Zámek Troja
Trojský zámek má v kontextu českého barokního umění výsostné postavení. Při jeho vzniku se spojilo několik šťastných okolností: vzdělaný a uměnímilovný stavebník, excelentní architekt, prvotřídní sochaři a malíři. Málokterá stavba ovlivnila zámeckou architekturu v Čechách v takové míře, jako právě Troja. Zámek není pozoruhodný jen svou architekturou, stojící na rozhraní italských a francouzských vlivů, ale oplývá i na svou dobu zcela mimořádným uměleckým vybavením. Pod šťastnou osmicípou hvězdou rodu Šternberků se tak zrodilo dílo, bez kterého si lze další vývoj barokního umění v Čechách jen stěží představit.
Počátek Troje: hrabě inspirovaný Římem
Neobyčejně vzdělaný a ambiciózní Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka (asi 1640-1708) v mládí po absolvování školy podnikl cestu po Evropě. Nejdéle se zdržel v italském hlavním městě; v Římě a jeho vzdáleném předměstí Frascati mu učaroval půvab římských obytných staveb, které si šlechticové pořizovali za městem. Po svém návratu do Čech tedy přistupuje Václav Vojtěch k budování honosného sídla ve stylu římské předměstské vily pro příležitostný pobyt (tzv. villa suburbana). Stavbu zahájil r. 1678 autor původní koncepce Giovanni Domenico Orsi; brzy ho však střídá a vedení projektu se v letech 1679-1685 ujímá slavný francouzský architekt Jean Baptiste Mathey (zvaný též Matthaeus Burgundus, 1630-1696); stavitelem byl Silvestro Carlone.
1678-1703: zrod barokního klenotu
Třebaže je Mathey nucen respektovat již rozestavěný půdorys podle Orsiho plánu, mění původní pojetí na velmi pravidelnou dispozici s hlavním sálem uprostřed; z něj vede do zahrady dvouramenné oválné schodiště. Toto impozantní barokní dílo z let 1685-1703 uchvacuje mimořádně bohatou sochařskou výzdobou; jejími autory jsou významní umělci Paul a Johann Georg Heermannovi z Drážďan. Plastiky představují vítězný boj olympského božstva s Titány (Gigantomachie), který částečně zachycuje Homér v Iliadě; odtud patrně pochází i název zámku Troja, jenž se pak rozšířil na celou oblast, původně nesoucí jméno Zadní Ovenec. Druhá fáze výstavby již akcentovala podobu raně barokních interiérů, opět zkrášlovaných uměleckou elitou. K výzdobě hlavního sálu byli povoláni vlámští bratři Abraham a Isaac Godynové z Antverp; vytvořili nádhernou a ohromující fresku, která zachycuje legendární výjevy z dějin rodu Habsburků a jejich vítězství nad Turky u Vídně. O skvostné malby v dalších prostorách zámku, tematicky čerpající především z antické mytologie, se zasloužili Italové Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Malířská výzdoba v trojské rezidenci údajně zaujímá plochu 4 000 m2; z toho 1 400 m2 připadá na hlavní sál, který je též využíván ke koncertům.
Okouzlující krásu zámeckého areálu podtrhuje malebná barokní zahrada francouzského typu, mistrovské dílo Jiřího Seemana z přelomu 17. a 18. století. Je protkaná hvězdicovitou osnovou cest s průhledy směřujícími k optickému cíli – ústředním partiím zámku. Geometricky členěná zahrada se prezentuje obrazci z živých plotů, nádvořím, květinovým parterem, fontánami, oranžerií, ba i bludištěm z habrového stromoví; terasy s bustami římských císařů a velkými vázami z pálené hlíny jen stvrzují její půvab. Během 25 let (1678-1703) tak vznikl pro hraběte Václava Vojtěcha a jeho choť Kláru z Malzanu jeden z nejúžasnějších letních paláců v Praze. Jeho střed a dominantu tvoří hlavní sál; po stranách pak trojkřídlou stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Areál zahrnuje i několik hospodářských budov včetně koníren a také vinotéku, inspirovanou přilehlou vinicí sv. Kláry.
Šternberské sídlo připadlo státu již r. 1922, v letech 1977-1989 bylo rozsáhle rekonstruováno a od r. 1989 je v držení Galerie hlavního města Prahy. Ta zde vystavuje sbírky českého malířství 19. století a kolekci starých tisků a map Dálného východu („Ve stopách Marka Pola“). Do celého zámku včetně zahrady je bezbariérový přístup. V blízkém sousedství areálu lze navštívit zoologickou a botanickou zahradu.
Otevírací doba
Zámek 13. května – 31. října 2021
út-čt 10–18 h
pá 13–18 h
so-ne 10–18 h
Zahrady
13. dubna – 31. října 2021 út-ne 10–19 h
1.–14. listopadu 2021 út-ne 10–17 h
Mimo sezónu je zámek zavřený.
Zahrady zámku jsou v otevírací době volně přístupné.
Do zahrad je povolený vstup se psy na vodítku.
V areálu je nově otevřené Bistro Karel.
Dostupnost
bus č. 112 (Zoologická zahrada)
Vstupné
200 Kč plné / dospělí
90 Kč snížené / děti od 10 let, studenti
50 Kč / senioři 65+, školní skupiny v doprovodu pedagoga – 1 osoba (min. 10 osob)
450 Kč rodinné / 2 dospělí + 1–4 děti do 15 let
