Staroměstský Orloj
| Typ: | Památka |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Město: | Praha |
| Výška: | 206 m n.m. |
| GPS: | 50°5'13.591"N, 14°25'14.489"E |
Autor: Maksim, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.0
Foto: Jiří Matoušek, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.0
Historie
Na východní straně staroměstské radnice se v polovině 14. století začala stavět na základech starší klenuté stavby věž, k níž byla přistavěna kaple a ta vysvěcena v roce 1381. V roce 1402 byly na věž umístěny hodiny a v roce 1409 zvon a původní orloj. Do roku 1410 najdeme v záznamech jen tři hodináře: Jana, Alberta a Mikuláše. Poslední tedy mohl vytvořit tento orloj.
První písemná zmínka o orloji pochází ze 14. října 1410 a z ní je patrno, že orloj je dílem hodináře Mikuláše z Kadaně. Ten astrolabium sestrojil na základě výpočtů jednoho z nejlepších pražských středověkých matematiků, astronoma Jana (Johanna) Šindela, kolegy Jana Husa.
Další písemná zmínka o orloji se nachází v knihovně Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Je to horoskop pro den 17. března 1459, na kterém je výslovně napsanou, že údaje byly odečteny právě z orloje v Praze.
Původní podobu orloje smazaly husitské války, stejně jako obecnou povědomost o jeho skutečných tvůrcích. Teprve v polovině 15.století vstoupili do historie orloje Jan Hanuš a po něm Jan Táborský, kteří jej zdokonalili a dali mu podobu, kterou zhruba má podnes.
Opravu orloje provedl až v roce 1552 písař, malíř, horologista Jan Táborský z Klokotské hory (1500 až 1572). O orloj pečoval a zdokonaloval jej v letech 1552 až 1560. Byl také autorem vůbec prvního technického popisu hodinového stroj. Rukopis s jeho podobiznou je uložen v městském archivu.
Drobné opravy po skončení třicetileté války, tedy po roce 1648, jej dokázaly uvést do chodu vždy jen na několik týdnů. Další významná úprava orloje byla uskutečněna roku 1659, kdy byl orloj dozdoben pohyblivými figurami – dvanácti apoštoly, Smrtí s přesýpacími hodinami, Marnivcem prohlížejícím se v zrcadle, a symboly chamtivosti Lakomcem a Turkem. Na generální opravu však nebyly peníze a ani se nenašel schopný hodinář.
V roce 1866 dostal Staroměstský orloj nový spodní ciferník z dílny Josefa Mánesa. V obrazech symbolizujících jednotlivé měsíce jsou zachyceny motivy ze života českého venkova a originální Mánesův zvěrokruh. (Měsíčník byl roku 1882 nahrazen kopií E.Lišky; dnes je zde kopie z roku 1946 od Bohumila Číli; originál je umístěn v Městském muzeu hl.m. Prahy Na Poříčí.)
V posledních dnech II.světové války (květen 1945), kdy Němci z Letné ostřelovali město, Staroměstská radnice vyhořela a při jejím požáru byl orloj těžce poškozen. Po válce se radní obrátili na renomovanou hodinářskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla těžce poškozený mechanizmus vyhodit a vybavit orloj moderním strojem. Jeden pracovník této firmy bez ohledu na stanovisko jejího vedení o své vůli orloj demontoval, opravil a restauroval. Při opravě byl orloj, který se natahoval klikou, připojen na elektromotor.
Prvního července 1948 byl již orloj obnoven a mohlo se dát celé soustrojí s novými soškami apoštolů od sochaře Vojtěcha Suchardy a kopií Mánesova obrazového kalendáře znovu do pohybu.
Současnost
Sám se orloj zastavil v roce 2002 při povodni, kdy stejně jako centrum města nebyl napájen elektřinou. Poslední oprava proběhla v listopadu 2005. Staletí staré součásti orloje se přestěhovaly do dílen mechaniků a restaurátorů z důvodů nutných oprav a údržby. Firma Hainz, která se o nejznámější věžní hodiny v Česku stará už od roku 1865, celý hodinový stroj rozebrala a opravila.
Stroj Orloje
Stroj se skládá ze zhruba tří set padesáti částí, asi tři čtvrtiny dílů jsou ještě originální. Orloj, neboli horologium, je stroj je hnaný závažím, s ciferníkem astráriem ukazujícím pohyby slunce ve zvěrokruhu, měsíční fáze, pohyb oblohy, data dne a měsíce, svátky, s pohyblivými figurami a odbíjejícími hodinami. U našich předků ukazoval 24 hodin. První hodina počítala se po západu slunce. Pražský orloj ukazuje čtyři druhy času: čas středoevropský, staročeský, babylonský a hvězdný.
Pověsti
O orloji kolují strašidelné pověsti. Pokud se zastaví, je amen s celými Čechami, jestliže se porouchá, přijde špatný rok, když se k němu chová někdo neuctivě či nepřátelsky bude potrestán.
Pověsti také praví, že orloj postavil mistr Hanuš (ve skutečnosti ho jen zdokonalil) a aby nemohl postavit další nádherný orloj jinde, byl oslepen. Jako odplatu Hanuš strčil ruku dovnitř do orloje. Orloj se zastavil a celých 100 let ho nikdo nedokázal opravit.
