Hrad a zámek Frýdlant

Frýdlant v Čechách, zprvu hrad Ronovců a Bibrštejnů, v 17. století rezidence slavného Albrechta z Valdštejna a posléze honosný zámek Clam-Gallasů, patří k nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším památkovým celkům v ČR. Areál představuje ojedinělé spojení dvou hodnotných architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku - v harmonický celek. Hrad, pro turisty otevřený již r. 1801, se tímto stal vůbec první zpřístupněnou památkou ve střední Evropě. Frýdlantský historický klenot trůní nad stejnojmenným městem v Libereckém kraji a prezentuje se bohatě zdobenými interiéry s rozsáhlými, mimořádně hodnotnými sbírkami.

13. – 17. století: od gotického hradu k renesančnímu zámku

Kolem poloviny 13. století založil mocný rod Ronovců na 60 metrů vysoké čedičové skále nad řekou Smědou hrad Frýdlant. Toto sídlo Ronovců vzniklo na strategicky důležitém místě, aby střežilo křižovatku obchodních cest. Jeho nejstarší část představuje tzv. Starý neboli Horní hrad s mohutnou válcovou věží zvanou Indica, téměř 50 m vysokou; sloužila jako orientační bod a dodnes tvoří dominantu celé stavby. R. 1278 odnímá Přemysl Otakar II. hrad Ronovcům a za 800 hřiven stříbra jej prodává Rudolfovi z Biberštejna. Tento rod, původem ze Saska, pak učinil Frýdlant na téměř 300 let (do r. 1551) centrem své severočeské državy. Bibrštejnové provedli také první renesanční úpravy ovlivněné tzv. saskou, respektive lužickou architekturou. Po krátké přestávce, kdy byl Frýdlant ve správě královské komory, jej r. 1558 koupil Friedrich z Redernu, jeden z nejpřednějších slezských šlechticů. Za Redernů frýdlantské panství vzkvétalo a jeho majitelé iniciovali přestavbu starého hradu na renesanční zámek. Hlavní úpravy sídla proběhly v letech 1582-1602 a zasloužili se o ně především Melchior z Redernu a jeho choť Kateřina, rozená Šliková. Stavební práce vedl italský architekt Marco Spazzio di Lancio, který v místech bývalého předhradí vybudoval nový patrový tzv. Dolní zámek s renesančními štíty a se sgrafitovou výzdobou fasád; tuto rezidenci pak pomocí opevnění spojil s původním hradem v jeden celek. Postavena byla též kaple sv. Anny. Melchior z Redernu (1555-1600), jenž z Frýdlantu vytvořil rodové sídlo, představuje významnou osobnost své doby; věhlas získal jako cestovatel a především vojevůdce - dosáhl postů prezidenta císařské vojenské rady a polního maršála.

