Chodovská tvrz
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Město: | Praha |
| Výška: | 287 m n.m. |
| GPS: | 50°2'4.667"N, 14°29'56.446"E |
Chodovská tvrz je patrový zámeček s arkádami, téměř kruhového půdorysu. Dnes je pod správou městské části Praha 11, interiéry zámečku jsou upraveny jako obřadní síň a kulturní dům, slouží výhradně pro pořádání hudebních koncertů, společenských akcí a výstav. Objekt zámečku je obklopen menším parkem.
Rozkvět gotické tvrze ukončila třicetiletá válka
Archeologické nálezy z této oblasti dokládají osídlení místa již ve 13. století. Chodov s hospodářským dvorem byl součástí panství zderazského konventu řádu Strážců Božího hrobu, neboli jeruzalémských rytířů. Původní stavbu tvrze obehnala kruhová obvodová hradba o průměru 32 metrů (dnes je částečně dochovaná ve vnějším zdivu). Stavba sestávala z obytné budovy, obranné věže, hradního příkopu a menších dřevěných staveb.
Majiteli panství pak byly četné měšťanské a vladycké rody, např. Žďárští z Chrastu, Chodovští z Chrastu a později Mnichové z Vacínova. Hospodářský dvůr i s tvrzí byly v době třicetileté války dobyty, vyrabovány a obyvatelé povražděni.
Období baroka dalo vzniknout zajímavé stavbě
Barokní zámeček tu vznikl v letech 1676 - 1728. Tehdy byli majiteli objektu benediktýni ze Starého města Pražského. Dalšími vlastníky zámečku pak byli Baroni z Goltze na Kunraticích a Korbové z Weidenheimu. Období klasicismu dalo vzniknout působivým přízemním arkádám, věž původní tvrze byla stržena.
Historický unikát v sousedství panelových domů
Po druhé světové válce sloužil celý rozsáhlý objekt zámečku a přilehlého dvora Státnímu statku Praha a JZD, v 70. letech zanikl dvůr, který musel ustoupit výstavbě komunikace - propojení sídliště Spořilov s dálnicí D1. I přes výstavbu okolního sídliště a moderní infrastruktury se podařilo zámeček uchránit před demolicí, v letech 1984 - 1990 byl rekonstruován a dnes slouží jako významné kulturní zařízení Jižního Města.
