Rožná

Hodnocení 80%

    

Hlasovalo 2 lidí

Typ:	Vesnice
Kraj:	Kraj Vysočina
Okres:	Okres Žďár nad Sázavou
Pohoří:	Českomoravská vrchovina
Výška:	461 m n.m.
GPS:	49°28'35.076"N, 16°14'26.705"E

První písemné zprávy o obci Rožná jsou z roku 1349, kdy Blud z Kralic dává ves Rožnou s hradem Zubštejnem Jimramovi z Kamene (Zubštejna). Roku 1358 přechází obec s celým zbožím Zubštýnským do majetku markraběte Jana, jehož syn Jošt dal roku 1384 spolu se zbožím Pyšoleckým také Rožnou Heraltovi z Kunštátu za jeho služby na čas života. Po Heraltovi držel ji v zástavě r. 1416 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, na něm je získal Jan Hlaváč z Ronova a později Vilém z Pernštejna až bylo Václavem Sturmem z Ronova r. 1448 vloženo dědičně do desek Janu z Pernštejna. Rožná tak zůstala v držení pánů z Pernštejna až do roku 1596, kdy byla jako součást zboží Mitrovského prodána pánům z Katharu. Roku 1656 však byla spolu s Jabloňovem, Milasínem a Bukovem od tohoto zboží oddělena a v roce 1660 prodána Maxmiliánu z Lichtenštejna - Kastelkorna, pánu na Pernštejně. V jeho rodě pak Rožná, jako zvláštní statek panství pernštejnského, zůstala až do roku 1720, kdy byla s tímto panstvím sloučena až do roku 1910. Po třicetileté válce roku 1675 bylo tu osedlých domů 14, nově osedlé dva, nový pustý 1, starých pustých 8. Polí bylo nově obdělaných 18 měr, starých pustých 198 měr. Roku 1790 bylo domů 39, obyvatel 307 a 320 jiter polí.

Kostel sv. Havla, stojící na kopci, se připomíná poprvé v kronikách roku 1398. Původní fara byla postavena vrchností na počátku 17. století. Farní matriky jsou vedeny od roku 1708. Odborná prohlídka kostela, provedená roku 1993 Památkovým úřadem, stanovila jeho zařazení do druhé poloviny 13. století. Kostel je spojen s farou železnou lávkou nad cestou na Dolní Rožínku. Fara se připomíná roku 1573. Avšak již roku 1590 je farnost filiálkou k Bystřici a fara postupně chátrá. Od roku 1650 je filiálkou Strážku. Samostatná duchovní farnost byla v Rožné znovu zřízena listinou z 31. července 1749, v níž majitel panství Josef šlechtic Stockhammer dotoval nově zřízenou faru. Nynější podobu má farnost od roku 1765, kdy byla vrchností vystavěna nynější jednopatrová fara. Přifařeny jsou obce Jabloňov, Milasín, Bukov, Josefov, Rodkov, Střítež, Věžná, Zlatkov, Pernštejneské Janovice. Z původní stavby kostela je zachován pouze starý vchod v gotickém slohu. Kostel měl hlavní oltář a dva poboční, dále pak kůr, varhany, oratorium a sakristii. Nynější výbava kostela pochází z doby novější. Pozornost upoutá především mramorová křtitelnice s letopočtem vzniku 1684 a obraz svatého Havla, který byl původně umístěný na hlavním oltáři. Věž má hodiny a měla původně tři zvony. První dva byly odevzdány v první světové válce na válečné účely. Dne 7. září 1924 byly opět vysvěceny a zavěšeny nové tři zvony, které byly za druhé světové války opět zabaveny. Kolem kostela je hřbitov (horní hřbitov), který byl rozšířen v roce 1937(prostřední hřbitov) a znovu v roce 1987 (nový hřbitov). Z roku 1937 pochází i márnice stojící u brány na prostřední hřbitov. Postavení kostela nad vesnicí se ukázalo jako nevýhodné v roce 1894, jak o tom doslova píše kronikář: „Blesk udeřil do věže zdejšího chrámu Páně při bouři dne 22.května. Nezapálil, ale strhl taškovou krytbu věžní, prorazil strop lodě chrámové na dvou místech, zanechal po sobě stopy ve stropě, kdež maltu z hřebíků odrazil, okysličil pozlacený rám na oltáři Panny Marie Lurdské, pak roztříštil zadní dveře kostelní. Škoda tím způsobená odhadnuta byla na 125 zlatých, z kterýchž společnost pojišťovací vyplatila 124 zlatých.“

Učitel byl v Rožné r. 1771, měl od obce pole „na Stolničkách“ na 4,5 míry, za něž platil 18 krejcarů a dostával 13 měr žita. Škola byla zřízena r. 1789 a r. 1883 rozšířena na dvojtřídní. Učitel míval v 19. století 120 zlatých, potom 259 zlatých. Do školy zde chodily děti z Rožné, Milasína a Jabloňova, v roce 1907 jich bylo 130 (více viz ZŠ a MŠ Rožná).
Stará pečeť roženská má ve znaku v horním poli zubří hlavu, pod ní radlici a nápis „Richta rozienska 1692“.

Rožná - památky a zajímavosti v okolí

Hrad Pernštejn

- Jeden z našich nejzachovalejších, největších a historicky nejcennějších hradů se nachází v katastru obce Nedvědice, v okrese Brno-venkov, v Jihomoravském kraji. Reprezentativní sídlo Pernštejnů uchvacuje svou monumentalitou a patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším moravským hradům.

Vzdálenost: 7 km

Zubštejn

- Mimořádně rozsáhlý hrad Zubštejn se řadí svou rozlohou 1, 7 ha mezi největší hradní objekty v republice. Patřil k nejvýznamnějším sídlům mocného rodu pánů z Pernštejna. Dodnes impozantní zříceniny Zubštejna se tyčí na protáhlém vrcholu (682 m n. m), ca 1 km nad obcí Pivonice, v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina.

Vzdálenost: 9 km

Rozhledna Karasín

- Betonová vyhlídková věž Karasín je součástí sportovně - rekreačního areálu Karasín, je přístupná celoročně a z vyhlídkové plošiny je velmi pěkný výhled na Českomoravskou vrchovinu.

Vzdálenost: 10 km

Zřícenina hradu Mitrov

- Zřícenina hradu Mitrov v okrese Žďár nad Sázavou je poprvé písemně zmiňována v roce 1358.

Vzdálenost: 6 km