Hrad Kašperk

Dobře zachovaná zřícenina majestátního gotického hradu, který nechal v l. 1356-1365 vystavět Karel IV. zejména k zabezpečení zemské hranice s Bavorskem, ale též k ochraně Zlaté stezky a místních zlatých dolů. Kašperk (původně Karlsberg) nebyl patrně nikdy dobyt; od r. 1617 se uvádí jako pustý. Hrad, malebně zasazený v šumavské krajině, trůní na severozápadním výběžku vrchu Ždánov, asi 3 km severně od města Kašperské Hory na. Kašperk patří mezi nejvýznamnější dochované ukázky české hradní architektury 14. století a svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Česku. Vedle prohlídkových okruhů a řady kulturních akcí nabízí též jedinečné výhledy na Šumavu a okolí. Vzhledem k četným ponurým legendám a pověrám, jimiž je Kašperk opředen, získal pověst jednoho z nejtajemnějších a nejstrašidelnějších hradů u nás.

L. 1356-1365: tři důvody pro zrod Karlovy Hory – hranice, stezka, zlaté doly

Zdaleka viditelný hrad Kašperk představuje dominantu v nádherném zákoutí krajiny střední Šumavy již po staletí. Příkaz k jeho vybudování dal r. 1356 český král a římský císař Karel IV., jemuž hrad vděčí i za svůj název – na počest panovníka a zakladatele dostal jméno Karlsberg (tj. Karlova Hora), které se pak komolením v češtině pozměnilo na slovo Kašperk. Vznik hradu velmi úzce souvisí s rýžováním zlata a s rozvojem jeho hlubinné těžby v horním Pootaví. Střediskem dobývání vzácného kovu se staly nedaleké Kašperské Hory. Doly v okolí tohoto významného hornického města představovaly zdroj nemalých zisků pro královskou pokladnu a Karel IV. se proto rozhodl ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor upevnit. Vladař též usiloval o zajištění bezpečnosti pro kupce a pocestné pohybující se po nově zřízené komunikaci zvané Zlatá stezka; tato významná mezinárodní obchodní cesta, po níž se do českých zemí dovážela hlavně cenná sůl, spojovala Čechy s Bavorskem a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích tří větví – Kašperskohorská Zlatá stezka - vedla právě přes Kašperské Hory. Jako nejnaléhavější pro založení hradu se však jevila nutnost zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem; za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. totiž panovalo trvalé politické napětí s tímto mocným sousedem. K vybudování spolehlivého strážního hradu tedy existovaly hned tři důvody.

Dozorem nad vznikem nového feudálního sídla byl pověřen Vít zvaný Hedvábný, ale vlastní stavbu uskutečnil pod Vítovým organizačním vedením patrně Michal Parléř, údajně mladší bratr Petra Parléře, věhlasného architekta svatovítské katedrály. Na strmém výběžku vrchu Ždánov vyrostla kvapíkovým tempem mohutná novostavba; již v r. 1361, tedy za pouhých pět let, se daří dokončit její základ a zřejmě r. 1365 je pak budování objektu završeno.

14. – 16. stol.: první český kardinál, stoupenci kalicha, katolický předák i slezský rytíř

Ač měl Kašperk statut královského hradu, královská komora jej přímo nespravovala, nýbrž pronajímala takzvaným zástavním držitelům, což většinou byli významní panovníkovi věřitelé. Držitelům Kašperka udělovala Karlova listina z r. 1361 i právo nejvyšší soudní pravomoci v celém Prácheňském kraji (oblasti jihozápadních Čech), tj. právo pečovat o veřejný pořádek, bezpečnost a stíhat provinilce.

Hned prvním zástavním pánem hradu se stává osobnost náležitě významná a reprezentativní - přítel a hlavní rádce Karla IV., druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. V době Očkova držení Kašperka (údajně do r. 1378) je mj. dokončena Zlatá stezka. V průběhu dalších let dochází k poměrně častému střídání zástavních majitelů. Např. v l 1411-1454 na hradě sídlí rod Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka. Petr Zmrzlík, královský mincmistr, i jeho stejnojmenný syn patřili k stoupencům kalicha, díky čemuž zůstává Kašperk ušetřen pustošivých nájezdů husitů. Ve druhé polovině 15. století má hrad v držení významný rod Šternberků ze Šternberka. Když Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v r. 1465 organizoval odbojné seskupení katolického panstva - Jednotu zelenohorskou - usilující o sesazení Jiřího z Poděbrad z českého trůnu, hrozilo Kašperku obléhání královským vojskem. V tomto období se pravděpodobně uskutečnilo spěšné zbudování předsunuté pevnůstky Pustý Hrádek; byla situována cca 400 m východně od hradu na výše položeném místě a dnes z ní zůstaly jen rozvaliny. V l. 1487-1533 byl hrad ve správě rodu Švamberků, kteří zde vystřídali Zdislava ze Šternberka. K významným držitelům Kašperka patřil i místokancléř a tajemník císaře Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan; tento šlechtic byl pánem hradu před polovinou 16. století a mj. svým rozhodným zákrokem přispěl k hladkému potlačení pokusu o stavovské povstání proti panovníkovi (v r. 1547).

