Zámek Frýdek-Místek

Zámek, vzniklý renesanční přestavbou gotického hradu ze 14. století a po požáru v r. 1688 upravovaný v barokním stylu, korunuje vyvýšeninu nad řekou Ostravicí v části Frýdek města Frýdek-Místek. Nejvýznamnějším interiérem někdejšího sídla Pernštejnů, Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů, Pražmů a Habsburků je Rytířský sál, rekonstruovaný v l. 2001-2003. V současnosti na zámku sídlí Muzeum Beskyd, jež nabízí pět stálých expozic s řadou krátkodobých výstav a kulturních či společenských akcí.

Předchůdce zámku: slezská pohraniční pevnost ze 14. století

Předchůdcem dnešního frýdeckého zámku byl gotický zeměpanský hrad z první poloviny 14. století; ten měl coby slezská pohraniční pevnost chránit zemskou hranici s Moravou, obchodní cestu z Olomouce do Krakova a také městečko Frýdek, vyrůstající na místě původní vsi Jamnice a založené těšínským knížetem Kazimírem I. zřejmě mezi lety 1327-1339. Frýdecký hrad však vznikl - pravděpodobně přebudováním původní jamnické tvrze - patrně ještě dříve. Lze tak usuzovat na základě etymologického rozboru jména Frýdek, jehož druhá část – eck, tj. roh – bývala dosti obvyklou složkou právě v názvech hradů. Z toho by vyplývalo, že prvotní v oblasti byl frýdecký hrad, od kterého dostalo své jméno teprve následně založené město.

Hrad, situovaný na strategicky výhodném místě nad řekou Ostravicí, byl obehnán pět metrů hlubokým a deset metrů širokým příkopem; do paláce se vcházelo branou s padacím mostem. V pohusitském období byla k původní budově, zvýšené o patro, dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně se také zdokonalila obranyschopnost hradu, proběhla přístavba vysunuté brány a linie pozdně gotického opevnění.

16. – 17. století: Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna budují renesanční zámek

S ubíhajícími léty se stále naléhavěji ukazovala nutnost postupné přeměny středověké pevnosti na pohodlný renesanční zámek. R. 1545 zastavil těšínský kníže Václav III. Adam své frýdecké sídlo Janu z Pernštejna; byli to právě Pernštejnové, kdo nechal dostavět renesanční křídla (východní, západní a jižní) a kdo se zasloužil o vybudování podkovovité kaple sv. Barbory (v jižním křídle). R. 1573 kupuje zadlužený zámek vratislavský zemský hejtman Jiří z Lohova; pravděpodobně za jeho zdejšího panování jsou na nádvoří kolem křídel vystavěny otevřené renesanční arkády. R. 1584 se novým majitelem zámku stává hrabě Bartoloměj Bruntálský z Vrbna; ten na přelomu 16. a 17. století - po požáru Frýdku v r. 1592 - uskutečnil velkou renesanční přestavbu svého sídla. Úpravy, započaté Pernštejny, tímto vrcholí a frýdecký hrad se proměňuje v pohodlný renesanční zámek.

1636-1699: Oppersdorfové a jejich barokní úpravy; požár zámku v r. 1688

R. 1626 vtrhlo do Frýdku dánské vojsko pod velením Petra Arnošta II. Mansfelda a vydrancovalo celé frýdecké panství. Následná hospodářská krize zasáhla také Bruntálské z Vrbna; ti své ekonomické potíže nakonec řeší prodejem panství, které r. 1636 kupuje Jiří III. hrabě z Oppersdorfu. Nový majitel pak několika stavebními akcemi výrazně ovlivní utváření podoby frýdeckého zámku: budovy kolem dnešního prvního nádvoří (tj. budovy předzámčí) jsou přestavbou sjednoceny do jediného objektu sloužícího víceméně hospodářským účelům, přičemž dojde k zasypání původního příkopu; dále je barokně upraven interiér kaple sv. Barbory a vystavěn gloriet. Syn Jiřího – František Eusebius – se mj. musí potýkat s odstraňováním rozsáhlých škod, které zámku i celému městu způsobil velký požár v r. 1688. Po této ničivé události hrabě bez většího váhání zahajuje opravy poškozeného objektu, také vyrůstá hlavní věž a v opraveném Rytířském sále se zaskví nový pískovcový krb s krásnou kamenickou výzdobou. Požár zřejmě zasáhl také zámeckou kapli; pravděpodobně mezi lety 1688 a 1691 vzniká její dominanta, hlavní oltář sv. Barbory.

