Zámek Frýdek-Místek

Zámek, vzniklý renesanční přestavbou gotického hradu ze 14. století a po požáru v r. 1688 upravovaný v barokním stylu, korunuje vyvýšeninu nad řekou Ostravicí v části Frýdek města Frýdek-Místek. Nejvýznamnějším interiérem někdejšího sídla Pernštejnů, Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů, Pražmů a Habsburků je Rytířský sál, rekonstruovaný v l. 2001-2003. V současnosti na zámku sídlí Muzeum Beskyd, jež nabízí pět stálých expozic s řadou krátkodobých výstav a kulturních či společenských akcí.

Předchůdce zámku: slezská pohraniční pevnost ze 14. století

Předchůdcem dnešního frýdeckého zámku byl gotický zeměpanský hrad z první poloviny 14. století; ten měl coby slezská pohraniční pevnost chránit zemskou hranici s Moravou, obchodní cestu z Olomouce do Krakova a také městečko Frýdek, vyrůstající na místě původní vsi Jamnice a založené těšínským knížetem Kazimírem I. zřejmě mezi lety 1327-1339. Frýdecký hrad však vznikl - pravděpodobně přebudováním původní jamnické tvrze - patrně ještě dříve. Lze tak usuzovat na základě etymologického rozboru jména Frýdek, jehož druhá část – eck, tj. roh – bývala dosti obvyklou složkou právě v názvech hradů. Z toho by vyplývalo, že prvotní v oblasti byl frýdecký hrad, od kterého dostalo své jméno teprve následně založené město.

Hrad, situovaný na strategicky výhodném místě nad řekou Ostravicí, byl obehnán pět metrů hlubokým a deset metrů širokým příkopem; do paláce se vcházelo branou s padacím mostem. V pohusitském období byla k původní budově, zvýšené o patro, dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně se také zdokonalila obranyschopnost hradu, proběhla přístavba vysunuté brány a linie pozdně gotického opevnění.

16. – 17. století: Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna budují renesanční zámek

S ubíhajícími léty se stále naléhavěji ukazovala nutnost postupné přeměny středověké pevnosti na pohodlný renesanční zámek. R. 1545 zastavil těšínský kníže Václav III. Adam své frýdecké sídlo Janu z Pernštejna; byli to právě Pernštejnové, kdo nechal dostavět renesanční křídla (východní, západní a jižní) a kdo se zasloužil o vybudování podkovovité kaple sv. Barbory (v jižním křídle). R. 1573 kupuje zadlužený zámek vratislavský zemský hejtman Jiří z Lohova; pravděpodobně za jeho zdejšího panování jsou na nádvoří kolem křídel vystavěny otevřené renesanční arkády. R. 1584 se novým majitelem zámku stává hrabě Bartoloměj Bruntálský z Vrbna; ten na přelomu 16. a 17. století - po požáru Frýdku v r. 1592 - uskutečnil velkou renesanční přestavbu svého sídla. Úpravy, započaté Pernštejny, tímto vrcholí a frýdecký hrad se proměňuje v pohodlný renesanční zámek.

1636-1699: Oppersdorfové a jejich barokní úpravy; požár zámku v r. 1688

R. 1626 vtrhlo do Frýdku dánské vojsko pod velením Petra Arnošta II. Mansfelda a vydrancovalo celé frýdecké panství. Následná hospodářská krize zasáhla také Bruntálské z Vrbna; ti své ekonomické potíže nakonec řeší prodejem panství, které r. 1636 kupuje Jiří III. hrabě z Oppersdorfu. Nový majitel pak několika stavebními akcemi výrazně ovlivní utváření podoby frýdeckého zámku: budovy kolem dnešního prvního nádvoří (tj. budovy předzámčí) jsou přestavbou sjednoceny do jediného objektu sloužícího víceméně hospodářským účelům, přičemž dojde k zasypání původního příkopu; dále je barokně upraven interiér kaple sv. Barbory a vystavěn gloriet. Syn Jiřího – František Eusebius – se mj. musí potýkat s odstraňováním rozsáhlých škod, které zámku i celému městu způsobil velký požár v r. 1688. Po této ničivé události hrabě bez většího váhání zahajuje opravy poškozeného objektu, také vyrůstá hlavní věž a v opraveném Rytířském sále se zaskví nový pískovcový krb s krásnou kamenickou výzdobou. Požár zřejmě zasáhl také zámeckou kapli; pravděpodobně mezi lety 1688 a 1691 vzniká její dominanta, hlavní oltář sv. Barbory.

