Hrad Lipnice
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Kraj Vysočina |
| Okres: | Okres Havlíčkův Brod |
| Město: | Lipnice nad Sázavou |
| Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
| Výška: | 599 m n.m. |
| GPS: | 49°36'50.586"N, 15°24'47.765"E |
Historie hradu Lipnice
Hrad Lipnice založila kolem r. 1310 jedna z větví starobylého českého rodů Ronovců – Lichtenburkové. Tehdy byla okolní krajina jen málo kolonizovaná, ale Lichtenburkové zde měli u Německého Brodu stříbrné doly, a proto potřebovali vystavět hrad jako sídelní rezidenci a zároveň vojenskou oporu v oblasti. Už od svého založení udivovala Lipnice velkolepostí, která odrážela bohatství a moc jejích majitelů, ale zároveň byla i dokonalou pevností. Vůbec první písemná zmínka o hradu pochází z r. 1316, kdy jej vlastnil Raimund z Lichtenburka, jistě se však k němu pojí už zpráva z r. 1314 zmiňující lipnického purkrabího Bernarta. R. 1319 získal hrad Jindřich z Lipé, jehož rod vlastnil panství do r. 1370. Jak Lichtenburkové, tak páni z Lipé patřili k nejpřednějším velmožům v zemi a tak není divu, že v dobách své největší slávy mohla Lipnice výstavností soupeřit i s hrady královskými. R. 1370 prodal Jindřich z Lipé zadlužené panství králi Karlovi IV., který je dal r. 1376 do zástavy Bočkovi z Kunštátu. Držitelé Lipnice se pak střídali v rychlém sledu: páni z Landštejna, Čeněk z Vartenberka (za tohoto stoupence kalicha byli r. 1417 v hradní kapli sv. Vavřince vysvěceni první husitští kněží v našich zemích), dále Oldřich z Rožmberka a nakonec – protiprávně – hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. R. 1436 panství s hradem koupil Mikuláš Trčka z Lípy, jenž předtím zbohatl za husitských válek. Trčkové z Lípy, náležející k věrným stoupencům Jiřího z Poděbrad, se ve druhé polovině 15. století vyšvihli mezi nejvýznamnější českou šlechtu. Lipnický hrad, který se stal jejich hlavním sídlem, významně opevnili, rozšířili a v první polovině 16. století pozdně goticky přestavěli. V letech 1561 – 1594 Lipnice přechází do vlastnictví rodu Thurnů, za nichž se uskutečnila výrazná renesanční úprava hradu. Poté se panství navrací zpět do rukou Trčků, kteří jej mají v držení až do konfiskace v r. 1634. Lipnici pak r. 1636 jako konfiskát získává burgundský šlechtic v habsburských službách Matouš Vernier de Rougemont. Brzy poté dolehly na lipnické panství útrapy třicetileté války. R. 1639 přitáhlo k Lipnici šestnáct oddílů švédského generála Banéra a vydrancovalo obec; hrad se tehdy Švédům ještě dobýt nepodařilo. Až r. 1645 po bitvě u Jankova se císařská posádka Lipnice vzdala Švédům bez boje a hrad se tak stal jejich válečnou základnou. Císařská armáda se r. 1646 marně pokoušela pevnost dobýt. Během jejího čtyřměsíčního obléhání bylo zničeno městečko v podhradí. Vydrancovanou Lipnici opustili Švédové až po uzavření Vestfálského míru r. 1648. Vernierové, kteří lipnické panství vlastnili až do r. 1741, hrad opravili a provedli na něm některé barokní úpravy. Postupnému úpadku objektu se však již nedalo zabránit. Lipnice pustla a po katastrofálním požáru hradu a městečka v r. 1869 se proměnila ve zříceninu. Destrukce vyvrcholily r. 1916 zřícením podstatné části velké věže. Posledními soukromými šlechtickými majiteli byli Trautmansdorfové v letech 1842 – 1925. Ti ruinu nakonec r. 1925 prodali Klubu českých turistů. Již od r. 1913 se pomalu pracovalo na záchraně Lipnice. Od r. 1953 je tento památkový objekt ve vlastnictví státu. V konzervaci a opravách hradu se i nadále pokračuje.
Hrad Lipnice dnes
Lipnice patří k několika špičkovým a rozsahem velkým šlechtickým hradům uvolněnější blokové dispozice z počátku 14. století. Pro návštěvníky je přístupný celý hradní areál. Počátky tohoto feudálního sídla připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. K ní je připojen dvoupatrový Trčkovský palác a gotická kaple sv. Vavřince, v níž se dochovaly nástěnné malby ze 14. století. Na severní straně se nachází mohutný Thurnovský palác. U něj stojí čtyřpatrová hranolová věž zvaná Samson se studnou hlubokou 33 metrů. Pozoruhodné je rovněž mohutné hradní sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé či sbírka gotických kamnových kachlů. Celý areál obklopují zbytky hradeb. Na Lipnici je stálá archeologická expozice a galerie moderního výtvarného umění. Návštěvníci se vedle prohlídky hradu mohou kochat jedinečnými vyhlídkami do okolního kraje. Lze využít i velmi bohatý kulturní program. V nedalekém domku pod hradem psal Jaroslav Hašek své proslulé dílo Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
Místo podzimního sletu a zimoviště netopýrů ve sklepeních
Ve sklepeních s bývalou hodovní síní tráví zimu až 6 druhů netopýrů. Pravidelně tu bývají zastiženi netopýři velcí, černí, večerní a ušatí, vzácněji i netopýr dlouhouchý nebo severní. Hrad slouží i jako tzv. přechodný úkryt – netopýři zde pobývají během podzimu. V tomto období probíhají netopýří námluvy, samci a samice využívají hradní sklepení jako místo k setkávání. Při prohlídce se lze s místními tajuplnými obyvateli setkat, někteří se zde totiž objevují již na přelomu srpna a září. Zadívají-li se návštěvníci ve sklepích pozorně ke stropům, mohou odpočívajícího netopýra v některé ze štěrbin zahlédnout. Prohlídku si od roku 2017 mohou zpestřit s pomocí pracovních listů se zábavnými kvízy a úkoly (k dispozici v pokladně nebo na http://napude.sousednetopyr.cz/hrajte-si-s-netopyry/).
Otevírací doba
- duben - soboty, neděle a svátky - 10:00 - 15:00
- září a říjen - soboty a neděle a svátky - 9:00 - 15:00
- květen, červen - denně mimo pondělí - 10:00 - 15:00, so a ne 10:00 - 16:00
- červenec a srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
Vstupné
- dospělí - 90 Kč
- snížené vstupné - děti od 6 do 15 let, senioři od 65 let, ZTP nad 18 let, studenti do 26 let, držitelé průkazu Fondu ohrožených dětí - 60 Kč
- rodinné vstupné - 2 dospělí + max. 3 děti do 15 let - 240 Kč
- Držitelé karet ICOM, ICOMOS, Asociace muzeí a galerií ČR, zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a novináři po předchozí akreditaci, Držitelé průkazu ZTP/P a průvodci ZTP/P, Držitelé průkazu ZTP do 18 let - zdarma
