Česká republika - Památky
celá ČRUNESCO: Třebíč
- Třebíč se dostala na Seznam památek UNESCO díky židovské čtvrti a bazilice sv. Prokopa v roce 2003. Paradoxní je, že tyto památky se dochovaly díky rozhodnutí z minulého režimu o demolici židovského ghetta, díky čemuž zůstalo zakonzervovány a bez neodborných stavebních zásahů. Jedná se zatím o poslední české památky, které byly zapsány na Seznam památek UNESCO.
UNESCO: Žďár nad Sázavou
- Žďár nad Sázavou je významným městem na Vysočině. Nedaleko města se nachází poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který od roku 1994 patří na Seznam světového dědictví UNESCO.
Květná zahrada Kroměříž
- Květná zahrada v Kroměříži (původní název Libosad) byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO, spolu s ní i arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada.
Zámek Vimperk
- Zámek Vimperk se nachází ve stejnojmenném městě a v současné době slouží jako muzeum. Tyčí se nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor.
Hrad Obřany u Chvalčova
- Zřícenina hradu ze 14. století se nachází na protáhlém vrcholovém hřebeni stejnojmenné dominantní vyvýšeniny; najdeme ji v hájemství Hostýnských vrchů nedaleko Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku. Z tohoto středověkého sídla, zničeného za husitských válek, se dochovaly rozsáhlejší zbytky hradního paláce, příkop, část obvodové hradební zdi a relikt válcové věže. Obřany jsou jedním z nejvýše položených zřícených hradů na Moravě (704 m n. m.).
Zámek Chropyně
- Zámek Chropyně, spjatý se známou pověstí o hanáckém králi Ječmínkovi, se nachází ve stejnojmenném městě, cca 6 km severně od Kroměříže (Zlínský kraj). Původní renesanční budova, stojící na místě někdejší středověké vodní tvrze, byla po r. 1615 přestavěna na manýristický zámek, jehož další úpravy proběhly začátkem 18. a po polovině 19. století. Jednoduchá dvoupatrová budova s výraznou věží upoutá harmonií architektonických prvků, byť pocházejí z různých časových období. Z interiérů vyniká zejména Rytířský sál s početnou sbírkou historických zbraní. Na zámku, který v 70. letech 20. století prošel generální rekonstrukcí, jsou kromě národopisné muzejní expozice instalovány též pamětní síně hudebního skladatele Dr. Emila Axmana a slavného chropyňského rodáka Emila Filly, význačného představitele evropského kubismu (včetně kolekce jeho obrazů). Areál zámku bývá dějištěm Hanáckých slavností. K objektu přiléhající Zámecký rybník se vzácnou flórou a faunou je významnou přírodní rezervací.
Zámek Ohrada
- Zámek Ohrada je lovecký zámeček poblíž Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku v Jihočeském kraji.
Hrad Lipnice
- Jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů se tyčí na skalnaté vyvýšenině nad stejnojmenným městem v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina. Pro návštěvníky této oblasti dnes Lipnice představuje mimořádně atraktivní turistický magnet.
Hrad a zámek Stráž nad Nežárkou
- Hrad a zámek Stráž nad Nežárkou je nejčastěji spojován s operní pěvkyní Emou Destinovou. Zchátralý objekt zachránila před demolicí nákladná rekonstrukce a dnes je doslova chloubou tohoto malebného jihočeského městečka.
Hrad Kašperk
- Dobře zachovaná zřícenina majestátního gotického hradu, který nechal v l. 1356-1365 vystavět Karel IV. zejména k zabezpečení zemské hranice s Bavorskem, ale též k ochraně Zlaté stezky a místních zlatých dolů. Kašperk (původně Karlsberg) nebyl patrně nikdy dobyt; od r. 1617 se uvádí jako pustý. Hrad, malebně zasazený v šumavské krajině, trůní na severozápadním výběžku vrchu Ždánov, asi 3 km severně od města Kašperské Hory na. Kašperk patří mezi nejvýznamnější dochované ukázky české hradní architektury 14. století a svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Česku. Vedle prohlídkových okruhů a řady kulturních akcí nabízí též jedinečné výhledy na Šumavu a okolí. Vzhledem k četným ponurým legendám a pověrám, jimiž je Kašperk opředen, získal pověst jednoho z nejtajemnějších a nejstrašidelnějších hradů u nás.
Zámek Nelahozeves
- Zámek Nelahozeves je jednou z nejkrásnějších pozdně renesančních staveb v České republice. Je chráněn jako Kulturní památka České republiky a jeho současným majitelem je William Lobkowicz. Uvnitř zámku se nachází Lobkowiczká sbírka umění a zámek je veřejnosti přístupný.