1699-1918: éra Pražmů z Bílkova a Habsburků; po r. 1918 zámek zestátněn

R. 1699 přechází panství prostřednictvím Ludoviky Marie z Oppersdorfu na nové držitele, hrabata Pražmovy z Bílkova. Rod Pražmů pokračuje v úpravách zámku – nechává dostavět průčelní věž a upravit kapli, která je r. 1719 znovu vysvěcena. Ve 30. letech 18. století, za hraběnky Karoliny Pražmové, vzniká široké reprezentační schodiště. V r. 1797 kupuje frýdecké panství Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, arcivévodkyně rakouská a dcera Marie Terezie; zámek tímto přechází do vlastnictví Habsburků a začíná být stále více užíván ke správním a kancelářským účelům. Již od časů renesance byl zámek obklopen zelení a zahradami, které se připomínají už r. 1580, v 19. století pak dochází k přeměně zahrady u zámku na anglický park. Posledním šlechtickým majitelem Frýdku je Bedřich (Friedrich), arcikníže rakouský, z Bezručových Slezských písní známý jako „markýz Gero“; na zámku, který měl v držení v l. 1895-1918, nechá provést některé novodobé úpravy (zahrnující mj. částečnou historizující přestavbu, technickou modernizaci včetně elektrifikace či renovaci zámecké kaple a Rytířského sálu, v němž bylo zavěšeno 35 erbů slezské šlechty).

V r. 1918 éra Habsburků na Frýdku končí; zámek je zabrán státem, který do něj umísťuje byty či kanceláře různých úřadoven. Od r. 1923 až do 70. let 20. století v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. Bohužel, v té době nebyla budova ušetřena řady necitlivých a rušivých úprav, jež se později musely znovu odstraňovat (různé přístavby, příčky, vikýře apod.). Původní mobiliář byl částečně přemístěn a částečně rozkraden.

Současnost: sídlo Muzea Beskyd; rekonstrukce, výstavy, Rytířský sál aj.

Frýdecký zámek představuje komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Jeho jádro tvoří pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou s průjezdem a k ní přiléhající palác, obklopený hradbou s okrouhlými baštami. Vnitřnímu nádvoří dodávají půvab renesanční arkády, v objektu se dochovaly renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Před zámkem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.

V současnosti je frýdecký zámek sídlem Muzea Beskyd. Již v l. 1924-1934 došlo v Rytířském sále k otevření první muzejní expozice, muzeum samotné se však do zámku přemístilo až v r. 1960 a začalo s postupnou renovací památného objektu. Z řady oprav uskutečněných v novém tisíciletí možno uvést např. rozsáhlou rekonstrukci Rytířského sálu v l. 2001-2003 či restaurování oltáře v r. 2010. Muzeum se však také stará o kulturní vyžití ve Frýdku-Místku - na zámku se pravidelně pořádají kulturní a společenské akce, především výstavy, jarmarky a zámecké koncerty; lze také navštívit několik stálých expozic seznamujících s historií města, životem v Pobeskydí či s frýdeckým mariánským kultem. A zejména je tu zámecký prohlídkový okruh, který nabízí nejednu zajímavost, např. nejcennější a největší z interiérů - již zmiňovaný Rytířský sál s 35 erby slezské šlechty, dále ukázku dobového nábytku (za připomenutí stojí černý kubistický stůl či secesní paraván), kapli sv. Barbory, vyhlídkovou věž – gloriet aj.

Mystéria zámku: studna, chodby, vana, Ondráška a…návštěvy ze záhrobí?

K dalším pozoruhodnostem zámku, více či méně obestřených nádechem tajemna, patří záhadná studna, kamenná vana a Ondráška. Studna se nachází v zámeckém parku a má z ní vést tajná chodba. Ve skutečnosti se jedná o zámeckou lednici, kde bývalo v hlubokém sklepení uloženo maso a zvěřina. Podle pověstí vedly ze zámku další tajné chodby k náměstí, směrem do údolí a k Mariánskému kostelu. Většina sklepení je dnes zasypána; na třech místech však byly skutečně nalezeny únikové chodby – před zámkem a v dnešním parku. Dohady kolují také o kamenné vaně, stojící na zbytku hradby v zámeckém parku a mající podobu velké kamenné nádoby ze zčernalého pískovce; dle jedné z interpretací jejího účelu šlo o nádobu užívanou k rituálním obřadům, ve skutečnosti však sloužila jako nádrž na vodu v zámeckém parku. Ondráška je jméno malé sklepní komory pod bočním schodištěm; tato prostora má zamřížované okénko a traduje se, že zde bylo vězení, k jehož obyvatelům patřil i nejslavnější slezský zbojník Ondráš (1680-1715); tomu se odtud sice podařilo uprchnout, nakonec ho však jeho druhové zradili a zabili. Nedosti na tom, následně bylo Ondrášovo tělo ještě rozčtvrceno a pro výstrahu vystavováno na různých místech panství, mj. i před zámkem.

