Valdštejnská zahrada
Zahrada vznikala současně s Valdštejnským palácem, původně byl její součástí rybníček s fontánou. V 18. století prodělala zahrada zásadní přestavbu do přírodnější podoby, ovšem po rekonstrukci v 50. letech a v polovině 90. let 20. století se vzhledově přiblížila své původní nejstarší podobě.
Sala terrena, rybníček, ptačí voliéra a pávi
Zahrada je rozčleněna do několika částí. Nejúchvatnější z nich je tzv. Sala terrena, v době jejího vzniku to byla největší stavba svého druhu v Evropě. Její výška odpovídá Hlavnímu sálu přilehlého paláce a podobné je to i s její výzdobou. Strop zdobí fresky s božstvy řeckého Olympu, s bohy Trójanů a Helénů a okolní medailony výjevy z Trojské války. Pod Audienční síní se nachází přístup do umělé jeskyně s krápníky, k fontáně a k voliéře s exotickým ptactvem.
Na opačné straně zahrady dominuje rybníček s umělým ostrůvkem a sochou Herkula. Jsou zde k vidění tři kašny se sochařskou výzdobou, přičemž většina z nich je kopií původních soch ze soukromé sbírky Albrechta z Valdštejna. Jsou zde však i sochy Apollona, Diany a Hérakla z 18. století.
Zahradou volně korzují pávi, ve voliéře můžete obdivovat několik výrů velkých, v rybníčku se prohánějí červení kapři a hnízdí tu divoké kachny a slípky zelenonohé. Překrásné jsou i zdejší vzrostlé exotické stromy, např. fíkovník, mišpule nebo magnolie.
Švédové sochy uloupili a odvezli
Zajímavý je osud původních zahradních soch, v roce 1648 byly při rabování švédskými vojsky v průběhu třicetileté války uloupeny a později instalovány v královském paláci v Drottningholmu. Teprve na počátku 20. století byly pořízeny kopie těchto soch a v roce 1953 při rekonstrukci zahrady byly do jejích prostor znovu umístěny.