Místa na řekách

Dolní jez Loket

- Dolní jez Loket na řece Ohři, ř. km. 191,1 je možné za optimálního stavu vody splouvat nebo koníčkovat po spádnici u pravého břehu. Vlevo proudí částečně voda náhonem na malou vodní elektrárnu s Kaplanovou turbínou o výkonu 90 kW. Po pravé straně jezu je nově postavena sportovní propust a vedle ní kartáčový rybí přechod a po dokončení stavby bude možné sportovní propustí splouvat.

Jez Kozlov

- Jez Kozlov na řece Otavě, ř. km. 68,2 je sice konstruován s pozvolnou šikmou spádovou deskou s malým schodem v koruně spádnice, ale není sjízdný. Pod jezem je rozeseto kamenité pole a mezi ostrými balvany hrozí nebezpečí úrazu a poškození plavidla.

Hráz rybníka Rožmberk

- Hráz rybníka Rožmberk na řece Lužnici, na ř. km. 94,1 se řadí k namáhavě zdolávaným překážkám při plavbě po této malebné jihočeské řece. Dvanáct metrů vysoká hráz je u stavidla vybavena kamennými schody, na druhé straně pod elektrárnou je však břeh travnatý s vyšlapanou cestou a poměrně kluzký.

Jez Pangl

- Jez Pangl na řece Otavě, ř. km. 40,8 je za optimálního stavu vody sjízdný po spádnici, případně vorovou propustí (nad propustí schod). Pro vodáky je zde příjemným překvapením občerstvení s posezením pod jezem na levém břehu.

Jez Horní mlýn - Herbertov

- Jez Horní mlýn - Herbertov, ř. km. 314,9 je vybaven dřevěnou sklopnou plošinou, která usnadňuje vodákům překonání tohoto vodního díla na řece Vltavě. Pod jezem se tvoří peřejnatý úsek, využívaný často jako cvičná peřej. V letních měsících počítejte s větší frekvencí vodáků a tím pádem i s tvorbou delší fronty na sjíždění jezu.

Jez Libštejnský mlýn

- Jez Libštejnský mlýn na řece Berounce, ř. km. 105,8 je nutné přenášet po levém břehu. Jez je téměř kolmý, s velkými balvany ve vývařišti, a tudíž nesjízdný. Vodáci si však toto malebné místo na horním toku Berounky zamilují - vpravo nad jezem se tyčí volně přístupná zřícenina hradu Libštejn.

Jez Matoušovský Mlýn (Dražice)

- Jez Matoušovský Mlýn na řece Lužnici na ř. km. 33,7 je konstruován s pozvolnou spádnicí a propustí uprostřed a je za optimálního stavu vody sjízdný. Nad jezem se nachází velmi pěkné místo pro táboření na tomto malebném dolním úseku řeky Lužnice.

Jez Valentovský mlýn (Nadryby)

- Jez Valentovský mlýn u obce Nadryby na řece Berounce, ř. km. 119,0 je konstruován se šikmou pozvolnou spádovou deskou a navíc vybaven dřevěnou sklopnou plošinou pro splouvání.

Jez Tábor IV. (jez Pokorný)

- Jez Tábor IV. na ř. km. 39,3 řeky Lužnice s pozvolnou spádovou deskou se za optimální vody řadí k sjízdným jezům táborské kaskády. Pod jezem začíná úsek peřejí v úzkém zalesněném kaňonu, který patří k nejpůsobivějším místům této jihočeské řeky.

Horní jez Loket

- Horní jez Loket na řece Ohři, ř. km. 191,7 je nebezpečný nesjízdný jez. Pod jeho přepadem se tvoří již za střední vody nebezpečné vývařiště. Jez se přenáší po pravém břehu, přenášení usnadňují betonové schody. Součástí jezu je vpravo i rybí přechod se zdrhly, kudy je povoleno splouvat. Vlevo je náhon na malou vodní elektrárnu (MVO) se dvěma Francisovými turbínami s výkonem 110 kW.

Jez Na Fufernách - Sušice

- Jez Na Fufernách - Sušice na řece Otavě, ř. km. 92,8 je konstruován s pozvolnou šikmou spádovou deskou, která končí asi metr vysokým schodem nad říčním dnem. Za nízkých vodních stavů tudy lze jez splouvat, ale již za vyšší vody se pod jezem tvoří nebezpečný silný a dlouhý válec. Nepodceňujte toto riziko a za zvýšených vodních stavů jez přenášejte po pravém břehu.