16. - 20. stol.: sešup k zřícenině, hrozba zbourání, svérázný kamenolom, rekonstrukce hradu

S blížícím se koncem 16. století Kašperk postupně ztrácí svůj původní význam; na jeho údržbu se již nedostává prostředků a hrad chátrá. Většinu kašperského panství rozprodal r. 1584 císař Rudolf II. Na hrad samotný došlo v r. 1616 či 1617, kdy jej i se zbytkem panství kupuje od krále Matyáše město Kašperské Hory (to je vlastníkem a provozovatelem hradu i dnes). Kašperk byl v době prodeje již značně sešlý, což dokládá kupní smlouva, v níž se hrad poprvé uvádí jako „zámek pustej“; ani plánované opravy jej nemohly uvést do původního stavu. Zchátralost možná Kašperk zachránila před jeho úplným zbořením, které vojenská kancelář císaře Ferdinanda III. nařídila provést na všech pevných hradech, jichž by mohl v budoucnu využít nepřítel. Naštěstí však tento příkaz z r. 1655 nebyl na Kašperku proveden. Nicméně místní obyvatelé si Ferdinandovu direktivu vyložili po svém – nejenže zcela přestali udržovat hrad, ale navíc pohříchu proměnili Kašperk v malý veřejný kamenolom; údajně veškerý stavebně použitelný materiál z hradu vylámali a odvezli. Není divu, že po tak masivním puštění žilou Kašperk pustne ještě víc. Vlna nového zájmu o tuto romantickou zříceninu přichází až kolem poloviny 19. století. Hrad se systematičtější snahy o svou záchranu dočká až zkraje 70. let 20. století. Po konzervaci a dlouhodobé rekonstrukci zřícenin Kašperka je tato středověká památka konečně zpřístupněna veřejnosti; stane se tak počátkem 90. let minulého století.

Pojetí hradu: prioritou obytný komfort, přesto Kašperk nedobytný

Kašperk, v pořadí čtvrtý hrad, který dal postavit Otec vlasti, je vzorovou ukázkou hradní architektury z doby vlády nejvýznamnějšího českého panovníka. V podobě kašperského vnitřního hradu vrcholí tendence ke srůstání obytných věží s palácem, jež pak tvoří nedílný celek chráněný přímo vnějším opevněním; jedná se o trend typický pro český vývoj poloviny 14. století. Hrad vyrostl na půdorysu 300 m dlouhého protáhlého oválu a obě jeho věže jsou 30 m vysoké. Poměrně velký důraz byl zde kladen na pohodlné bydlení a reprezentaci. Téměř naprostou absenci prvků aktivní obrany kompenzovala jedinečná poloha Kašperka, na niž se spoléhalo v případě napadení hradu nepřítelem; mimochodem – Kašperk, ač mnohokráte obléhán, nebyl za celou svoji éru pravděpodobně nikdy dobyt.

Speciality Kašperka: věže s výhledy, astroláb, střelba z kuše, dětské atrakce

V současnosti si Kašperk návštěvníky podmaní zejména působivým sepětím autentického gotického hradu s čarokrásnou přírodou a vedle samotné nabídky dvou prohlídkových okruhů skýtá též okouzlující výhledy z obou věží hlavně na panoráma Šumavy. První prohlídková trasa, nazvaná Západní věž, představovala svým pojetím vpodstatě klasický hradní prohlídkový okruh: zahrnovala prohlídku budovy purkrabství a expozici přibližující jednak mládí Karla IV. a jednak obecněji život ve středověku; trasa dále pokračovala hradním palácem a Západní věží, na jejímž vrcholu kromě vyhlídky také zaujme dochovaná původní cihlová střecha ze 14. století. Okruh Východní věž byl více zaměřen na všeobecné seznámení s hradem, patřila sem také prohlídka bývalé hradní kaple, sklepení a Východní věže se zánovní šindelovou střechou (v lednu 2007 zastřešení poškodil ničivý orkán Kyrill); z věže se lze kochat nádhernými výhledy do všech čtyř světových stran. V r. 2011 jsou pro návštěvníky připraveny dvě zcela nové prohlídky zaměřené na každodenní život na hradě. Lákadlem je také velký model astrolábu, starověkého a středověkého astrologického přístroje. Prohlídku hradního areálu a jeho okolí lze zakončit procházkou na nedaleký Pustý Hrádek; zdejší nedávno zbudovaná vyhlídková plošina umožňuje působivý pohled na Kašperk a okolní krajinu.

