Zámek Velké Losiny
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký kraj |
| Okres: | Okres Šumperk |
| Město: | Velké Losiny |
| Výška: | 394 m n.m. |
| GPS: | 50°1'23.427"N, 17°1'52.679"E |
Na místě dnešního zámku stála gotická vodní tvrz, která vznikla zřejmě v průběhu 14. století. Původně zeměpanský majetek získal r. 1496 zástavou od krále Vladislava II. Jagellonského příslušník starého moravského rodu Žerotínů, Jan ze Žerotína. Poté, co se město Šumperk – tehdejší sídlo Žerotínů – vykoupilo r. 1562 z poddanství, zvolil si Jan starší ze Žerotína za nové, reprezentativní sídlo rodu právě zámek v nedalekých Velkých Losinách; ten dal Jan vybudovat v letech 1580-1589. Renesanční stavbu (tzv. vysoký zámek) tvořil trojkřídlý dvoupatrový objekt s arkádami a osmibokou věží. Současně s rezidencí založil Jan starší ze Žerotína v obci sirné lázně a dosud funkční papírenskou manufakturu.
Temné období historie žerotínského sídla představují velké čarodějnické procesy, jejichž oběťmi se stalo 56 nevinných lidí; v letech 1678-1692 zasedal na zámku inkviziční tribunál v čele s bestiálním inkvizitorem Bobligem z Edelstadtu (Zlatých Hor). Toho do Losin povolala hraběnka Angella Sybila Galle, rozená Žerotínová, a období jeho působení na panství se stalo nejtragičtější kapitolou historie severní Moravy. O těchto hrůzyplných událostech pojednává slavný román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a kongeniální stejnojmenný film Otakara Vávry.
Koncem 17. století byl na místě tehdejších hospodářských objektů zbudován barokní tzv. nízký zámek. V letech 1731-1738, za Jana Ludvíka ze Žerotína, došlo k úpravě nové zámecké kaple s pozoruhodnou nástropní freskou od významného malíře moravského baroka Jana Kryštofa Handkeho. Kolem rezidence vznikla francouzská zahrada, která byla r. 1802 přeměněna na anglický park; v témže roce prodali zadlužení Žerotínové velkolosinské panství Lichtenštejnům. Tomuto rodu zámek sloužil jako příležitostné letní sídlo až do r. 1945, kdy jej zkonfiskoval stát.
Z hodnotných interiérů s mobiliářem z období renesance, baroka, klasicismu a biedermeieru vyniká především hodovní síň (Rytířský sál); její renesanční zařízení patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu u nás (kazetový strop, vzácné kožené tapety, třímetrová majoliková kamna z r. 1589, renesanční příborník). Pozoruhodné jsou též dva sály s francouzskými tapisériemi z první poloviny 17. století, cenná žerotínská sbírka zbraní z 16. – 19. století, vstupní Sál předků či zámecká obrazárna se vzácnými díly zejména italských, vlámských a nizozemských mistrů 17. – 18. století. V blízkosti zámku se nachází jediná papírna ve střední Evropě vyrábějící ruční papír.