Některé mysteriózní jevy, ke kterým na Frýdku dochází, mají až hrůzostrašný náboj – záhadné kroky v kapli, mizení rozličných předmětů či jiná prapodivná znamení prý způsobuje duch hraběte Jiřího z Oppersdorfu. V l. 1636-1651 vlastnil tento šlechtic frýdecké panství, jemuž vládl pohříchu značně krutě – stupňoval útlak, potlačoval náboženskou svobodu a odpíral měšťanům jejich výsady. Jak se zdá, jeho duch za to musí po smrti pykat strašením na zámku.

Kozel v srnčím kabátě z hradeb shozený aneb překabátění obléhatelé

Nejznámější legendou spjatou s Frýdkem je však pověst, ze které vycházela i stará, dnes již zaniklá tradice shazování kozla z oken zámecké věže. Kdysi dávno oblehly frýdecký hrad nepřátelské hordy z Uher; po selhání všech útoků proti nedobytnému sídlu se nepřátelé rozhodli, že zkusí frýdecké dlouhodobým obléháním vyhladovět. O vodu neměla hradní posádka nouzi, ale podstatně hůř to vypadalo s potravinami. Jídla valem ubývalo…Obránci se tedy rozhodnou použít lsti. Na den uzavřou s obléhateli příměří, aby mohl mít jeden z členů posádky v hradní kapli svatbu. Celý den se z hradu ozývá hudba a zpěv, „svatebčané“ však téměř umdlévají hladem; v podvečer pak korunují „veselku“ tím, že shodí z hradeb (či z hradní věže) čerstvě zabitého posledního kozla, staženého z kůže a posypaného srnčími chlupy - to aby obléhatelé uvěřili, že se jedná o „vysokou“ a že posádka má ještě dost jídla. Mystifikace se podařila - útočníci usoudili, že na hrad musí vést tajné chodby, jimiž jsou obráncům dodávány čerstvé zásoby, a s nepořízenou odtáhli pryč. Na počest této události se každoročně ze zámecké věže shazoval kozel (naposledy v r. 1845), jehož maso pak bylo rozděleno mezi chudinu.

 

Otevírací doba - Muzeum Beskyd Frýdek-Místek

Pondělí Zavírací den
(Neplatí pro muzejní lekce.)
Út, St, Pá 8.00-12.00       12.30-16.00
Čtvrtek 8.00-12.00       12.30-17.00
So-Ne 10.00-17.00
+ státní svátky (květen-říjen)
So-Ne 13.00-17.00
+ státní svátky (listopad-duben)

 

 

 

 

 

 

Vstupné:

 

Zámecký okruh:                                

dospělí 60 Kč
mládež (6-18 let) 30 Kč
osoby nad 65 let 40 Kč (dle průkazu totožnosti)
studenti (do 26 let, ISIC) 40 Kč
děti do 6 let zdarma
Rodinné vstupné (rodiče a 1-3 děti 6-18 let) 110 Kč

Beskydy - příroda a lidé:

dospělí 40 Kč
mládež (6-18 let) 20 Kč
osoby nad 65 let 30 Kč (dle průkazu totožnosti)
studenti (do 26 let, ISIC) 30 Kč
držitelé Beskydy card mají slevu 50% ze vstupného, tj. dospělý 20 Kč, mládež (6-18 let) 10 Kč
děti do 6 let zdarma
Rodinné vstupné (rodiče a 1-3 děti 6-18 let) 110 Kč

Frýdek a Místek:

dospělí 20 Kč
mládež (6-18 let) 10 Kč
děti do 6 let zdarma

Frýdek - mariánské poutní místo:

dospělí 20 Kč
mládež (6-18 let) 10 Kč
děti do 6 let zdarma

Aktuální výstavy:

dospělí 20 Kč 

mládež (6-18 let) 10 Kč
děti do 6 let zdarma

Památník Óndry Łysohorského:

(po předchozí potvrzené objednávce)  zdarma


Vstup zdarma:

děti do 6 let
držitelé průkazu Asociace muzeí a galerií (AMG), ICOM
zaměstnanci Národního památkového ústavu
držitelé průkazu ICOMOS
držitelé průkazu ZTP, ZTP-P
držitelé novinářského průkazu
držitelé průkazu Seniorgymnázia a Seniorklubu Muzea Beskyd Frýdek-Místek
držitelé členského průkazu Zväzu múzeí na Slovensku
držitelé zaměstnanecké karty Moravskoslezského kraje


