Klementinum
| Typ: | Církevní stavby |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Město: | Praha |
| Výška: | 204 m n.m. |
| GPS: | 50°5'13.289"N, 14°24'59.390"E |
Foto: Anton Fedorenko, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.0
Původně stál na místě Klementina dominikánský klášter pocházející z počátku 13. století. Jezuité od dominikánů budovu převzali a v letech 1653-1726 ji přebudovali a vystavěli zdejší areál v dnešní rozloze.Již v době 18. století se jednalo o velkoryse pojatý plán. Raně barokní areál, byl postupem času dále upravován, modernizován a rozšiřován - přes sloh vrcholného baroka až po klasicismus. Klášter nepotřeboval žádné větší úpravy po většinu 18. a 19. století, a to až do počátku 20. století.
S pracemi na výstavbě Klementina je spojeno mnoho stavitelů Prahy. Můžeme jmenovat například Marka Fontanu, Domenico Bossiho, Giovanni Bartolomeo Cometu, Františka Maxmiliana Kaňku. Do řad sochařů, malířů a dalších řemeslníků, podílejících se na výzdobě se zařadili i Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl a Václav Vavřinec Reiner.
Prostory Klementinského kláštera obsahovaly učebny, sály – jedním z nich byl i knihovní sál, jenž patřil mezi jednu z tehdejších největších knihoven. Dále tu byl letní refektář, hospodářské budovy, prostory pro ubytování, budovy pro cla a samozřejmě kultovní prostory – kostely sv. Salvátora, sv. Klimenta, Vlašskou kapli Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlovou kapli, kapli sv. Eligia a sv. J. Nepomuckého – uspořádaných kolem zelených ploch nádvoří.
Historie
Ačkoli byli Jezuité v roce 1618 z Prahy vypovězeni tehdejšími reformátory, byli po svém návratu v roce 1820, v duchu pokračující rekatolizace, pověřeni i správou do té doby protestantské Karlovy univerzity. Ta se od té doby nazývala univerzitou Karlo-Ferdinandovou. V roce 1622 sem byla Jezuity přemístěna knihovna Karlových kolejí.
V roce 1751 bylo v prostorách Klementina otevřeno muzeum matematiky. Jeho prvním ředitelem byl matematik a fyzik Joseph Steplin. Velmi známou byla také zdejší astronomická observatoř založená v roce 1722. Od roku 1752 jsou v Klementinu prováděna hydrometeorologická měření a pozorování, která od roku 1775 začal zaznamenávat Steplingův žák astronom Antonín Strnad. Známými akademiky Klementina jsou také Antonín Koniáš, nebo Bohuslav Balbín.
Po zrušení řádu jezuitů v roce 1773 využívala prostory Klementina a s Arcibiskupského semináře sekularizovaná univerzita. Knihovna byla v 18. století Marií Terezií prohlášena za Císařskou a královskou veřejnou a universitní bibliotéku.
Klementinum je nyní sídlem Národní knihovny, jež získala své jméno v roce 1990. Klementinum se může pochlubit také astronomickou observatoří. Ta se v roce 1953 stala základem pro Astronomický ústav Československé akademie věd.
