mikuláš Trčka z Lípy, který jej už o čtyři roky později prodává saským Salhausenům; od nich v r. 1534 získávají Děčín rytíři z Bünau. Tento saský rod nechává kolem r. 1573 postupně přestavět dolní hrad na pohodlný renesanční zámek, přičemž ohledně úprav se zde zmiňuje kaple, rytířský sál, lékárna, lázeň, šermírna a především pak velkolepá malířská výzdoba slavnostního sálu; zahrnovala vyobrazení 22 členů rodiny Rudolfa z Bünau v životní velikosti. V souvislosti s touto renesanční přestavbou je uváděna také řada hospodářských zařízení (pekárna, pivovar, sektor pro porážku dobytka, kovárna, dílny aj.). Hornímu hradu zůstal ponechán jeho středověký ráz (hlavní budova si zachovala svůj vzhled do poslední čtvrtiny 18. století).

17. stol.: nástup Thun-Hohensteinů; pevnost ve vřavě třicetileté války

Potlačení stavovského povstání v r. 1620 má neblahé důsledky mj. i pro pány z Bünau. Zastávajíce protestantskou víru, jsou po vydání Obnoveného zřízení zemského (r. 1627) nuceni své české majetky prodat a ze země následně odejít. Děčín tak získává císařský generál Kryštof Šimon z Thunu; ten je krátce nato - r. 1629 - povýšen do hraběcího stavu a může se honosit titulem von Hohenstein. V té době Děčínsko citelně zasáhla třicetiletá válka, během níž se plně projevil a potvrdil strategický význam děčínského hradu coby pevnosti ovládající labskou vodní cestu na hranicích země. Nejprve město i hrad v r. 1631 obsadili Sasové a v dubnu 1639 po třídenním obléhání je hrad dobyt Švédy; ti se ho znovu zmocňují v září 1648 a na Děčíně zůstanou až do června 1649.

Po r. 1668: vrcholná přestavba za maximalisty Maxmiliána = barokní skvost

Thunové, původně pocházející z jižních Tyrol, se postupně vypracovali mezi čelné šlechtické rody habsburské monarchie. Na Děčínsku vládli v l. 1628-1932. Po smrti Kryštofa Šimona z Thunu (r. 1635) přechází panství na jeho synovce Jana Zikmunda, zakladatele české thunovské větve. Ten r. 1646 umírá a panství poté získává jeden z jeho dvanácti synů, Maxmilián, osobnost, která se velmi významně zapíše do dějin a stavebního vývoje děčínského zámku. Maxmilián hrabě Thun-Hohenstein (1638-1701) byl vyslancem a diplomatem císaře Leopolda I., jeho komořím a tajným radou, rytířem Řádu zlatého rouna. Z iniciativy hraběte započala r. 1668 vrcholně barokní přestavba objektu, která trvala třicet let a znamenala první zásadní rekonstrukci děčínského sídla. Záměrem Maxmiliána bylo především posílit reprezentační funkci objektu, aby náležitě demonstroval bohatství a vlivné postavení rodu. Hrabě, v jehož osobě se snoubila touha po okázalosti a přepychu s vytříbeným citem pro kvalitní umění, nechal vybudovat architektonicky nejcennější části zámeckého areálu – Dlouhou jízdu, Růžovou zahradu, konírnu či kostel Povýšení sv. Kříže. Dle Bohuslava Balbína, současníka přestavby, 15 let pracovalo na rekonstrukci velké množství lidí a kvůli získání nového prostoru se celých šest let jenom kopala a lámala skála.

Excelentní prvky - Dlouhá jízda, Růžová zahrada, konírna, zámecký kostel

Hlavní kompoziční osou celého projektu se stala nová přístupová cesta do zámku – tzv. Dlouhá jízda - ústící horní branou před kompletně přestavěné vstupní křídlo. Tento ojedinělý prvek barokní architektury v Čechách byl dokončen r. 1672 a tvoří ho 292 m dlouhý a téměř 10 m široký vstup lemovaný zdmi až 7,5 m vysokými, jež jsou po obou stranách členěny 64 slepými arkádami; zdi se směrem vzhůru snižují a komunikaci tak opticky prodlužují. Podél této přístupové cesty symetricky vznikly další části areálu – z jedné strany okrasná zahrada (dnes nazývaná Růžová zahrada) a z druhé zámecká konírna.

Růžová zahrada patří k nejcennějším uměleckým památkám ve městě a bývá považována za nejpřitažlivější místo zámeckého areálu. Rozprostírá se na skalní terase nad městem a skýtá krásný výhled na město Děčín. Podmanivé kouzlo jí dodává kombinace výjimečné barokní architektury s půvabem rozkvetlých růží. Zahradu ohraničuje ze západní strany salla terrena s dochovanou freskovou výmalbou z r. 1678, ze strany východní pak vznosný dvoupatrový vyhlídkový gloriet zdobený barokními sochami dvou zápasníků a s balustrádami ozvláštněnými sedmi skulpturami alegorických ženských postav. Název Růžová zahrada se rozšířil po r. 1881, kdy zde vzniklo jedno z nejznámějších rosarií v habsburské monarchii.