Jez Nižbor

- Jez Nižbor, ř. km. 42,9 se řadí k nesjízdným jezům na řece Berounce, spádová deska je konstruována jako šikmá, ale pod úhlem, kdy se pod jezem tvoří již nebezpečný válec. Jez se nedoporučuje ani koníčkovat po spádnici a je nutné jej přenášet po pravém břehu.

Panský jez - Sušice

- Panský jez - Sušice na řece Otavě, ř. km. 92,3 s pozvolnou šikmou spádovou deskou je sjízdný za optimálního stavu vody v pravé části jezu vedle propusti. Spádnice je ovšem zpevněna v dolní části ocelovými larseny. Za vyšších vodních stavů se pod jezem tvoří nebezpečné vývařiště, v letních měsících je ale často na jezu jen minimální vodní průtok.

Jez Bechyně - Horní mlýn

- Jez Bechyně - Horní mlýn, ř. km. 12,0 přehradil řeku Lužnici několik desítek metrů pod známou dominantou města Bechyně - mostem Duha. Jez je možné za optimálních vodních stavů sjíždět vlevo vedle uzavřené vorové propusti, ale za vyšších vodních stavů se zde tvoří nebezpečný válec.

Jez Brodce

- Jez Brodce na řece Sázavě, ř. km. 21,0 je opatřen v koruně hráze pryžovou nástavbou, kterou lze úplně vpravo opatrně lodě stáhnout za nižšího a středního stavu vody pod jez do malé laguny. Vlevo u jezu areál bývalé továrny Jawa.

Jez Ledeč nad Sázavou II.

- Jez Ledeč nad Sázavou II. je konstruován s pozvolnou šikmou spádovou deskou, kterou lze jez sjíždět za optimálního stavu vody. Vorová propust bývá uzavřena.

Jez Tábor VI. (Benešův mlýn)

- Jez Tábor VI. (Benešův mlýn) na ř. km. 37,7 řeky Lužnice se řadí k suchým jezům, bez vody. Téměř veškerou nadrženou vodu z Lužnice odebírá elektrárna náhonem po pravé straně. Jez je nutné přenášet vlevo podél staré propusti a pod jezem dříve velmi pěkný úsek peřejí dnes vystřídaly jen smutně trčící kameny ve vyschlém říčním korytě.

Jez Český Šternberk

- Jez Český Šternberk na řece Sázavě, ř. km. 75,9 se řadí k velmi nebezpečným jezům. Nepodceňujte riziko a jez v žádném případě nesjíždějte po spádnici. Jez je vybaven velmi úzkou vorovou propustí, ale již při středním vodním stavu při špatném nájezdu do propusti může silný proud stáhnout plavidlo do spádnice. Parabolický profil jezu tvoří velmi silný válec (vracák) a pod jezem je navíc hluboká vana, která ztěžuje podplavání tonoucího pod válcem. Vysoké břehy (asi 3 metry) navigace pod jezem také znemožňují únik z jezu na břeh. Za vyšších vodních stavů jez silně táhne a nad jezem hrozí nebezpečí stržení plavidla do spádnice!

Jez Posadovský mlýn

- Jez Posadovský mlýn na řece Sázavě, ř. km. 92,8 je za optimálního stavu vody sjízdný propustí, která bývá otevřena, případně po spádnici jezu.

Jez Kaňov

- Jez Kaňov na řece Sázavě, ř. km. 16,2 se řadí k nejnebezpečnějším jezům na Sázavě. Jez se nedoporučuje sjíždět. Teoreticky je jez sjízdný širokou vorovou propustí, ovšem při špatném nájezdu do šikmé propusti Vás proud může strhnout pod kolmou spádnici s nebezpečným vývařištěm. V propusti se navíc za vyššího stavu vody (nad cca 60m3/s) tvoří nebezpečný vlnoválec, který posádku může vtáhnout pod vývařiště. Propust je zahrazená šikmo, což způsobuje nestejnoměrnou proudnici v propusti (vpravo je více vody než vlevo). Situaci zhoršuje i špatná možnost záchrany kvůli delší navigaci a špatnému přístupu z levé strany (viz nebezpecnejezy.cz) (zbytek po kamením zasypaném mlýnském náhonu, napravo nemožná záchrana kvůli novému náhonu do MVE).