Zámek Plumlov

Monumentální zámek postavený v manýristickém stylu rodem Lichtenštejnů v l. 1680-1688 vedle původního plumlovského hradu. Ze čtyř zamýšlených velkolepých křídel bylo vybudováno pouze jedno, přesto i tento segment působí velmi impozantně a představuje v ČR naprostou raritu; palác, vysoký bez střechy 35 m, má šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. Vedle neobvyklého vzhledu zámecké budovy, vypínající se na skále nad hladinou Podhradského rybníka, je mimořádně působivé zejména její severní průčelí, členěné mohutnými sloupy. Zámek se nachází poblíž Plumlovské přehrady ve stejnojmenném městě na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané, asi 8 km západně od Prostějova. V r. 1994 přešel zámek do vlastnictví města Plumlova, které dodnes provádí renovace této unikátní památky; její opravená část je od r. 2002 zpřístupněna pro veřejnost. Po celý rok se zde konají nejrůznější kulturní akce (výstavy, koncerty aj.).

Předzámecká éra: zeměpanský hrad z 13. století přestavěný Pernštejny

Předchůdcem zámku byl zeměpanský hrad, založený ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II., nebo jeho levobočkem Mikulášem I., vévodou opavským. Od Mikuláše pak plumlovský hrad i panství r. 1311 kupuje král Jan Lucemburský; ten posléze, v r. 1322, prodává Plumlov Vokovi I. z Kravař. R. 1466 rod pánů z Kravař vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, která byla dcerou Jiřího z Kravař, posledního mužského představitele tohoto rodu. Heralt s Johankou měli jediného potomka, dceru Lidmilu; ta se provdala za Vratislava z Pernštejna, čímž celé panství přešlo na sto let do vlastnictví Pernštejnů. Začátkem 16. století se uskutečnila renesanční přestavba hradu, který je poté označován jako zámek (od r. 1507). Pernštejnové si však v té době rovněž vybudovali novou rezidenci v Prostějově. Plumlovu již nevěnovali takovou pozornost a začali ho (i z důvodu svých finančních problémů) zanedbávat; jeho úpadek dovršil mohutný požár v r. 1586.

Plumlov za Karla z Lichtenštejna (17. stol.) - spíš pevnost než zámek, přesto snadná kořist pro stavovské a Švédy; osudná vichřice z r. 1801

Kvůli dluhům prodávají Pernštejnové v r. 1599 své panství knížeti Karlovi I. z Lichtenštejna. Tento známý feudál, politik a pobělohorský zbohatlík přistupuje k celkové opravě plumlovského sídla. Rekonstrukce se uskuteční v l. 1606-1618 a provede ji italský stavitel Viati. Úprava postihne výrazněji interiéry a zejména vnitřní nádvoří, kde jsou vybudovány renesanční arkády. Rovněž dochází k obnově opevňovacího systému (vznikne nová kamenná hradba se čtyřmi pětibokými bastiony, nová brána a padací most). Plumlov tak získává charakter renesanční pevnosti. Avšak ani moderní fortifikace nezabrání dvojímu obsazení Plumlova během třicetileté války. V r. 1619, kdy se Karel z Lichtenštejna definitivně přiklonil k císaři Ferdinandu II., pevnost vyplenilo stavovské vojsko a posléze - r. 1643 - se osmdesátičlenná plumlovská posádka již druhého dne vzdává obléhajícím švédským oddílům. Když po pěti týdnech Švédové z Plumlova odtáhnou, zanechají za sebou vypálenou a vydrancovanou pevnost s pobořenými hradbami. Po skončení třicetileté války byl zpustošený objekt opraven pouze provizorně (tak, aby zde mohli bydlet purkrabí a další úředníci); když jej v lednu 1801 poškodila ničivá vichřice, dospěli Lichtenštejnové k rozhodnutí nechat tento původní hrad zbořit. Demolice proběhla v l. 1801-1805. Z hradu se zachovalo jen několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.

1680-1688: zrod velkolepého zámku Lichtenštejnů; fasáda zdobená sloupy

Tento nový plumlovský zámek vznikl vedle původního hradu v l. 1680-1688. Dal jej vybudovat v pořadí třetí majitel plumlovského panství z rodu Lichtenštejnů, Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, podle projektu svého otce Karla Eusebia; ten se dlouhá léta zajímal o architekturu, přičemž jej značně ovlivnila díla italských renesančních stavitelů Vignoly a Palladia. Vize Karla Eusebia byla velmi smělá; hodlal vybudovat nejkrásnější palácovou stavbu na Moravě a tomu odpovídal i jeho původní projekt – k nebi se měla vzpínat čtyřkřídlá třípatrová budova se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. V průběhu stavby se však ukázal zásadní problém - realizace velkolepých záměrů starého knížete by si vyžádala tak vysoké finanční náklady, že by přesahovaly možnosti i bohatých Lichtenštejnů. Nakonec tedy vyrostlo pouze torzo plánované stavby - jediné křídlo s jednou řadou pokojů, spojených na severní straně dlouhou chodbou. Průčelí k rybníku zůstala v rozporu s původním návrhem jednoduchá, členěná pouze řadami oken. Nádvorní fasádu zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy; přitom každá jejich řada je podle klasických renesančních pravidel jiná, což dokládají hlavice ukončující sloupy – v přízemí toskánské, uprostřed jónské a v nejvyšším patře kompozitní. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami, pod kterými probíhají po celé délce budovy štukové vlysy. Okna hlavních podlaží jsou zdobena parapetními kuželkovými balustrádami. Budova má celkem šest nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Jednotlivá podlaží jsou na západní straně zámku spojována hlavním schodištěm, na východní straně pak točitými schody pro služebnictvo. Nádvorní fasáda spojuje vždy patro a mezipatro jednou řadou volných sloupů.