1699-1918: éra Pražmů z Bílkova a Habsburků; po r. 1918 zámek zestátněn

R. 1699 přechází panství prostřednictvím Ludoviky Marie z Oppersdorfu na nové držitele, hrabata Pražmovy z Bílkova. Rod Pražmů pokračuje v úpravách zámku – nechává dostavět průčelní věž a upravit kapli, která je r. 1719 znovu vysvěcena. Ve 30. letech 18. století, za hraběnky Karoliny Pražmové, vzniká široké reprezentační schodiště. V r. 1797 kupuje frýdecké panství Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, arcivévodkyně rakouská a dcera Marie Terezie; zámek tímto přechází do vlastnictví Habsburků a začíná být stále více užíván ke správním a kancelářským účelům. Již od časů renesance byl zámek obklopen zelení a zahradami, které se připomínají už r. 1580, v 19. století pak dochází k přeměně zahrady u zámku na anglický park. Posledním šlechtickým majitelem Frýdku je Bedřich (Friedrich), arcikníže rakouský, z Bezručových Slezských písní známý jako „markýz Gero“; na zámku, který měl v držení v l. 1895-1918, nechá provést některé novodobé úpravy (zahrnující mj. částečnou historizující přestavbu, technickou modernizaci včetně elektrifikace či renovaci zámecké kaple a Rytířského sálu, v němž bylo zavěšeno 35 erbů slezské šlechty).

V r. 1918 éra Habsburků na Frýdku končí; zámek je zabrán státem, který do něj umísťuje byty či kanceláře různých úřadoven. Od r. 1923 až do 70. let 20. století v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. Bohužel, v té době nebyla budova ušetřena řady necitlivých a rušivých úprav, jež se později musely znovu odstraňovat (různé přístavby, příčky, vikýře apod.). Původní mobiliář byl částečně přemístěn a částečně rozkraden.

Současnost: sídlo Muzea Beskyd; rekonstrukce, výstavy, Rytířský sál aj.

Frýdecký zámek představuje komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Jeho jádro tvoří pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou s průjezdem a k ní přiléhající palác, obklopený hradbou s okrouhlými baštami. Vnitřnímu nádvoří dodávají půvab renesanční arkády, v objektu se dochovaly renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Před zámkem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.

V současnosti je frýdecký zámek sídlem Muzea Beskyd. Již v l. 1924-1934 došlo v Rytířském sále k otevření první muzejní expozice, muzeum samotné se však do zámku přemístilo až v r. 1960 a začalo s postupnou renovací památného objektu. Z řady oprav uskutečněných v novém tisíciletí možno uvést např. rozsáhlou rekonstrukci Rytířského sálu v l. 2001-2003 či restaurování oltáře v r. 2010. Muzeum se však také stará o kulturní vyžití ve Frýdku-Místku - na zámku se pravidelně pořádají kulturní a společenské akce, především výstavy, jarmarky a zámecké koncerty; lze také navštívit několik stálých expozic seznamujících s historií města, životem v Pobeskydí či s frýdeckým mariánským kultem. A zejména je tu zámecký prohlídkový okruh, který nabízí nejednu zajímavost, např. nejcennější a největší z interiérů - již zmiňovaný Rytířský sál s 35 erby slezské šlechty, dále ukázku dobového nábytku (za připomenutí stojí černý kubistický stůl či secesní paraván), kapli sv. Barbory, vyhlídkovou věž – gloriet aj.