Fotografování:

Fotografování BEZ BLESKU v Zámeckém okruhu a v expozici Beskydy - příroda a lidé (pokud není stanoveno jinak) 30 Kč


Důležité informace:

Prodej vstupenek končí 30 minut před zavírací dobou!
Zámecký okruh lze navštívit každou celou hodinu (kromě 12.00)
Beskydy - příroda a lidé v 15. minutě každé hodiny (kromě 12.15)
Děti školou povinné mají během školního roku v rámci školní výuky vstup do expozic a výstav za 8 Kč, muzejní lekce stojí 8 Kč (včetně vstupného).

Pro větší skupiny návštěvníků a školní třídy je vhodné, když si svou návštěvu výstavy či expozice telefonicky či e-mailem (pokladna@muzeumbeskyd.com) objednají předem.

 

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Zámecké nám. 1264
Frýdek-Místek 
Web: Zámek Frýdek-Místek
Email: info@muzeumbeskyd.com
Telefon: 558 628 001

Místa v okolí

Frýdek-Místek - Frýdek - Místek je okresní město v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Leží na řece Ostravici, asi 16 km jižně od Ostravy. Město má přibližně 59 tisíc obyvatel.
Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 2km
Sportovní klub Asociace Sportu - Půjčovna vám poskytne lodě, rafty, kajaky a kánoe na všech řekách v České republice.
Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Javorová alej Dobkovičky - Před obcí Dobkovičky na Litoměřicku, v krajině Českého středohoří, se nachází památné stromořadí.
Jírovcová alej v Břvanech - V obci Břvany, v trojúhelníku měst Most, Louny a Žatec se nachází památná jírovcová alej.
Lipová alej pod Řípem - Pod horou Říp se nachází státem chráněné památné stromy.
Skupina památných lip - V Liběchově se nachází skupina památných lip srdčitých.

Nové ubytování

+ přidat
FKK kemp Úštěk (bez plavek) - Pokud rádi trávíte volný čas v pohodě a klidu, s přátelsky naladěnými lidmi a hlavně bez oblečení, jste na správném místě. K odpočinku na Vaší dovolené nebudete potřebovat, při pobytu v našem kempu, žádné oblečení a plavky už vůbec ne. Můžete si tak užít svobodu volného těla na slunci u vody na čerstvém vzduchu Českého středohoří u břehu jezera Chmelař a historického městečka Úštěk v námi vytvořeném koutě přírody jen pro vás. FKK kemp Úštěk je naturistický kemp pouze pro naturisty, nudisty a všechny ostatní slušné naháče, kde panuje rodinná a kamarádská pohoda, na bázi úcty a vzájemné tolerance. Kemp je výhradně bez plavek. Být nahý není povinností. Každý se může pohybovat tak, jak se zrovna cítí. Pouze plavky jsou vyjma dětí zakázány. Může se tedy stát, že například večer, když se ochladí bude někdo zabalený až po uši, někdo třeba jen v triku a nebo také úplně nahý.
Levné ubytování České Budějovice pension Minor - Levné ubytování České Budějovice pension Minor nabízí kvalitní pobyt za nejlepší přijatelnou cenu. Ubytování nedaleko centra města i výstaviště České Budějovice, nedaleko kolejí VŠTE, firmy Robert Bosch a pivovaru Budvar.
Chalupa U Bobra - Chalupa se nachází v Beskydech. Ubytování je pro rodinku, kde mají domácí prostředí s veškerým vybavením, počet lůžek je 9 až 12 osob. Na zahradě je posezení s grilem. V blízkosti je lanová dráha na výlety na Pustevny a nejen pro děti lanový park Tarzanie.
Chata Lucie - Rodinná Chata Lucie se nachází na úpatí hory Říp, pouhých 30 minut od Prahy. Ubytování až pro 12 osob v plně vybavené chatě. Během pobytu zajisté oceníte bezdrátový internet, saunu, gril, krb, trampolínu, v létě bazének a spoustu dalšího vybavení pro zpříjemnění pobytu.

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Podháj - Restaurace Podháj - Modřišice
Zámecká restaurace - Restaurace Pivovar a Penzion GRASEL
Hostinec a kemp na Slapnici - Hostinec a kemp Na Slapnici leží v hezké krajině nedaleko soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky mezi obcemi Skryje a Čilá, kousek od okouzlující přírodní rezervace Skryjská jezírka. Je to malý, klidný a čistý kemp, ideální pro rodiny s dětmi.
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.