Zlín
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Zlínský kraj |
Okres: | Okres Zlín |
Výška: | 240 m n.m. |
GPS: | 49°13'19.763"N, 17°39'33.809"E |
První zmínka o Zlíně pochází z roku 1322 jako o řemeslnicko – cechovním středisku na Valašsku. Nejvýznamnější událostí v historii města bylo založení obuvnické firmy Tomášem Baťou v roce 1894. Během několika let vznikl uznávaný a prosperující podnik, který nabízel mnoho pracovních příležitostí pro chudý kraj. Do Zlína bylo přizváno mnoho architektů a město se změnilo na aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Vyrostly kolonie baťovských staveb – rodinných domků a také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“, tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa. Od roku 1949 se Zlín přejmenoval na Gottwaldov na počest prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Od 1. ledna 1990 je město známo opět jako Zlín.
Mezi zlínské památky patří barokně upravený hrad Malenovice z 14. století, renesanční zámek, kde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská galerie výtvarného umění. Za návštěvu stojí i Muzeum obuvi nebo divadlo Malá scéna. Každý rok se ve Zlíně pořádá festival folklorních a dechových ansámblů FEDO, festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země a Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Ve Zlíně najdeme i zoologickou zahradu.
Mezi slavné osobnosti spojené se Zlínem patří podnikatel Tomáš Baťa, herci Josef Abrhám, Ilja Prachař a Jan Šťastný, hokejisté Petr Čajánek, Karel Rachůnek a Roman Čechmánek, atleti Emil Zátopek a Tomáš Dvořák, zpěvačka Leona Machálková, hudebník Felix Slováček, autor kreslených filmů Zdeněk Miller, režisér Karel Zeman nebo vědec Otto Wichterle.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Až do konce 19. století se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice. Počet obyvatel tou dobou nepřesáhl 3000.
Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. V letech 1910-1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000.
Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských" staveb - rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka" - tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou" kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v letech 1937 a 1938.
Za druhé světové války, v roce 1944, bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny.
Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. V 30. letech vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová.
V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo k 1. lednu 1990. V roce 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody - např. obuvnický podnik Svit - nástupce Baťovy firmy. V roce 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj.
Od roku 1990 narůstá mezi občany některých okrajových částí Zlína nespokojenost se správou města, jejímž důsledkem bylo osamostatnění několika bývalých částí Zlína (Březnice, Ostrata, Lípa, Tečovice a Hvozdná), a sílí požadavky na přeměnu Zlína v územně členěné statutární město se samosprávnými městskými částmi, čemuž se však magistrát brání. O osamostatnění v poslední době usilovali zejména obyvatelé Želechovic nad Dřevnicí, ve kterých se konalo 17. května 2008 referendum, v němž si obyvatelé odhlasovali odtržení, k němuž došlo k 1. lednu 2009.
Kultura
Ve Zlíně se nachází Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, Velké kino, Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění, ve zlínském zámku sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy s expozicí S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, Archiv H+Z, který spravuje cestovatelský odkaz Hanzelky a Zikmunda.
Ve Zlíně je také Muzeum obuvi. Každoročně se zde konají festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, festivaly folklorních a dechových ansámblů FEDO (který pořádá Velký dechový orchestr města Zlína) a Zlínské besedování, divadelní festival Setkání-Stretnutie, ale také festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země.
Zábava
Film festival Zlín - je mezinárodní filmový festival, určený pro děti a mládež. Doprovodný program čítá desítky akcí ve Zlíně a nezřídka okolních městech. Může jít o různé zábavní programy zaměřené pro děti, autorská čtení knížek pro děti, koncerty, výstavy, soutěže.
Muzeum jihovýchodní Moravy
Filharmonie Bohuslava Martinů
ZOO Zlín - Navštivte zlínskou zoo, nebudete litovat. Je otevřena každý den a patří k nejoblíbenějším zahradám v republice. Rozlehlé přírodní expozice se společným chovem více druhů zvířat, tropická hala Yucatan, průchozí expozice a voliéry, romantický zámek Lešná i krásný park - to je prostředí zcela ojedinělé zoo i v Evropě.
Doprava
Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Ve východo-západním směru město protíná silnice I/49. Tato silnice spojuje Otrokovice s Valašskou Polankou na Vsetínsku. Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město rovnoběžně s hlavní silnicí, je jednokolejná trať Otrokovice - Vizovice. Železniční stanice v Otrokovicích tak plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i trolejbusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.