Stavbu zámku z převážné části prováděli němečtí řemeslníci z Olomouce pod dohledem knížecího zednického mistra Ondřeje Klose, povolaného z Valtic. Hrubá stavba zámecké budovy byla svěřena zednickému mistru Melcherovi z Olomouce, tvůrcem sloupů na nádvorní fasádě, jakož i ostění oken a dveří je olomoucký kameník Václav Schüller. Pískovec pro výzdobu fasády se dovážel ze Svojanova, z tamních lichtenštejnských lomů. R. 1685 je stavba zastřešena; lze tak začít s vnitřními úpravami, které provádějí opět němečtí mistři z Olomouce (vyjma dveří, jež zhotovil brněnský mistr Hanuš Michl). Autorem štukové výzdoby sálů, pokojů a chodeb je štukatér italského původu Jan Baptista Brentani, usazený v Olomouci; s pomocníky pracoval již na hlavicích sloupů a na vlysech zámecké fasády. Jednodušší štuková dekorace schodiště byla přenechána plumlovskému zedníkovi Janu Pavlasovi. Štuková výzdoba sálů, dokončená v r. 1686, představuje umělecky nejhodnotnější část zámeckých interiérů. Sedm fresek v prvním a druhém patře vytvořil r. 1687 vídeňský malíř Jiří Greiner.

Po r. 1690 – místo panské rezidence jen sídlo pro úředníky, soud a vězně

Malířské a natěračské práce byly definitivně přerušeny v r. 1690. Zámek poté zůstává neobydlen a není ani vybaven žádným nábytkem. Teprve r. 1692 jsou narychlo zařízeny čtyři pokoje pro panstvo. V mezipatrech sídlili panští úředníci a nejvyšší patro s divadelním sálem a freskami zůstalo bez oken a dveří dodnes. Když r. 1801 vichřice rozbila břidlicovou střechu a povalila některé sloupy fasády, uvažoval kníže Alois z Lichtenštejna dokonce o zboření zámku. Ten se však následně podařilo opravit; stržen tak byl pouze starý hrad. V r. 1850 je celé jedno podlaží zámecké budovy pronajato okresnímu soudu a bernímu úřadu. Několik místností sloužilo jako vězení, ostatní obyvatelné prostory zámku byly využívány jako byty úředníků.

Po r. 1931: zámek volající po opravách; lany proti zřícení; od r. 2002 Plumlov zpřístupněn

V r. 1931, v rámci pozemkové reformy, došlo k zabrání zámku Lichtenštejnům a k jeho převodu do majetku Státního pozemkového fondu. Ve 40. letech minulého století je na zámku zřízeno muzeum a celý objekt se až do r. 1965 stává vlastnictvím Vojenských lesů Plumlov; ty v l 1964-1965 nechávají památku opravit - mj. jsou zpevněny nejvíce poškozené zdi a celá budova je pak stáhnuta ocelovými lany, aby nedošlo k jejímu zřícení. Objekt poté přechází pod Památkový ústav Brno a Muzeum Prostějovska, avšak prostředků na rozsáhlejší opravu zámku se nedostává ani jednomu z těchto majitelů. V r. 1994 převzalo památku do vlastnictví město Plumlov, které hned zahájilo nejnutnější opravy, v nichž pokračuje dodnes. Do r. 2001 byla rekonstruována střešní partie zámku – starou krytinu nahradila nová a došlo též k výměně prohnilých krovů, trámů a laťoví. Objekt byl rovněž staticky zajištěn pomocí lan, kdy budovu stáhl lanový systém (dosavadní zabezpečení zámku lany, provedené v l. 1964-1965, již ztratilo na funkčnosti). Další práce v r. 2001 se zaměřily na přízemní část zámecké budovy, bylo však také opraveno a zpřístupněno dvoupatrové sklepení.

Až na zbytky již zmíněné reprezentační štukové a malířské výzdoby v některých sálech se z vnitřního vybavení zámku nic nedochovalo. Dlouhá léta byla monumentální budova nepřístupná, avšak od r. 2002 už lze absolvovat prohlídku s průvodcem. K návštěvě vybízí zejména stálá expozice Vítězná křídla, věnovaná československým letcům bojujícím ve 2. světové válce, dále výstava obrazů, historického nábytku a hudebních nástrojů, kočárů a saní, sbírka církevních ornátů či expozice seznamující s historií zámku; v tajemném prostředí Pohádkového sklepení se návštěvníci mohou dozvědět pověsti spjaté se samotným zámkem a jeho okolím. Na Plumlově se rovněž koná řada zejména kulturních akcí, mj. každoroční hudebně a divadelně zaměřené festivaly a workshopy s mezinárodní účastí.