Mystéria zámku: studna, chodby, vana, Ondráška a…návštěvy ze záhrobí?

K dalším pozoruhodnostem zámku, více či méně obestřených nádechem tajemna, patří záhadná studna, kamenná vana a Ondráška. Studna se nachází v zámeckém parku a má z ní vést tajná chodba. Ve skutečnosti se jedná o zámeckou lednici, kde bývalo v hlubokém sklepení uloženo maso a zvěřina. Podle pověstí vedly ze zámku další tajné chodby k náměstí, směrem do údolí a k Mariánskému kostelu. Většina sklepení je dnes zasypána; na třech místech však byly skutečně nalezeny únikové chodby – před zámkem a v dnešním parku. Dohady kolují také o kamenné vaně, stojící na zbytku hradby v zámeckém parku a mající podobu velké kamenné nádoby ze zčernalého pískovce; dle jedné z interpretací jejího účelu šlo o nádobu užívanou k rituálním obřadům, ve skutečnosti však sloužila jako nádrž na vodu v zámeckém parku. Ondráška je jméno malé sklepní komory pod bočním schodištěm; tato prostora má zamřížované okénko a traduje se, že zde bylo vězení, k jehož obyvatelům patřil i nejslavnější slezský zbojník Ondráš (1680-1715); tomu se odtud sice podařilo uprchnout, nakonec ho však jeho druhové zradili a zabili. Nedosti na tom, následně bylo Ondrášovo tělo ještě rozčtvrceno a pro výstrahu vystavováno na různých místech panství, mj. i před zámkem.

Některé mysteriózní jevy, ke kterým na Frýdku dochází, mají až hrůzostrašný náboj – záhadné kroky v kapli, mizení rozličných předmětů či jiná prapodivná znamení prý způsobuje duch hraběte Jiřího z Oppersdorfu. V l. 1636-1651 vlastnil tento šlechtic frýdecké panství, jemuž vládl pohříchu značně krutě – stupňoval útlak, potlačoval náboženskou svobodu a odpíral měšťanům jejich výsady. Jak se zdá, jeho duch za to musí po smrti pykat strašením na zámku.

Kozel v srnčím kabátě z hradeb shozený aneb překabátění obléhatelé

Nejznámější legendou spjatou s Frýdkem je však pověst, ze které vycházela i stará, dnes již zaniklá tradice shazování kozla z oken zámecké věže. Kdysi dávno oblehly frýdecký hrad nepřátelské hordy z Uher; po selhání všech útoků proti nedobytnému sídlu se nepřátelé rozhodli, že zkusí frýdecké dlouhodobým obléháním vyhladovět. O vodu neměla hradní posádka nouzi, ale podstatně hůř to vypadalo s potravinami. Jídla valem ubývalo…Obránci se tedy rozhodnou použít lsti. Na den uzavřou s obléhateli příměří, aby mohl mít jeden z členů posádky v hradní kapli svatbu. Celý den se z hradu ozývá hudba a zpěv, „svatebčané“ však téměř umdlévají hladem; v podvečer pak korunují „veselku“ tím, že shodí z hradeb (či z hradní věže) čerstvě zabitého posledního kozla, staženého z kůže a posypaného srnčími chlupy - to aby obléhatelé uvěřili, že se jedná o „vysokou“ a že posádka má ještě dost jídla. Mystifikace se podařila - útočníci usoudili, že na hrad musí vést tajné chodby, jimiž jsou obráncům dodávány čerstvé zásoby, a s nepořízenou odtáhli pryč. Na počest této události se každoročně ze zámecké věže shazoval kozel (naposledy v r. 1845), jehož maso pak bylo rozděleno mezi chudinu.

