Jihočeský kraj - Místa na řekách

Jez Dolní Poříčí

- Šikmý jez Dolní Poříčí na řece Otavě, ř. km. 64,2 s pozvolnou spádovou deskou a propustí vlevo se nedoporučuje sjíždět. Pod jezem je rozeseté kamenité pole a mělčina - nebezpečí úrazu a poškození lodi. Spádnice je navíc v dolní části zpevněna ostrými ocelovými larseny.

Jez Planá nad Lužnicí

- Jez v Plané nad Lužnicí na ř. km. 48,9 s pozvolnou šikmou spádovou deskou je zpevněn ocelovými larseny. Vorová propust bývá uzavřena a jez je s opatrností sjízdný pouze za středního a vyššího stavu vody. Na levém břehu vedle jezu je vybudováno velmi pěkné "Koupaliště za řekou" 25 x 12 m s dětským brouzdalištěm a jsou zde k dispozici i tenisové kurty a hřiště pro plážový volejbal a nohejbal.

Jez Heringův mlýn

- Jez Heringův mlýn na řece Otavě, ř. km. 19,4 je šikmý jez ve tvaru písmene V, s propustí uprostřed. Jez je za optimálního vodního stavu sjízdný po pozvolné spádnici nebo propustí, je - li otevřena. Pod jezem začíná vzdutí Orlické přehrady.

Jez Rožnov (České Budějovice)

- Jez Rožnov - České Budějovice, na řece Vltavě, ř. km. 243,5 je konstruován s pozvolnou šikmou spádovou deskou a propustí uprostřed. Propust bývá otevřená a za optimálního stavu vody sjízdná. Za velké vody se ovšem pod propustí tvoří silný nebezpečný válec!

Jez Špačkův Mlýn

- Jez Špačkův Mlýn na řece Lužnici, na ř. km. 62,9 se nachází přibližně 400 metrů od západního okraje města Soběslav. Svou šikmou pozvolnou spádovou deskou v levém rameni jezu se za optimální vody řadí k oblíbeným sjízdným jezovým tělesům řeky Lužnice. Za nižšího stavu vody se snadno plavidla stahují po provaze podél levého břehu, nebo se přenáší po zpevněném betonovém prostoru. Jez je možné stáhnout po spádnici i v pravém rameni.

Pětikolský jez Strakonice

- Pětikolský jez Strakonice na řece Otavě, ř. km. 54,9 je tři metry vysoký stavitelný jez s válcovými hradly. Jez je pochopitelně nesjízdný a velmi nebezpečný - tvoří se pod ním nebezpečné vývařiště (velmi silný a dlouhý vracák)! Jez je navíc podtlakový - vodní pěna ve válci nenadnáší (nepůsobí Archimedův zákon) a tonoucí se propadá ke dnu, kde jej válec stahuje do jezu a pod hladinu! Pro usnadnění přenášení lodí je na levém břehu instalována šupna se schůdky.

Jez Na Rechlích (Nové Spolí)

- Jez Na Rechlích na řece Vltavě, ř. km. 284,9 přehradil řeku v Novém Spolí u Českého Krumlova. Nad jezem se klene krytá dřevěná lávka pro pěší (Rechle). Propust jezu bývá vybavena dřevěnou plošinou pro splouvání, pozvolná spádnice jezu je zpevněna ocelovými larseny - pozor při koníčkování plavidel.

Jez Na Křemelce - Strakonice

- Jez Na Křemelce - Strakonice na řece Otavě, ř. km. 53,9 je vodáckou lahůdkou a zároveň smrtelně nebezpečným jezem! Tyto dva pojmy jsou neslučitelné, ale v tomto případě platné - kolmý sklopný jez tvoří pod přepadem nebezpečné vývařiště. Jez je záměrně konstruovaný tak, že voda přitéká spodem i vrchem - kvůli lepšímu zachycení a využití kinetické energie. Z tohoto důvodu je vývařiště mimořádně silné a pod jezem vzniká napěněná velmi zrádná vana - ve vodní pěně pak nepůsobí Archimedův zákon, voda nenadnáší a tonoucí se v bublinách propadá ke dnu, kudy je k jezu přitahován spodním vracákem - tudíž přímo nebezpečné smrtící místo, odkud téměř není úniku. Naopak lahůdkou pro vodáky je zde u levého břehu v roce 2014 nově postavená sportovní propust s rybím přechodem, kterou lze jez bez problémů splouvat.

Jez Zátavský mlýn

- Jez Zátavský mlýn na řece Otavě, ř. km. 34,8 se většinou nedá sjíždět kvůli nedostatku vody na spádnici. Pod jezem je úsek mělčin a kamenité pole. Za optimálního stavu vody je jez sjízdný po spádnici vpravo - nejprve prohlédnout - pozor na kameny pod jezem. Asi 200 metrů nad jezem vpravo odbočuje náhon na Malou vodní elektrárnu (MVE), která odebírá část vody, a přímo nad jezem vlevo je další náhon na Zátavský mlýn - proto jez mívá v letních měsících málo vody.

Jez Tájek (obec Lužnice)

- Jez Tájek na konci obce Lužnice, na ř. km. 91,4 se řadí k nebezpečným jezům na řece Lužnici. Již za střední vody se pod jeho parabolickým profilem tvoří nebezpečné vývařiště. Jez je naštěstí dobře patrný a přehledný a poměrně snadno se veškerá plavidla přenáší podél levého břehu. Nad jezem se klene úzká ocelová lávka pro pěší, která spojuje obydlené části malebné jihočeské obce Lužnice, a několik stovek metrů od pravého břehu doporučujeme navštívit jedinečnou přírodní památku - písečný přesyp Slepičí vršek.

