Zubštejn
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Kraj Vysočina |
| Okres: | Okres Žďár nad Sázavou |
| Město: | Bystřice nad Pernštejnem |
| Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
| Výška: | 667 m n.m. |
| GPS: | 49°31'48.998"N, 16°19'37.247"E |
Historie hradu Zubštejn
Celá historie hradu se pojí s rodem pánů z Pernštejna. Původní latinský název tohoto feudálního sídla zněl Lapis – Kámen, což bylo později v souladu s rozmachem pernštejnské legendy změněno na Zubrštejn; z toho pak vzniklo současné zkomolené jméno Zubštejn. V otázce letopočtu založení hradu se historické prameny rozcházejí. Podle některých zdrojů se připomíná již v r. 1214, kdy sídlo sloužilo jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku. Jiné prameny uvádějí první nepřímé zmínky o hradu až z r. 1344. Z historických souvislostí se dá vydedukovat, že ve 40. letech 14. století byli páni z Kamene natolik zadluženi, že jediným řešením jejich katastrofální finanční situace byl postupný rozprodej rodového majetku. Na Zubštejn – o němž četná literatura soudí na základě poněkud sporně vykládané zprávy z r. 1348, že byl pobořený – došlo r. 1351. Tehdy hrad (či lépe řečeno jeho zbývající část) koupili bratři Filip a Jimram z Jakubova. V r. 1358 získal Zubštejn moravský markrabě Jan Jindřich (bratr Karla IV.), za něhož bylo toto sídlo rozšířeno a opevněno. Janův syn Jošt brzy po otcově smrti panství uděloval lénem, či je spíše z nedostatku peněz dával do zástavy. V r. 1397 Zubštejn po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohusitská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí hradu usilovali rovněž původní majitelé, což se r. 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Za husitských válek byl Zubštejn vážně poškozen, neboť v r. 1437 se uvádí pouze jako hradiště (tj. místo zbořeného hradu), nicméně Pernštejnové jej obnovili. Ještě Vilém z Pernštejna přistoupil k zvelebení tohoto sídla a modernizaci opevnění; tehdy vzniklo na Zubštejně pět dělostřeleckých bašt. Osudnou se však hradu stala opětovná finanční krize Pernštejnů v 16. století. Poslední zmínka o obydlení Zubštejna je z r. 1522, již r. 1547 se o hradu píše jako o pustém.
Hrad Zubštejn dnes
Vysoko položený Zubštejn patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě. Jeho neobyčejně rozsáhlá dispozice se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla maximální délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníka o rozměrech 65 x 140 m. Do dnešní doby se zub času relativně nejméně podepsal na pozdějším paláci se čtyřmi klenutými místnostmi a na štítové vstupní věži. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra.
Turistické zajímavosti
Malebně situovaný Zubštejn představuje po Pernštejnu jeden z nejzajímavějších turistických cílů v dané oblasti. Hrad též nabízí kouzelné výhledy na okolní krajinu (jižním směrem až téměř k Brnu). V červenci se zde koná oblíbená historická Bitva o hrad. Návštěvu Zubštejna je navíc možno spojit s okružní cestou po zříceninách dalších dvou významných pernštejnských hradů v nedalekém okolí – Pyšolce a Aueršperku.
