Zámek Troja
Trojský zámek má v kontextu českého barokního umění výsostné postavení. Při jeho vzniku se spojilo několik šťastných okolností: vzdělaný a uměnímilovný stavebník, excelentní architekt, prvotřídní sochaři a malíři. Málokterá stavba ovlivnila zámeckou architekturu v Čechách v takové míře, jako právě Troja. Zámek není pozoruhodný jen svou architekturou, stojící na rozhraní italských a francouzských vlivů, ale oplývá i na svou dobu zcela mimořádným uměleckým vybavením. Pod šťastnou osmicípou hvězdou rodu Šternberků se tak zrodilo dílo, bez kterého si lze další vývoj barokního umění v Čechách jen stěží představit.
Počátek Troje: hrabě inspirovaný Římem
Neobyčejně vzdělaný a ambiciózní Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka (asi 1640-1708) v mládí po absolvování školy podnikl cestu po Evropě. Nejdéle se zdržel v italském hlavním městě; v Římě a jeho vzdáleném předměstí Frascati mu učaroval půvab římských obytných staveb, které si šlechticové pořizovali za městem. Po svém návratu do Čech tedy přistupuje Václav Vojtěch k budování honosného sídla ve stylu římské předměstské vily pro příležitostný pobyt (tzv. villa suburbana). Stavbu zahájil r. 1678 autor původní koncepce Giovanni Domenico Orsi; brzy ho však střídá a vedení projektu se v letech 1679-1685 ujímá slavný francouzský architekt Jean Baptiste Mathey (zvaný též Matthaeus Burgundus, 1630-1696); stavitelem byl Silvestro Carlone.
1678-1703: zrod barokního klenotu
Třebaže je Mathey nucen respektovat již rozestavěný půdorys podle Orsiho plánu, mění původní pojetí na velmi pravidelnou dispozici s hlavním sálem uprostřed; z něj vede do zahrady dvouramenné oválné schodiště. Toto impozantní barokní dílo z let 1685-1703 uchvacuje mimořádně bohatou sochařskou výzdobou; jejími autory jsou významní umělci Paul a Johann Georg Heermannovi z Drážďan. Plastiky představují vítězný boj olympského božstva s Titány (Gigantomachie), který částečně zachycuje Homér v Iliadě; odtud patrně pochází i název zámku Troja, jenž se pak rozšířil na celou oblast, původně nesoucí jméno Zadní Ovenec. Druhá fáze výstavby již akcentovala podobu raně barokních interiérů, opět zkrášlovaných uměleckou elitou. K výzdobě hlavního sálu byli povoláni vlámští bratři Abraham a Isaac Godynové z Antverp; vytvořili nádhernou a ohromující fresku, která zachycuje legendární výjevy z dějin rodu Habsburků a jejich vítězství nad Turky u Vídně. O skvostné malby v dalších prostorách zámku, tematicky čerpající především z antické mytologie, se zasloužili Italové Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Malířská výzdoba v trojské rezidenci údajně zaujímá plochu 4 000 m2; z toho 1 400 m2 připadá na hlavní sál, který je též využíván ke koncertům.
Okouzlující krásu zámeckého areálu podtrhuje malebná barokní zahrada francouzského typu, mistrovské dílo Jiřího Seemana z přelomu 17. a 18. století. Je protkaná hvězdicovitou osnovou cest s průhledy směřujícími k optickému cíli – ústředním partiím zámku. Geometricky členěná zahrada se prezentuje obrazci z živých plotů, nádvořím, květinovým parterem, fontánami, oranžerií, ba i bludištěm z habrového stromoví; terasy s bustami římských císařů a velkými vázami z pálené hlíny jen stvrzují její půvab. Během 25 let (1678-1703) tak vznikl pro hraběte Václava Vojtěcha a jeho choť Kláru z Malzanu jeden z nejúžasnějších letních paláců v Praze. Jeho střed a dominantu tvoří hlavní sál; po stranách pak trojkřídlou stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Areál zahrnuje i několik hospodářských budov včetně koníren a také vinotéku, inspirovanou přilehlou vinicí sv. Kláry.
Šternberské sídlo připadlo státu již r. 1922, v letech 1977-1989 bylo rozsáhle rekonstruováno a od r. 1989 je v držení Galerie hlavního města Prahy. Ta zde vystavuje sbírky českého malířství 19. století a kolekci starých tisků a map Dálného východu („Ve stopách Marka Pola“). Do celého zámku včetně zahrady je bezbariérový přístup. V blízkém sousedství areálu lze navštívit zoologickou a botanickou zahradu.
Otevírací doba
Zámek 13. května – 31. října 2021
út-čt 10–18 h
pá 13–18 h
so-ne 10–18 h
Zahrady
13. dubna – 31. října 2021 út-ne 10–19 h
1.–14. listopadu 2021 út-ne 10–17 h
Zahrady zámku jsou v otevírací době volně přístupné.
Momentálně je kavárna z provozních důvodů uzavřena.
Dostupnost
bus č. 112 (Zoologická zahrada)
Vstupné
150 Kč plné / dospělí
60 Kč snížené / děti od 10 let, studenti
20 Kč / senioři 65+, školní skupiny v doprovodu pedagoga – 1 osoba (min. 10 osob)
250 Kč rodinné / 2 dospělí + 1–4 děti do 15 let
příplatek za výklad v českém jazyce (na objednávku) 20 Kč
příplatek za cizojazyčný výklad (na objednávku) 40 Kč
Trojská karta (v prodeji od 1. 4. do 30. 9.)
350 Kč dospělí
200 Kč děti 3–15 let
950 Kč rodinná (2 dospělí a až 4 děti 3–15 let)