Jez Červený mlýn

- Jez Červený mlýn na ř. km. 7,1 je posledním jezem na řece Lužnici před soutokem u Týna nad Vltavou s řekou Vltavou. Nebezpečný jez parabolického profilu je téměř přesnou kopií dráchovského jezu. Pod jezem je prohlubeň (vana), která za vyšších vodních stavů tvoří vodní válec (vracák) dlouhý až 8 metrů a jez je pak smrtelně nebezpečný pro každého, kdo se jej pokouší po spádnici sjíždět. Sportovní propust je špatně konstruovaná a je nesjízdná.

Jez Suchomel (nový)

- Nově vybudovaný jez Suchomel na řece Lužnici, ř. km. 26,2 je za optimálního množství vody sjízdný po spádnici nebo sportovní propustí s rybím přechodem, většinou ovšem bývá bez vody. Na levém břehu je postavena Malá vodní elektrárna (MVE). Úsek bez vody pod jezem je dlouhý zhruba 100 metrů.

Jez u kempu Ostrov - Veselí nad Lužnicí

- Jez ve Veselí nad Lužnicí na řece Lužnici, ř. km. 75,8 se nachází na okraji kempu Ostrov, nedaleko centra města. Kolmý nebezpečný jez tvoří již za střední vody silný válec, nedá se sjíždět a musí se pracně přenášet podél pravého břehu. Vodáci zde často využívají možnost přenocovat v kempu, a tak se plavidla mnohdy přenáší již po travnaté ploše na vhodné místo pro táboření.

Jez Zlatá Koruna

- Jez s retardérovou dlouhou sportovní propustí ve Zlaté Koruně na řece Vltavě, ř. km. 269,0 je za optimálního stavu vody sjízdný sportovní propustí s retardačními zdrhly, v letních měsících může být splouvání propustí problematické, protože část vody odebírá Malá vodní elektrárna.

Jez Jemčina

- Jez Jemčina na řece Nežárce, ř. km. 23,9 se řadí k nebezpečným jezům. Atypický jez ve tvaru konkávní křivky je napojen na skalnatou kaskádu na levém břehu, která některé vodáky láká ke sjíždění. Největší nebezpečí spočívá v pádu plavidla z kaskády pod nebezpečný vývar pod vysokým přepadem kolmého jezu. Jez je kvalifikován tedy jako nebezpečný a nesjízdný, přičemž pravá mechanická propust bývá obvykle uzavřena. Jez se poměrně snadno a bezpečně přenáší po pravém břehu a vodáci zde často na Jemčině nocují v kempu. Několik stovek metrů odtud se nachází velmi pěkný rekonstruovaný zámeček Jemčina, jehož návštěvu Vám rozhodně doporučujeme.

Jez Weinzettelův mlýn (Nová řeka)

- Jez Weinzettelův mlýn na Nové řece, ř. km. 3,8 je nesjízdný, tak trochu strašidelný, za velké vody silně táhne do spádnice. Za nižší vody lze naopak plavidla bezpečně stáhnout po středním segmentu nebo suchou propustí. Pod jezem bývá v letních měsících zhruba kilometr dlouhý úsek mělčin.

Jez Střelské Hoštice

- Jez Střelské Hoštice na řece Otavě, ř. km. 67,6 se šikmou spádovou deskou se nedoporučuje splouvat. Na konci propusti a pod spádovou deskou je vysoký schod a pod jezem je rozsáhlé kamenité pole - nebezpečí úrazu a poškození plavidla.

Jez Dobronice - Papírna

- Jez Dobronice - Papírna na řece Lužnici, ř. km. 22,2 se nachází u Rekreačního střediska Na Staré papírně. Zdejší kemp je příjemným oddychovým místem na dolním toku řeky a nedaleko odtud je lákavým turistickým cílem zřícenina hradu Dobronice. Jez je konstruován se šikmou spádovou deskou a za optimálního stavu vody je sjízdný. Přenášet je možné lodě podél levého i pravého břehu, případně tudy stahovat plavidla s pomocí koňadry.

Hráz - přepad (Strakonice - Virt)

- Přepadová hráz u městské části Virt - Strakonice na řece Otavě, ř. km. 56,5 je nesjízdná. Řeka se zde rozdvojuje a splouvá se pravým ramenem, kde je lehká cvičná peřej. Levé přehrazené rameno je nesjízdné a přes hráz se plavidla případně přenáší. Pozor! Za velkých vodních stavů přepadává voda přes přepadovou hráz a tvoří se pod ní nebezpečný hluboký a dlouhý válec! Nikdy nesjíždět!

Jez Kvěchův mlýn (provalený)

- Provalený jez Kvěchův mlýn na řece Lužnici, ř. km. 35,4 kdysi býval příjemným zpestřením plavby po řece z Tábora do Bechyně (Dobronic). Po několik desetiletí rozvalený jez umožňoval průjezd po jeho pravé straně přehledným jazykem s krátkou peřejí, což zvládli i začátečníci. Dnes odebírá část vody náhonem vpravo Malá vodní elektrárna a jez je často v letních měsících téměř bez vody. Za vhodného stavu vody je možné jej sjíždět po provalené spádnici uprostřed - místo předem prohlédnout, ve spádnici a pod jezem je mnoho kamenů.