Vlašim
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Středočeský kraj |
Okres: | Okres Benešov |
Pohoří: | Středočeská pahorkatina |
Výška: | 379 m n.m. |
GPS: | 49°42'16.441"N, 14°53'49.417"E |
Oblast Vlašimska byla osídlena již v době před 30 tisíci lety, prokazují to četné archeologické nálezy. Zhruba 2 tisíce let před naším letopočtem zde sídlili Keltové, o pět století později kmeny Germánů a nakonec kmeny Slovanů. První zmínka o hradním objektu u Vlašimi je z roku 1303, první zápis v kronikách o městě Vlašim z roku 1320. V roce 1318 zde stála tvrz na místě bývalého hradiště, sloužila jako ochrana brodu přes řeku Blanici.
Ve 14. století zde sídlili rytíři z Vlašimi, kteří byli členy královské družiny Jana Lucemburského. Jeden z nich, Hron z Vlašimi, padl v bitvě u Kresčaku v roce 1346. Za působení Jana Očka z Vlašimi, který byl pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem, byla Vlašim povýšena na město. Vlastníky města byli pak Jenštejnové z Vlašimi a později Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Rod Trčků sice nechal vystavět městský kostel a další prostory hradu, město však značně zadlužil. Vlašim pak ovládali rytířské rody Markvartů Stranovských ze Svojovic a Klenovských ze Ptení. Dnešní podoba městského znaku (i s monogramem AKZP) pochází z roku 1580, který město získalo zásluhou Aleše Klenovského.
Rekatolizace a třicetiletá válka přinesly městu zkázu
Do roku 1621 vlastnili město Vostrovcové z Kralovic, Jan Vostrovec byl jedním z odsouzených českých šlechticů, kteří se postavili králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti stětím (kat Jan Mydlář), ale nakonec byll rozsudek zmírněn na doživotní žalář. Majetek odsouzeného připadl panovníku a město Vlašim získali jako konfiskát páni z Talmberka.
Většina zdejších měšťanů byla protestantského vyznání, v době rekatolizace po Bílé hoře zde vypukla řada povstání a byly vypleněny zámky v Ratajích, v Domašíně a ve Vlašimi. Když vyplenili i zdejší klášter, byl jejich vzdor zastaven královským vojskem a byli zabiti v boji nebo zatčeni a dodatečně popraveni. Další pohroma zastihla město v době třicetileté války, tak jako tehdy většinu měst a vesnic v Čechách. Švédové tu v roce 1645 město vypálili, většinu obyvatel povraždili a Vlašim zůstal mnoho let pustý a v troskách. O sto let později byli vlastníky nově vzkvétajícího města knížata z Auerspergu, kteří zde sídlili až do roku 1945.
Průmyslový rozmach v 19. století znamenal pro město značný rozkvět. V roce 1895 tudy vedla železnice, v roce 1914 byla uvedena do provozu turbínová elektrárna, v roce 1918 se významně rozvíjel obuvnický průmysl a od roku 1935 se začalo s výrobou zbraní a střeliva světoznámé značky Sellier & Bellot.
V době socialismu v 70. letech tu bylo postaveno panelové sídliště, v souvislosti s výstavbou přehrady Švihov (Želivka) byly zaplaveny některé obce, zkrácena žeklezniční trať do Trhového Štěpánova a postaveny nové domy v Dolních Kralovicích.
V roce 1992 lehlo popelem při velkém požáru celé jižní křídlo vlašimského zámku. Zámek byl až do roku 2005 rekonstruován a dnes probíhá i významná revitalizace města. Bylo opraveno vlakové a autobusové nádraží a náměstí v centru. Vlašim byla v roce 2006 na prvním místě v České republice v seznamu čerpání dotací z EU.