Kromě výše uvedeného nabízí hrad také speciální interaktivní prohlídky pro školy a pro rodiče s dětmi. Díky možnosti střelby z luku či z kuše si lze stylově zpestřit pobyt na hradním nádvoří. Nutno zmínit též zajímavé akce, které se na hradě každoročně konají a jejichž paleta je vskutku pestrá (např. divadelní představení, šermířská vystoupení, noční a zimní prohlídky nebo řemeslné ukázky šumavských originálních produktů). Hrad bývá často dějištěm svateb a vyhledávají ho i filmaři (v r. 2005 se zde natáčela pohádka Anděl Páně).

Historky, z nichž mrazí: rozsekaní krejčí, Šplhavec či Swiza - Blair Witch počesku

Kašperk míval pověst místa, kterému nejlepší bylo zdaleka se vyhnout. Na hradě a v jeho okolí se prý děly podivné věci. Kašperk je tudíž obestřen temným hávem jednoho z nejtajemnějších a nejstrašidelnějších hradů u nás. Zasloužilo se o to velké množství nejrůznějších pověstí, pochmurných a děsuplných příběhů i pověr, které se ke Kašperku vážou. Velká část z nich pochází ještě z dob, kdy v této oblasti žilo především německé obyvatelstvo; proto s lidskými bytostmi to v těchto legendách nedopadá nijak dobře. Husí kůži např. nahání pověst o přízraku jménem Swiza. Tato děsivá stařena prý již po staletí obchází odlehlé šumavské hvozdy; v okolí Kašperka se však pohybuje nejraději. Podle některých tvrzení má jít o jakousi pohanskou čarodějnici. Faktem je, že v době kolem počátku našeho letopočtu se v okolí dnešního hradu skutečně nacházelo pohanské keltské osídlení. Swiza má obličej plný vrásek, na hlavě jelení parohy, oděna je pak do vlčí kůže. Potká-li na opuštěných cestách osamělého člověka, může ho údajně proměnit v kámen. Jejímu řádění prý nejčastěji padli za oběť mladí a pohlední lidé, kteří navždy zmizeli v šumavských lesích… Dle další legendy se na Kašperku zjevuje jiné nesympatické strašidlo – Šplhavec; ten nejenže leze po stěnách hradního nádvoří, ale své lidské oběti prý někdy trhá na kousky. Daleko k veselí mají také příběhy o třech rozsekaných krejčích, o mečích létajících vzduchem nebo o rvačce kostlivců. Roztomilé byly jen pověsti o desítkách malých skřítků pohybujících se v hlubokých lesích a hlídajících zdejší zlato.

Nejčastěji se tajemné jevy dějí v Západní věži. Zdejší kastelán potvrzuje, že tu bývají slyšet zvuky kročejů po schodech, třebaže ve věži kromě něj nikdo není. Někteří turisté zase podávají svědectví o mysteriózních úkazech z lesů poblíž hradu. Jde prý o jakési míhající se stíny tajemných postav nebo o výjimečně zvláštní ženský zpěv, který se v noci ozývá mezi stromy. Snad předobraz legendy o Swize – kdo ví? Jak naznačuje řada pověstí, na Kašperku se možná stále jakoby opakuje cosi z dávných a nelítostných dob.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Úterý 11.12.2018
Sněžení
-1°C
-1°C
Srážky: 1.8mm
Tlak: 1018.7hPa
Vítr: 7.2m/s
z západu
Zítra
Středa 12.12.
Sněžení
-2°C
-5°C
Čtvrtek
13.12.2018
Zataženo
-6°C
-6°C
Pátek
14.12.2018
Zataženo
-5°C
-6°C
Sobota
15.12.2018
Zataženo
-5°C
-7°C