17. – 20. století: vévoda Valdštejn, Clam-Gallasové a stavební úpravy

Majetek Redernů, zkonfiskovaný po bitvě na Bílé hoře, kupuje r. 1622 za 150 000 zlatých Albrecht z Valdštejna (1583-1634), jedna z hlavních postav třicetileté války a pozdější generalissimus císařských vojsk. Albrecht učinil Frýdlant základnou nově vznikajícího knížectví (r. 1625), které bylo r. 1627 povýšeno na Frýdlantské vévodství; sídelním městem se však stal strategicky i hospodářsky výhodněji položený Jičín. Valdštejnovy statky zaznamenaly v dobách třicetileté války nebývalou ekonomickou prosperitu, protože zásobovaly vévodovu armádu. Frýdlantsku, které tehdy zůstalo nedotčené hrůzami válečného běsnění, se říkalo Terra felix – Šťastná země. Po Valdštejnově zavraždění r. 1634 v Chebu získává panství se zámkem hrabě Matyáš Gallas, vrchní velitel císařské armády a hlavní organizátor spiknutí proti frýdlantskému vévodovi; císař tak Gallase odměnil za jeho účast při odstranění dvoru nepohodlného generalissima. V dalším průběhu třicetileté války se Frýdlantu několikrát zmocňují Švédové, kteří pro zlepšení obranyschopnosti objektu vykonali nejvíce – v l. 1646-1647 nechali vybudovat před hlavní bránou mohutný barbakán a z obvodové hradby vysunuli pětiboké bašty. Po požárech v l. 1676 a 1684 došlo k raně barokním přestavbám Frýdlantu, které provedl Marcantonio Canevalle. K další barokizaci objektu přistupuje r. 1749 Filip Josef Gallas – tehdy vznikly terasy při dolním nádvoří. Clam-Gallasové (od r. 1757) nechali ve druhé polovině 18. století přistavět tzv. Kastelánské křídlo. Obytné prostory byly v té době již soustředěny v Dolním zámku; část hradu s instalovanými sbírkami zpřístupnili Clam-Gallasové v r. 1801 veřejnosti – v tomto směru tak Frýdlant získal středoevropský primát. Již r. 1805 zasahuje clam-gallasovské sídlo první vlna romantizující novogotiky – renesanční štíty byly sneseny a sgrafita zabílena. V l. 1867-1870 došlo k neorenesančním úpravám a přístavbě nového křídla podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho; fasády tehdy doplnila nová sgrafita. Ani Starý hrad se však do dnešních dnů nedochoval ve své původní podobě a celistvosti; po řadě úprav se proměnil v mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří – tomuto celku dominuje velká válcová věž, tzv. bergfrit. V r. 1945 přechází hrad a zámek do vlastnictví státu. Komplex budov dnešní frýdlantské pamětihodnosti se skládá z Horního hradu a Dolního zámku, k němuž u vchodu přiléhá tzv. Kastelánské křídlo. Horní hrad obklopuje parkánová zeď s hranolovými baštami. Budova Dolního zámku demonstruje typické dobové znaky – schodiště, umístěné vně obdélné dispozice paláce v mohutné polygonální věži, a figurální a ornamentální sgrafita. Zámek je obehnán švédským opevněním. Do areálu se vstupuje barbakánem, postaveným Švédy, a Dolní branou z 15. století.

Interiéry plné lákadel – zbraně, obrazy, dýmky i hračky

Během prohlídky celého objektu návštěvníci zhlédnou více než padesát přístupných interiérů, vyznačujících se vysokou uměleckou hodnotou. Současná expozice zahrnuje již zmíněné nejstarší hradní muzeum zaměřené na třicetiletou válku a osobnost Albrechta z Valdštejna, dále kapli s cenným mobiliářem a dvě zámecká křídla. Mnoho pokojů má excelentní historizující výzdobu. Svou krásou okouzlí např. Modrý salón s pozoruhodnou valenou klenbou, rokokový Společenský (Hudební) salón s jednotným pojetím výzdoby či Rytířský sál s efektními erby nad masivním krbem. Vedle nábytku, zámeckého zařízení, skla a porcelánu zaujme především bohatá sbírka vojenských i loveckých zbraní (více než tisíc exemplářů od 12. století až po 1. světovou válku). Zámecká obrazárna se prezentuje malířskými skvosty českých barokních mistrů Petra Brandla, Karla Škréty a Václava Vavřince Reinera. Upoutá též Vrchnostenská kancelář. Z provozních interiérů nutno připomenout zámeckou kuchyni (z období kolem r. 1900) s ojedinělým souborem cínového a měděného nádobí; obě kamna a gril jsou stále ještě funkční. Třešinkou na dortu frýdlantských sbírek je unikátní kolekce dýmek (na 200 exemplářů) a Dětský pokoj se vzácnými hračkami z konce 19. století.

Mapa okolí

Počasí

yr.no
Dnes Neděle 11.12.2016
Déšť
5°C
4°C
Srážky: 1.4mm
Tlak: 1009.6hPa
Vítr: 7.3m/s
z západo-jiho-západu
Zítra
Pondělí 12.12.
Skoro jasno
4°C
-5°C
Úterý
13.12.2016
Polojasno
1°C
-1°C
Středa
14.12.2016
Zataženo
2°C
2°C
Čtvrtek
15.12.2016
Skoro jasno
2°C
-1°C

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Městské muzeum Frýdlant - Městské muzeum se nachází ve městě Frýdlant na náměstí T. G. Masaryka. Nabízí svým návštěvníkům zajímavé stálé expozice.
Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 3km
Oldřichovský Špičák - Oldřichovský Špičák je významnou dominantou západní části Jizerských hor. Je součástí Národního přírodního parku Jizerskohorské bučiny.
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

