Břevnovský klášter
| Typ: | Církevní stavby |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Město: | Praha |
| Výška: | 324 m n.m. |
| GPS: | 50°5'6.656"N, 14°21'26.417"E |
Břevnovský klášter patří k nejvýznamnějším památkám města Prahy, hlavního města České republiky. Nachází se na levém břehu řeky Vltavy ve čtvrti Břevnov, východně od historického centra města.
Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, jak zní dnešní oficiální název kláštera, spravuje řád benediktinů. Benediktini jsou stoupenci učení zakladatele řádu sv. Benedikta z Nursie (Itálie) žijící podle Řehole - soupisu pravidel života v klášteře. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj.
Benediktinské kláštery se vyskytují po celém světě a všechny mají dlouholetou tradici; ten český, respektive Břevnovský, založil roku 993 kníže Boleslav II. s biskupem Vojtěchem. Podle pověsti se setkal biskup Vojtěch a kníže Boleslav na lovu nedaleko pramene potoku Brusnice a na tomto místě byl klášter vystavěn. První mniši sem byli přizváni z Říma, opatem se stal Anastasius. V 11.století přibyla na Břevnově díky benediktinům románská bazilika sv. Benedikta a Vojtěcha, ta však byla goticky přestavována ve 14.století a zasvěcena sv. Markétě.
Ohromné škody utrpěl Břevnovský klášter na počátku husitských bojů v roce 1420, kdy byl vypleněn. Klášter byl obnovován až od polovině 16.století, mniši, jež před husity utekli, zatím přežívali v klášteře v Broumově. Významným obnovitelem byl na konci 17.století opat Tomáš Sartorius, i proto je po něm pojmenována nedaleká Sartoriova ulice.
Vnější barokní přestavbu kláštera a kostela sv. Markéty navrhl významný stavitel Kryštof Dientzenhofer, vše pochází z let 1708-1740. O vnitřní výzdobu se postaral architektův syn Kilián Ignác Dientzenhofer, malíři Petr Brandl, Jan Jakub Stevens a mnozí další. Z 18.století pochází též i barokní úprava zahrady. V této barokní podobě zůstal klášter až dodnes.
V klášterní zahradě se nachází barokní pavilon Vojtěška z roku 1708, postavený přímo na prameni potoka Brusnice. Na stavbě spolupracoval i Kryštof Dientzenhofer. Nad pramenem se nachází jediný zachovalý gotický prvek v celém areálu, křížová klenba. Dále jsou zde k vidění terasy a zbytky skleníků, sochy sv. Benedikta a sv. Jana Nepomuckého od Karla Josefa Hiernleho a další sochy od Matěje Václava Jäckela.
Hromadné rušení klášterů za císaře Josefa II. Břevnovský klášter nijak nezasáhlo především díky opatu Františku Štěpánu Rautenstrauchovi, protože se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání. Od té doby však klášter po několik století upadal a ztrácel na významu.
V roce 1947 se stal opatem Břevnovského kláštera Anastáz Opasek, v roce 1950 byl však zatčen a velmi dlouho vězněn. Mnišský sbor byl rozpuštěn a klášter sloužil až do roku 1990 jako Archiv ministerstva vnitra. Opat Opasek se vrátil do kláštera v roce 1991, zároveň s tím začaly rychlé a rozsáhlé opravy kvůli blížícím se oslavám „1000 let Břevnovského kláštera“, na nichž se podílely i zahraniční kláštery.
V roce 1997 poctil Břevnovský klášter svou návštěvou papež Jan Pavel II.
Další zajímavosti zatím nezmíněné: pod chórem kostela byla odkryta krypta románské basiliky z poloviny 11. století; na jižní stěně kostela gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře, na kůru velmi cenné barokní varhany, v klášteře velkolepý Tereziánský sál a velmi hodnotná knihovna.
Část hospodářských budov byla v roce 2003 upravena na Hotel Adalbert ***, který slouží veřejnosti. Klášter i chrám sv. Markéty je možné kdykoliv navštívit, běžně se zde konají svatby, rodinné oslavy, konference, apod.
