Letná
Významné místo při obléhání Prahy
Letná se původně nazývala Leteň nebo Letná pole, název charakterizoval tehdy dobře prosluněné místo. Letná byla významným místem již ve středověku, její rozsáhlé prostory osídlovaly tábory habsburských, francouzských, pruských a švédských vojsk. V roce 1420 v průběhu husitských tažení se zde shromažďovala vojska Zikmunda Lucemburského. Letenská pláň hrála důležitou úlohu při každém obléhání Prahy a tak nebyla nikdy stabilně osídlena. A že měla význam pro armádní seskupení, dokazuje i srpen 1968, kdy zde přistávaly vrtulníky sovětské invazní armády.
V minulosti bývaly na Letné vinice, v roce 1261 zde pořádal Přemysl Otakar II. korunovační hostinu (odtud pochází název jedné z nejznámějších ulic v Praze - ulice Korunovační). Na konci 16. století nechal císař Rudolf II. Letnou razit Rudolfovskou štolou, aby zásobovala rybník v Královské oboře. V 17. století tu Albrecht z Valdštejna přikázal prokopat letenským hřbetem strmou cestu, tehdy se jí říkalo Myší díra a dnes ji najdete v ulici Pod Bruskou.
Do roku 1830 tudy vedla Lánská koněspřežka (tehdy teprve druhá železnice na našem území) a v roce 1831 propojila Chotkova silnice Letnou s Malou Stranou. Významné osídlování Letné začalo až na konci 19. století.
První tramvajové linky na počátku 20. století
První tramvajová linka tudy vedla v roce 1900 a od 21. listopadu 1908 začaly jezdit první tramvaje přes Letenskou pláň. O dva roky později byl tramvajový provoz i v Chotkově silnici a od roku 1912 Badeniho ulicí. Tříkolejná jednosměrná tramvajová smyčka Špejchar tu byla uvedena do provozu v roce 1978 - současně s otevřením trasy A pražského metra. Tramvaje tak vhodně doplňovaly přepravní uzel u stanice Malostranská. 17. února 1982 se tu stala velmi závažná dopravní nehoda – tramvaj typu T1 najela na chybně přestavěnou výhybku, převrátila se a při nehodě zahynulo 7 osob a 12 jich bylo těžce zraněno.
Sedm Všesokolských sletů
Letná byla také dějištěm Všesokolských sletů, konaly se pravidelně v šestiletých periodách, první slet proběhl v roce 1891. Posledním sletem na Letné byl VI. Všesokolský slet v roce 1926 a z důvodu nedostatečné kapacity a obrovského zájmu veřejnosti se další slety konaly na Strahově.
Prvomájové manifestace a nakonec demonstrace v listopadu 1989
Kromě všesokolských sletů byla Letná místem vhodným pro vojenské přehlídky, od roku 1977 i pro každoroční prvomájové průvody a v mrazivém víkendu 25. a 26. listopadu 1989 se tu shromáždilo 800 tisíc lidí – tyto dny znamenaly zlom ve vývoji tzv. Sametové revoluce a byly přenášeny přímým přenosem Československé televize.
Na Letné se poblíž stadionu Sparty občas také objeví cirkusová manéž, Letenská pláň je dějištěm dětských drakiád, soutěží leteckých modelářů a také různých sportovních akcí a turnajů (lakros, badmindton, vybíjená, fotbal, tenis atd.) V severozápadní části Letenské pláně je dnes mimoúrovňová křižovatka tunelového komplexu Blanka na Městském okruhu, který touto oblastí vede pod zemí. Letenská pláň je dnes vnímána spíš jako rekreační oblast a přehlídky nebo demonstrace se zde konají jenn velmi výjimečně.