Letní útočiště vrápenců a netopýrů

Obě budovy zámku a přilehlá sklepení skýtají úkryty několika druhům letounů. Od dubna do srpna tu v nadzemních prostorách sídlí letní kolonie vrápence malého a netopýra velkého, které tvoří samice a jejich v červnu rozená mláďata. Netopýři jsou v Plumlově pravidelně monitorováni od roku 2011 -vrápenců zde žije několik desítek, kolonie netopýrů velkých čítá několik set jedinců. U vrápenců je přitom patrný nárůst početnosti. Zatímco v roce 2011 jich tu bylo napočítáno 14, v roce 2016 jich bylo již více než 60. Na zámku a v jeho okolí bývají někdy zastiženy i další druhy netopýrů, např. netopýr brvitý, rezavý, vodní, který zde pravidelně loví nad hladinou Podhradského rybníka, či dlouhouchý. Některé z nich využívají v období zimního spánku zámecké sklepy pod vysokým (jižním) palácem. Více podrobností lze najít na webu http://napude.sousednetopyr.cz

 

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Úterý 16.10.2018
Jasno
18°C
12°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1020.9hPa
Vítr: 5m/s
z jiho-jiho-východu
Zítra
Středa 17.10.
Skoro jasno
17°C
12°C
Čtvrtek
18.10.2018
Polojasno
16°C
10°C
Pátek
19.10.2018
Déšť
16°C
10°C
Sobota
20.10.2018
Jasno
15°C
5°C

Kontakt

Adresa:
Plumlov 
Web: Zámek Plumlov

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Letní občerstvení Pod Křébem - Letní občerstvení vhodné jak pro pěší turisty, tak i pro cykloturisty i s dětmi. Denně v provozu gril či udírna, o víkendech makrely. Lze zaparkovat i vozidlo.
Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Libín - Libín je nejvyšší horou Šumavského podhůří, najdete ji zhruba 4 kilometry od Prachatic jižním směrem.
Kamenec - Kamenec je nejvyšší hora Novohradských hor na české straně pohoří. Vypíná se nedaleko obce Pohoří na Šumavě, zhruba půl kilometru od hranice s Rakouskem.
Myslivna - Myslivna je druhá nejvyšší hora na české straně Novohradských hor. Najdete ji nedaleko obce Pohorská Ves, zhruba 3 km od hranice s Rakouskem.
Fitpark "Za Dolejšákem" na Zličíně (Praha) - Fitpark "Za Dolejšákem" na Zličíně (Praha) včetně stolu na ping pong.

Nové ubytování

+ přidat
Pension Klášter Teplá u Třebenic - Skvělé jídlo a ubytování v příjemném rodiném prostředí. Možno i s domácím mazlíčkem
APARTMÁN ČERNÝ DŮL - Nabízíme ubytování ve stylovém apartmánu v obci Černý Důl v Krkonoších. Apartmán Černý Důl se nachází v klidné části malebného náměstí a v těsné blízkosti lyžařského střediska (200m). Je tak ideální výchozí bod pro turistiku, cyklistiku a lyžování.
Penzion POHODA - Nabízíme ubytování v rodinném penzionu s přátelskou atmosférou a osobním přístupem. Penzion leží v srdci Karlovarského kraje. jeho poloha je vhodná pro klidnou i aktivní dovolenou, při pracovní cestě a je ideálním místem i pro romantické víkendové pobyty.
Dětenice - pezion u Ungerů-středověká hospoda - Penzion u Ungerů se nachází 250 m od středověké hopody se super zábavou a pohoštěnim

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Šeberák - Restaurace s krásnou zahrádkou s posezením přímo u vody. V zimě je zase krásně ozdobena a jde vidět již z dálky.
Restaurace POHODA - Pouze domácí kuchyně v krásném "retro" prostředí. Otevírací doba: denně 12:00 - 22:00 V naší rodinné restauraci POHODA vaříme pouze domácí jídla, žádné polotovary. Točíme regionální pivko od Strakonického pivovaru Přijďte ochutnat například - Knedlíčkovou polévku - Pečenou kachničku, bramborový knedlík, červené zelí - Hovězí "Hydčický" gulášek, houskový knedlík - Borůvkové knedlíky se šlehačkou - Bramborové knedlíky plněné uzeným masem - Boloňské špagety sypané sýrem - Vepřové výpečky, houskový knedlík, bílé zelí Dále zajišťujeme ubytování ve skromných, ale čistých a útulných pokojíčkách.
Ristorante Nolita - Středomořská Restaurace Pizza Pasta Grill
U Divišů - Zveme Vás do restaurace U Divišů, která nabízí příjemné vnitřní i venkovní posezení, dobré jídlo za skvělou cenu polední menu od 89,- a speciality jako kapří hranolky. Najdete nás na Hlavní třídě v Kladně. Tešíme se