Umělecky nejhodnotnější místností na zámku je zřejmě monumentální barokní konírna. Maxmilián, velký milovník koní, nechal pro tyto zástupce fauny zbudovat - slovy Bohuslava Balbína – „svatyni pro koně“. Od zámecké brány vede ke stájím pro 23 ušlechtilých čtvernožců kamenný most. Vodu do konírny přivádělo z okolních kopců zvláštní potrubí, napajedla jsou z červeného mramoru. Čelo konírny zaujímala fontána ve tvaru vzpínajícího se oře, jemuž z nozder do kašny tryskala voda.

Řadu cenných barokních památek schraňuje bývalý zámecký kostel Povýšení sv. Kříže. Vznikl i díky přispění Maxmiliánova bratra, knížete arcibiskupa salcburského Jana Arnošta. Kostel byl postaven v l. 1687-1691 u začátku Dlouhé jízdy a se zámkem ho spojuje dlouhá krytá arkádová chodba vyúsťující pod glorietem v Růžové zahradě.

Architekta těchto mimořádně hodnotných stavebních památek se dosud bohužel nepodařilo určit. Uvedenými úpravami sice Maxmilián proměnil děčínský hrad v reprezentativní zámek, nicméně objektu, osazenému těžkými děly, zůstal i nadále statut pevnosti. Časté střídání vojsk na zámku dokládalo jeho přetrvávající strategický význam, avšak za válek v 18. století počet snadného dobývání objektu povážlivě narůstal, což svědčilo o tom, že fortifikace zámku již přestala zcela vyhovovat novým vojenským požadavkům a způsobům válčení. Po pruské invazi r. 1778 proto budoucí panovník Josef II. pevnostní statut děčínského zámku zrušil (v r. 1779) a k obraně před vpádem do země se rozhodl vybudovat novou pevnost Terezín.

1786-1803: druhá zásadní přestavba - sjednocení a kompaktnost

K druhé a poslední přestavbě přistoupil císařský generál Václav Josef hrabě Thun-Hohenstein. V l. 1786-1803 ji provedl děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký celek sjednotit a dát tak sídlu Thun-Hohensteinů kompaktní vzhled. Starší gotické a renesanční paláce byly proto strženy, všechny budovy zarovnány do stejné výše a poté opatřeny jednotnou fasádou. Jako nová dominanta zámku vyrostla na straně k řece štíhlá hodinová věž. Objekt tak získal barokně-klasicistní podobu, kterou si zachoval až dodnes.

19. – 20. stol.: plejáda celebrit - Chopin, Palacký, arcivévoda Ferdinand aj.

Přestavěné sídlo se v průběhu 19. století stává významným střediskem kulturního i politického života a díky postavení Thun-Hohensteinů přivítá celou řadu prominentních hostů (r. 1854 se zde např. konal diplomatický kongres panovníků Rakouska, Pruska a Saska). Zámek často hostil i arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este; vzhledem k Ferdinandově spřízněnosti s děčínskými Thuny byly jeho osiřelé děti Max, Ernst a Sophie po sarajevském atentátu vychovávány mj. i na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové. Věhlasu se těšila také zámecká knihovna, obsahující množství literatury k českým dějinám, řadu vzácných rukopisů a jiného materiálu. Tuto bibliotéku využívaly ke studijním účelům přední osobnosti českého národního obrození - František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a řada dalších. S thunovskou rezidencí byla spjata i malířská rodina Mánesů, v r. 1832 se na zámku narodil zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš. Zřejmě nejslavnějším návštěvníkem zámku je hudební skladatel Frédéric (Fryderyk) Chopin. Pobýval zde v září 1835, kdy tu zkomponoval valčík As-dur, opus 34, č. 1, zvaný Děčínský. Chopin ho také na zámku poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.

R. 1932 – nový majitel: stát; r. 1991 - sbohem, armádo! Renovace zámku

R. 1929 umírá kníže Jaroslav Thun; jeho syn František Antonín už nedokáže panství dále držet. V r. 1932 jsou Thunové nuceni z finančních důvodů prodat zámek státu, který nechá objekt adaptovat na kasárna. Rodina bývalých majitelů si z Děčína odváží do nedalekého Jílového téměř celý mobiliář. Armáda si zprvu počíná šetrně, pak však přichází ke slovu devastace objektu (např. fresky byly zničeny elektrickými rozvody). Postupně se na zámku vystřídala armáda československá, německá, znovu československá (v 50. letech se Děčín stal mj. sídlem praporů PTP) a v l. 1968-1991 sovětská. Památný objekt, o který byl velký zájem, nakonec v r. 1991 získalo do svého majetku město Děčín a proběhla jeho rozsáhlá renovace. V současné době je přístupný veřejnosti. 

