Novoměstská radnice
| Typ: | Památka |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Město: | Praha |
| Výška: | 211 m n.m. |
| GPS: | 50°4'41.236"N, 14°25'16.686"E |
(dnes Karlovo náměstí)
Historie
Budova radnice vznikla někdy kolem poloviny 14.století, brzy po založení pražského Nového Města roku 1348 Karlem IV. Postupem času se radnice stala důležitým místem politického života. Roku 1419 vnikl rozbouřený dav pod vedením Žižky a Želivského dovnitř a shodil z okna purkmistra, konšely a několik měšťanů, akce známá jako první pražská defenestrace a také začátek husitských bojů.
Na Novoměstské radnici se odehrála v roce 1483 i druhá pražská defenestrace, tehdy však jako součást politického neklidu v Praze, to vše nakonec vedlo k povstání a politickému převratu. Na počátku 16.století se na Novoměstské radnici usídlil šestipanský úřad. Při tom došlo k přestavbě budovy. Nedlouho na to, v roce 1559, radnici zachvátil velký požár; obnova budovy zabrala celé dva roky.
Roku 1609 se stala radnice místem, kde se scházeli protestantští stavové ve snaze získat na císaři Rudolfovi II. náboženskou svobodu. To se skutečně podařilo, 9.července 1609 vchází v platnost tzv. Rudolfův Majestát. Podle Majestátu nikdo nesměl být nucen ke katolickému ani jinému vyznání. Listina byla zanesena do zemských desek jako platný zákon. Od roku 1784 byla pražská města sloučena pod jeden magistrát a na radnici se usídlil trestní soud, po roce 1859 radnice patřila Presidiu zemského soudu.
Na počátku 20.století vyžadovala radnice opravy většího rozsahu, přičemž byly objeveny cenné zachované zbytky původní architektury, podle nichž probíhaly následné rekonstrukce pod vedením architektů Wiehla a Hilberta. Další rozsáhlá rekonstrukce byla uskutečněna v letech 1975-1995 kvůli velmi bídnému stavu jak vně, tak vevnitř, když před tím sloužila jako pracoviště dopravního inspektorátu a Veřejné bezpečnosti. V roce 2007 proběhla rekonstrukce fasády.
Novoměstská radnice nebyla pouze důležitým centrem politického života, někdy plnila i funkci věznice. V letech 1694-1695 zde pobýval v cele vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký-Kozina. Mezi další zločince spojené s radničním vězením patří legendární loupežník Václav Babinský (1839). Na konci 19.století, v roce 1894, se zde konal politický proces s Omladinou. Odsouzeno bylo přes 70 osob, z nejvýznamnějších Alois Rašín nebo Stanislav Kostka Neumann. Na nádvoří se běžně odehrávaly dokonce o popravy, poslední ještě za nacistické okupace. Různorodost původu i provinění vězněných se zasloužila o zlidovělý popěvek "V novoměstský věznici je plno hovoru - zloděj, cikán a redaktor seděj´ tu pospolu".
Neopomenutelnou dominantou Novoměstské radnice je bezesporu její vysoká kamenná věž. Byla dostavěna v roce 1456, je vysoká téměř 70 m a na ochoz vede 221 schodů.
Od 15. století věž plnila funkci protipožární „strážnice“ pro Nové Město a později z ní hlásný vytruboval hodiny. Věž doznala stavebních úprav v letech 1520-1526 a následně 1559-1561, ochoz a střecha byly opakovaně opravovány po zasažení bleskem (poslední úpravy pocházejí z roku 1876).
Za zmínku stojí jistě i původně gotická kaple v prvním patře radnice, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václavovi. V roce 1722 byla přestavěna v barokním stylu, ze kterého se zachovala např. klenba uprostřed zdobená freskou alegorie Práva a Spravedlnosti, či vstupní profilovaný portál.