Mapa okolí

Nové ubytování

Chalupa Jilem - Prožijte příjemnou rodinnou dovolenou v srdce České Kanady ve staročeské kamenné chalupě Jilem. Najdete zde spoustu turistických i cyklistických stezek.
Chatová osada Stvořidla - Stvořidla-chatová osada s dobře a pohodlně zařízenými chatkami a mobilheimy v chráněné krajinné oblasti Stvořidla.WIFI ZDARMA !!Ubytování je vyhledáváno především mladými rodinami s dětmi,seniory s vnoučaty, rybáři, turisty, cyklisty, houbaři. Klidná dovolená uprostřed lesů,nádherný čistý vzduch, a přitom jste přímo u řeky.
Dajan - Rekreační domek 5 2 na okraji malého městečka Strmilov v České Kanadě s max. 14.lůžky 4 přistýlky. Dům je rozdělen na 2 apartmány 2 1 a 3 1 a každý má vlastní vchod do zahrady. Oba byty jsou mezi sebou průchozí. Na zahradě se nachází zapuštěný solárně vyhřívaný bazén 7,5m/3,7m, párty stan 6m/4m s posezením asi pro 20 osob. V párty stanu je osvětlení elektronické šipky a rádio. Dále je na zahradě dětský koutek s houpačkami, lanem na šplhání, skluzavkou a pískovištěm, stolní tenis a velká trampolína s ochrannou sítí. Je zde i uzamykatelná garáž například pro vlastní kola a kočáry.
hotel Zámeček - Hotel se nachází v krásném prostředí Javořích hor a je nejvýše položeným na broumovsku ( 600 m.n.m)Hotel má 14 dvoulůžkových, 2 třílůžkové a 2 čtyřlůžkové pokoje,sprcha, sat, internet.Z terasy je nádherná vyhlídka do údolí, při slunečném prostředí uvidíte Sněžku.

Nové restaurace

Občerstvení letadlo IL 18 - Bakov nad Jizerou - Vyřazené letadlo Iljušin IL-18D je upraveno jako restaurace. Nachází se na odpočívadle na dálnici D10 (odbočka pouze ve směru na Turnov) u Bakova nad Jizerou. Uvnitř letadla můžete zakoupit upomínkové předměty a v době otevření restaurace je možné si prohlédnout i pilotní kabinu. Ve stánku s občerstvením za letadlem určitě neodoláte v letních měsících vynikající vyhlášené Opočenské zmrzlině. Nově v sortimentu restaurace i výborná pizza.
Penzion Senorady - Penzion Senorady se nachází v obci Senorady nedaleko Ivančic. Nabízí Vám uspořádání oslav, narozenin, promocí, svateb, školení. Penzion Senorady nabízí bohatý jídelní lístek. Vaří se zde denně. V okolí Senorad se nachází krytý bazén v Nové Vsi. Hrad Templšejn, Mohelenská hadcová step, Dalešická přehrada, Hrad Levnov. Soutok Oslavy a Chvojnice. Penzion Vám také nabízí hřiště pro děti, sportovní vyžití v podobě Bowlingu u kterého máme v měsíci únor slevu 25% ve dnech úterý až čtvrtek. Pro bližší informace navštivte naši facebookovou stránku.
Anno Domini 1471 - Lahodné české středověké pokrmy, krásné tanečnice, falešný hráč, živá středověká hudba a ohnivá show. Středověké prostředí - dřevěné lavice, bar, hliněné nádobí a dřevěné příbory. Nevšední zážitek.
Restaurace Beruška - Restaurace Beruška byla otevřena v roce 2015 a nachází se v Ohrobci u Prahy. Restaurace s moderním designovým interiérem nabízí příjemnou domácí atmosférou, bezbariérový přístup, dětský koutek a prostor ke stolování pro 50 hostů, včetně letní zahrádky. Nabí­zí­me výběr jí­del z české a mezinárodní­ kuchyně v moderní­m pojetí­ gastronomie. Dí­ky své poloze a desingovému pojetí­ interiéru je restaurace vhodná jak pro rauty, firemní prezentace, tak pro rodinné oslavy i pro posezení u kávy nebo večeře ve dvou. Samozřejmostí je bezproblémové parkování.