Ceník a otevírací doba

Vstupné

Vstupné na pravidelné prohlídky, výstavy a do prostor zámku. Vstupné na ostatní program naleznete vždy u jednotlivých akcí. Ceny jsou uvedeny s DPH.

Klasické prohlídky

Níže je uvedeno vstupné na okruhy "Zlatá léta děčínského zámku", "Návštěva u knížete Františka Thuna" a "Barokní perly zámku" a jejich kombinace. Minimální počet návštěvníků na prohlídku jsou 2 osoby.

	Plné vstupné	Studenti, senioři 1)	Děti 6 - 15 let, ZTP, ZTP/P 2)	Rodinné 3)
Jeden okruh	120 Kč	90 Kč	60 Kč	300 Kč
Dva libovolné okruhy 4)	200 Kč	160 Kč	100 Kč	500 Kč
Cizojazyčný výklad audioguide 5)	160 Kč	130 Kč	100 Kč	není
Cizojazyčný výklad s průvodcem	240 Kč	180 Kč	120 Kč	není
1) Nárok na slevu mají studenti od 15 do 26 let po předložení studentského průkazu a senioři ve věku 65 let a více po předložení průkazu s datem narození. 2) Děti do 6 let a doprovod osob ZTP/P mají vstup zdarma. 3) Zvýhodněné rodinné vstupné můžete využít pro 2 dospělé a 2 nebo 3 děti do 15 let. 4) Audioguide za příplatek 40 Kč, cizojazyčný výklad s průvodcem za příplatek 100%. 5) Cizojazyčný audio výklad v němčině, angličtině, polštině a ruštině. Výklad s průvodcem dle domluvy.

Sezónní a speciální prohlídky

Níže je uvedeno vstupné na sezónní a speciální prohlídky, které nemají pevně stanovené termíny a jsou vyhlašovány s předstihem v průběhu roku (není-li uvedeno jinak). 

	Jednotlivé vstupné
Dětská prohlídka	90 Kč
Noční prohlídka	více informací v programu
Kouzlo Vánoc na zámku	momentálně nedostupné
Prohlídka parkánu a sklepení	momentálně nedostupné
Prohlídka města Děčín	dle velikosti skupiny (více ZDE)

Ostatní

Níže je uvedeno vstupné na výstavy a do ostatních prostor Zámku Děčín.

	Plné vstupné	Děti do 15 let
Expozice "Děčínské hodinárium"	50 Kč	30 Kč
Expozice "Historické kočáry a motocykly"	50 Kč	30 Kč
Expozice "Tyršova světnička"	zdarma	zdarma
Růžová zahrada	zdarma	zdarma
Jižní zahrady a areál zámku	zdarma	zdarma
Toalety v areálu zámku	zdarma	zdarma

Třetí za polovic, sedmá ZDARMA - S papírovou kartou Objevujpamatky.cz dostanete za každou návštěvu na vybrané památce razítko do hrací karty. 3. návštěvu jakékoliv památky ze seznamu máte za 50 % ceny, 7. návštěvu máte zcela ZDARMA! Akce trvá do 31.10.2021.

Otevírací doba

Pokladna a zámek

Minimální počet návštěvníků na prohlídku jsou 2 osoby. V případě zájmu zájezdové skupiny nebo pokud nechcete čekat či máte rádi soukromí, můžete se objednat na konkrétní čas (nejméně 20 lidí), a to osobně na pokladně, na e-mailu info@zamekdecin.cz nebo tel. +420 412 518 905. Prohlídky pouze "na objednání" lze domluvit na libovolný čas v rámci otevírací doby zámku a v některých případech i mimo ni.

Upozornění: Prohlídkové trasy začínají vždy dle časů uvedených v jednotlivých prohlídkových okruzích.

OTEVÍRACÍ DOBA POKLADNY SE Z DŮVODU NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR MŮŽE LIŠIT.

Aktuální informace sledujte na našem facebooku a v sekci co je nového.

	Otevírací doba pokladny
Zimní sezóna (leden, únor)	10 - 16
Hlavní sezóna (červenec, srpen)	9 - 18
Ostatní měsíce	9 - 17

Růžová zahrada

	Otevírací doba
Duben - říjen	10 - 18

 Jižní zahrady

	Otevírací doba
Duben a září	9 - 19
Hlavní sezóna (květen - srpen)	9 - 20
Říjen	9 - 18

V celém zámeckém areálu vás může provázet i pejsek na vodítku, pouze na prohlídku vnitřních prostor ho vezměte do tašky.