Lučenec
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Banskobystrický kraj |
Okres: | Okres Lučenec |
Výška: | 193 m n.m. |
GPS: | 48°19'45.768"N, 19°39'45.482"E |
Bitva u Lučence, vojska Gabriela Betlena, vpády Turků
Lučenec je poprvé písemně zaznamenán v roce 1247. V polovině 15. století měl již charakter oppida a v roce 1451 se tu odehrála krvavá Bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Jiskra z Brandýsa a Jan Hunyadi.
16. a 17. století zde bylo pod silným vlivem reformací, v roce 1608 byl zabrán římskokatolický kostel kalvinisty a většina obyvatel nakonec k tomuto vyznání konvertovala. 17. století však bylo plné nepokojů a vojenských střetnutí, v roce 1622 bylo město vypáleno vojsky Gabriela Betlena a plameny pohltily dokonce listiny s městskými právy. Od poloviny 17. století krajinu navíc sužovala vojska Osmanské říše.
Relativně poklidnější období nastalo až koncem 18. a na počátku 19. století. V roce 1846 byla v Lučenci založena první banka a vycházely tu první noviny. O rok později bylo vystavěno kalvinské gymnázium. Pak ale přišla revoluční léta 1848 a 1849, tehdy město vyplenila carská armáda a kostel musel být přestavěn (v novogotickém stylu).
Maďaři o Lučenec usilovali, nakonec jej získali v roce 1938
Průmyslová revoluce 19. století dala vzniknout prvním továrnám a železniční trati – ta propojila Lučenec s Žilinou, Ostravou a Budapeští v roce 1871. Po vyhlášení samostatné republiky v roce 1918 si nárokovali území jihu Slovenska Maďaři, kteří však neuspěli a Lučenec připadl definitivně Československé republice. V roce 1925 byl Lučenec kompletně elektrifikován.
V roce 1938 musela Československá republika podstoupit část území hitlerovskému Německu a Lučenec se stal (do roku 1945) součástí horthyovského Maďarska.
V době socialismu zde vznikly Závody ťatého strojárstva Lučenec a textilní továrny. Dnes v Lučenci prosperuje také konzervárenský průmysl a produkce kvalitního značkového vína z nedalekých vinohradů. Lučenec se může pochlubit pěknou expozicí Novohradského muzea.