Kontakt

Adresa:
Kašperské Hory 

Místa v okolí

Vzdálenost: 2km
Apartmán v Kašperských Horách - Komfortní ubytování za rozumnou cenu v hezkém apartmánu v Kašperských Horách
Vzdálenost: 2km
Ski areál Kašperské Hory - Kašperské Hory jsou malebným městečkem na Šumavě, nedaleký hrad Kašperk je navštěvován zejména v období letních prázdnin a v zimě se zdejší krajina promění ve vyhledávané středisko sjezdového lyžování.
Vzdálenost: 3km
KAŠPERKY APARTMÁNY - Apartmány se nachází v královském městě Kašperské hory v nadmořské výšce 750m, na hranicích Národního parku Šumava. Počet apartmánů: 2 Celková kapacita: 12 lůžek 6 přistýlek Vybavení: Oba apartmány jsou vybaveny obývacím pokojem, kompletně zařízenou kuchyní, koupelnou a komorou s lednicí. Každý apartmán má možnost tří přistýlek.
Vzdálenost: 3km
ATC kemp Radešov - Kemp ve městě Rejštejn na řece Otavě na 106 ř. km.
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Autokemp Klášterský Mlýn - Kemp ve městě Rejtejn na řece Otavě na 107,9 ř. km.
Vzdálenost: 4km

Nová místa

+ přidat
Jezevčí vrch - Jezevčí vrch je jeden z nápadných vrcholků Ralské pahorkatiny. Nachází se nedaleko obce Heřmanice v Podještědí.
Medvědí vrch - Medvědí vrch je jeden z vrcholků Hrubého Jeseníku a zároveň nejvyšší vrchol Medvědské hornatiny.
Vihošť - Vihošť je znělcová hora v českolipském okrese, jejíž součástí je Přírodní rezervace Vihošť založená v roce 1998. Vihošť je zároveň nejvyšší horou Polomených hor a spadá pod CHKO Kokořínsko.
Ropice - Ropice je jeden z vrcholů Moravskoslezských Beskyd, nedaleko od obce Řeka. Hora je kryta smíšeným lesem, převážně tvořeným smrkem a bukem.

Nové ubytování

+ přidat
Ubytování U křížku - Ubytování v nově zrekonstruovaném domě ve středu obce se dvěma byty, jednopokojový se třemi lůžky, dvoupokojový se čtyřmi lůžky. Každý byt má svou koupelnu s wc, kuchyň vybavenou sporákem, lednicí, mikrovlnou troubou, rychlovarnou konvicí, televizí, wifi. Celý dům je nekuřácký.
Chalupa v Libouni pod Blaníkem - Ubytování na stylové chalupě v kraji Blanických rytířů. Dovolená s dětmi, víkendy, setkání přátel, sportovní vyžití, tři zatravěné hřiště, volejbal, malá kopaná, golfové hřiště 10 jamek, stolní tenis, krytý bazén.
Pension Klášter Teplá u Třebenic - Skvělé jídlo a ubytování v příjemném rodiném prostředí. Možno i s domácím mazlíčkem
APARTMÁN ČERNÝ DŮL - Nabízíme ubytování ve stylovém apartmánu v obci Černý Důl v Krkonoších. Apartmán Černý Důl se nachází v klidné části malebného náměstí a v těsné blízkosti lyžařského střediska (200m). Je tak ideální výchozí bod pro turistiku, cyklistiku a lyžování.

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Nuance - Česká kuchyně i kuchyně okolních evropských zemí jsou základem, na kterém staví šéfkuchař Michal Paulík svá inovativní a kreativní jídla. Webová stránka: https://www.nuancerestaurant.cz/
Restaurant Lví dvůr - Česká restaurace v areálu Pražského hradu. Renesanční budova z roku 1581 nabízí krásný výhled na katedrálu Svatého Víta.
Restaurace Šeberák - Restaurace s krásnou zahrádkou s posezením přímo u vody. V zimě je zase krásně ozdobena a jde vidět již z dálky.
Restaurace POHODA - Pouze domácí kuchyně v krásném "retro" prostředí. Otevírací doba: denně 12:00 - 22:00 V naší rodinné restauraci POHODA vaříme pouze domácí jídla, žádné polotovary. Točíme regionální pivko od Strakonického pivovaru Přijďte ochutnat například - Knedlíčkovou polévku - Pečenou kachničku, bramborový knedlík, červené zelí - Hovězí "Hydčický" gulášek, houskový knedlík - Borůvkové knedlíky se šlehačkou - Bramborové knedlíky plněné uzeným masem - Boloňské špagety sypané sýrem - Vepřové výpečky, houskový knedlík, bílé zelí Dále zajišťujeme ubytování ve skromných, ale čistých a útulných pokojíčkách.