Prašná brána
Nedostavěná věž nakonec sloužila jako sklad střelného prachu - odtud název Prašná brána
V místech dnešní Prašné brány stávala jedna z bran městského opevnění. Po vzniku Nového města pražského ztratilo opevnění svůj význam a postrádalo údržbu. Chátrající brána byla ostudou města, o to více, že se nacházela nedaleko Králova dvora, sídla Vladislava Jagellonského. Bylo tedy rozhodnuto o stavbě nové věže, která by byla podobnou reprezentativní stavbou, jako Staroměstská mostecká věž.
Stavba Nové věže, jak byla tehdy nazývána, začala v roce 1475. Základy stavby byly umístěny zhruba 9 metrů pod současnou úrovní pozemní komunikace, brána byla původně vysoká 42 metrů. Hlavním stavitelem byl Matyáš Rejsek z Prostějova.
Staroměštští měšťané však ztratili o výstavbu věže zájem, protože se sídlo krále Vladislava přesunulo na Pražský hrad. Věž byla tedy jen provizorně zastřešena a v průběhu času se dokonce uvažovalo o její demolici. Až do poloviny 18. století sloužila pouze jako skladiště střelného prachu a z tohoto důvodu se jí začalo říkat Prašná brána. Velkou újmu utrpěla pak při obléhání Prahy pruským vojskem v roce 1757.
Pseudogotický klenot zdobí Prahu dodnes
V letech 1878 – 1886 získala věž pseudogotický vzhled, pod dohledem architekta Josefa Mockera, jako předloha dobře posloužila Staroměstská mostecká věž. Byla vystavěna tzv. dlátková střecha s nárožními věžičkami a ochozem. Vznikla síťová klenba v průjezdu, plastická výzdoba a sochy panovníků – Karla IV., Přemysla Otakara II., Jiřího z Poděbrad a Vladislava II.
Dnes je Prašná brána chloubou města, je vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů nad zemí. Vede k němu 168 schodů. Od února 2013 je Prašná brána přístupná veřejnosti a spravuje ji Muzeum hlavního města Prahy. Vnitřní prostory jsou vyplněny výstavní expozicí Králův dvůr – život ve středověké Praze a v plánu je instalace dalších výstavních expozic.