Pivovar Hubertus (Kácov) - Kácovský pivovar je poprvé připomínán za Košínů z Košíně v r. 1457. Největšího rozkvětu doznal pivovar na začátku 20. století za sládka Josefa Knoblocha, kdy roční výstav piva přesáhl 8000 hl.
Litoměřický pivovárek Koliba - Pivo se na Litoměřicku vařilo již od středověku, ale teprve v l. 1720-1739 si právováreční měšťané postavili vlastní pivovar v centru Litoměřic. Svého času se litoměřické pivo dodávalo do velké části severovýchodních Čech a expedovalo se i do různých evropských zemí a dokonce do Ameriky.
Minipivovar Labuť - Litoměřice - Na dlouhou tradici vaření piva v Litoměřicích navázal po desetileté přestávce v r. 2011 Litoměřický minipivovar Koliba, který vznikl v klenutých sklepích bývalého hotelu Labuť v Zítkově ulici. Prostory byly rekonstruovány a adaptovány pro technologické zázemí minipivovaru s přilehlou prostornou pivnicí.
Pivovar Energon (Nový Rybník) - Pivovar Energon je součástí školicího a sportovního střediska firmy Energon s.r.o. ležícího na samotě v těsné blízkosti Nového rybníka nedaleko Dobříše. Ústřední stavbou areálu je bývalá pila, přeměněná v r. 2013 na moderní penzion s restaurací a minipivovarem.

Nové ubytování

HOTEL ZRUČ - Hotel Zruč je moderní hotel procházející celkovou rekonstrukcí a modernizací. Svým hostům nabízí nejen ubytování v nově zrekonstruovaných, kvalitně vybavených pokojích, ale i strávení příjemných chvil v nekuřácké restauraci, ve vinárně nebo na bowlingu. Připraveny jsou také plně vybavené konferenční prostory a pro větší akce je hotel vybaven dvěma společenskými sály. Konferenční místnost je vhodná pro školení, i pro pořádání reprezentativních schůzek a jednání.
Chalupa Jilem - Prožijte příjemnou rodinnou dovolenou v srdce České Kanady ve staročeské kamenné chalupě Jilem. Najdete zde spoustu turistických i cyklistických stezek.
Chatová osada Stvořidla - Stvořidla-chatová osada s dobře a pohodlně zařízenými chatkami a mobilheimy v chráněné krajinné oblasti Stvořidla.WIFI ZDARMA !!Ubytování je vyhledáváno především mladými rodinami s dětmi,seniory s vnoučaty, rybáři, turisty, cyklisty, houbaři. Klidná dovolená uprostřed lesů,nádherný čistý vzduch, a přitom jste přímo u řeky.
Dajan - Rekreační domek 5 plus 2 na okraji malého městečka Strmilov v České Kanadě s max. 14.lůžky 4 přistýlky. Dům je rozdělen na 2 apartmány 2 plus 1 a 3 plus 1 a každý má vlastní vchod do zahrady. Oba byty jsou mezi sebou průchozí. Na zahradě se nachází zapuštěný solárně vyhřívaný bazén 7,5m/3,7m, párty stan 6m/4m s posezením asi pro 20 osob. V párty stanu je osvětlení elektronické šipky a rádio. Dále je na zahradě dětský koutek s houpačkami, lanem na šplhání, skluzavkou a pískovištěm, stolní tenis a velká trampolína s ochrannou sítí. Je zde i uzamykatelná garáž například pro vlastní kola a kočáry.

Nové restaurace

Restaurace Na vyhlídce - Restaurace Na vyhlídce se nachází v nově rekonstruovaném objektu na Rokycanské třídě, směrem z plzeňského centra na Prahu.
Sushi bar - Nově otevřený sushi bar v Ústí nad Labem v Zámečnické ulici. Příjemné prostředí, příjemný personál, čerstvé sushi
Občerstvení letadlo IL 18 - Bakov nad Jizerou - Vyřazené letadlo Iljušin IL-18D je upraveno jako restaurace. Nachází se na odpočívadle na dálnici D10 (odbočka pouze ve směru na Turnov) u Bakova nad Jizerou. Uvnitř letadla můžete zakoupit upomínkové předměty a v době otevření restaurace je možné si prohlédnout i pilotní kabinu. Ve stánku s občerstvením za letadlem určitě neodoláte v letních měsících vynikající vyhlášené Opočenské zmrzlině. Nově v sortimentu restaurace i výborná pizza.