Lhota u Lysic

Zámek Kunštát na Moravě

- Nejstarší dochované kamenné šlechtické sídlo na Moravě a svým architektonickým vývojem i svou historií (zejména v 15. století) velmi významný zámek. Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Poděbrad, úzce spjaté s osobou krále Jiřího z Poděbrad, se tyčí na ploché výšině nad stejnojmenným městečkem na východním okraji Českomoravské vrchoviny, asi 20 km severozápadně od Blanska (Jihomoravský kraj). Renesanční, později barokně a klasicistně upravený zámek s pozůstatky hradu ze 13. století tak podává svědectví o stavebním vývoji šlechtického sídla od doby pozdně románského slohu až po klasicismus. Součástí anglického parku s romantickými objekty je též unikátní psí hřbitov.

Zámek Letovice

- Monumentální komplex zámeckých budov trůní nad stejnojmenným městem a jako dominanta spoluvytváří jeho typickou scenérii. V minulosti sídlo pánů z Ronova, Boskovic a z Hardeka se nachází severně od Blanska v Jihomoravském kraji. Původně gotický hrad, přestavěný v 16. století na renesanční zámek, jenž byl koncem 17. století upraven barokně, později též empírově a novogoticky. Účelové využívání a opomíjení jeho údržby ve druhé polovině 20. století učinilo ze zámku téměř ruinu. V restituci byl vrácen hraběti Kálnokymu, který uvedený objekt prodal dnešnímu majiteli B. Vavříčkovi; ten ho intenzivně rekonstruuje a opravuje. Za r. 2008 vyhrál zámek soutěž O nejlépe opravenou památku JM kraje.

Zámek Lysice

- Pozoruhodný lysický zámek, nacházející se ve stejnojmenném městyse na Blanensku v Jihomoravském kraji, má velmi bohatou stavební historii; původně vodní tvrz byla přestavěna na renesanční a později barokní sídlo, jehož vzhled v 19. století ovlivnily zejména empírové úpravy. Zámek vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Půvab rezidence podtrhuje unikátní zahrada a v ní pro Lysice tak charakteristická kolonáda s krytým ochozem.

Rozhledna Malý Chlum

- Malý Chlum je často nazýván jako Moravský Říp. Byl osídlován již v dávných dobách, což potvrdily četné nálezy z období halštatského hradiště. Za první republiky se tomuto místu říkalo Holý vrch. Byla tu vybudována vojenská hláska, která sloužila svému účelu až do roku 1940.