Zámek Častolovice
- Malebný renesanční zámek z 16. století, sídlo pánů z Oppersdorfu a poté Šternberků, se nachází ve stejnojmenném městysu v podhůří Orlických hor, asi 10 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. V bohatě zařízených interiérech vynikají malované kazetové stropy a početná sbírka obrazů. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park (mj. s růžovou a vodní zahradou) a obora s bílými daňky. Objekt získala v restituci Franziska Diana Sternbergová, která jej proměnila v jeden z nejhezčích a nejzajímavějších zámků ČR.
Zámek Holešov
- Holešovský zámek, vzniklý přestavbami z původně gotické tvrze, se nachází ve stejnojmenném městě na Kroměřížsku. Tato pamětihodnost, vybudovaná po r. 1650, představuje reprezentativní venkovské feudální sídlo, jež svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, dispozice i výzdoby interiérů patří k nejvýznamnějším dokladům rané barokní zámecké architektury u nás. V interiérech vynikají zejména barokní nástěnné malby a bohatá štuková výzdoba. Přilehlý monumentální a mimořádně cenný park francouzského typu náleží svou ojedinělou koncepcí a rozlohou 62 ha mezi nejvýznačnější na Moravě; jeho součástí je mj. systém vodních kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce a Růžová zahrada s pomníkem skladatele F. X. Richtera.
Zámek Náměšť nad Oslavou
- Zámek, stojící na rulovém kopci na levém břehu řeky Oslavy, tvoří dominantu města Náměšť nad Oslavou a patří k významným ukázkám renesanční architektury na Moravě. V 16. století byl rezidencí uznávaného rodu Žerotínů, od r. 1945 se stal letním sídlem prezidenta Edvarda Beneše. Zámek, nacházející se na Třebíčsku v kraji Vysočina, je též známý unikátní kolekcí vzácných gobelínů, která patří k nejhodnotnějším zámeckým sbírkám u nás.
Zámek Frýdek-Místek
- Zámek, vzniklý renesanční přestavbou gotického hradu ze 14. století a po požáru v r. 1688 upravovaný v barokním stylu, korunuje vyvýšeninu nad řekou Ostravicí v části Frýdek města Frýdek-Místek. Nejvýznamnějším interiérem někdejšího sídla Pernštejnů, Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů, Pražmů a Habsburků je Rytířský sál, rekonstruovaný v l. 2001-2003. V současnosti na zámku sídlí Muzeum Beskyd, jež nabízí pět stálých expozic s řadou krátkodobých výstav a kulturních či společenských akcí.
Zámek Nebílovy
- Barokní zámek Nebilovy nedaleko Plzně je v současné době ve vlastnictví státu a spadá pod správu Národního památkového ústavu. Od roku 1958 je chráněn jako Kulturní památka České republiky.
Hrad a zámek Bečov nad Teplou
- Hodnotný komplex gotického hradu a pozdně barokního zámku se rozkládá na vysoké skále uprostřed hlubokého údolí nad řekou Teplou a tvoří dominantu města Bečova nad Teplou, ležícího v CHKO Slavkovský les v Karlovarském kraji, asi 15 km jižně od krajského města. Hradní segment bečovské pamětihodnosti se řadí k nejzachovalejším českým pozdně gotickým hradům. Největší věhlas vydobyl Bečovu unikátní „nález století“, v r. 1985 znovuobjevený a posléze zrestaurovaný románský relikviář sv. Maura; jedna z nejvzácnějších světových zlatnických památek patří k nejcennějším pokladům na území ČR.
Hrad Potštejn
- Hrad Potštejn byl dobyt budoucím králem Karlem IV. a později i husitskými "sirotky". V jeho podzemních chodbách je údajně ukrytý středověký poklad a nejdelší podzemní chodba vede až do 5 km vzdálených Litic. V obci Potštejn se nachází i barokní zámek.
Zámek Bečov nad Teplou
- Zámek Bečov nad Teplou je od roku 1995 chráněn jako Národní kulturní památka. Od roku 1996 je zde k vidění expozice gotického umění západních Čech a v roce 2002 byl do expozice zařazen románský relikviář svatého Maura, což je po korunovačních klenotech druhá nejcennější památka v ČR. Co se týče období románského slohu, je relikviář svatého Maura nejvýznamnější klenotnická památka v Česku.
Zámek Úsov
- Zámek Úsov je proslulý zejména pro své lesnické a lovecké muzeum. Všechny exponáty pochází ze soukromých sbírek a úlovků Lichtenštejnů. Většina vystavovaných kusů přírodnin pochází z konce 19. století.