Bratislava
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Bratislavský kraj |
Okres: | Okres Bratislava I |
Výška: | 154 m n.m. |
GPS: | 48°8'57.259"N, 17°6'25.201"E |
Oblast Podunajské nížiny v okolí Bratislavy byla osídlena již v době neolitu, trvalé osídlení a první významnější stavby tu začaly vznikat až v období zhruba kolem roku 400 před naším letopočtem. Bylo tu vystavěno keltské opevněné hradiště (oppidum). Po Keltech prostor kolem Dunaje obývali Germáni, hranice Germánské říše vedla přímo podél řeky. V období stěhování národů po zániku říše Římské osídlovali Bratislavu Slované a Avaři. V 7. století zahrnovala Bratislavu Sámova říše a po jejím zánku byla součástí Nitrianského knížectví. Od 9. století je Bratislava zmiňována již jako jedno ze sídelních celků Velkomoravské říše.
Bratislava byla již od 10. století součástí Uherského království, které si dokázalo udržet celistvost neuvěřitelnou dobu – tisíc let. Počátky uherského státu se vyznačovaly upevňováním náboženského vlivu, stavěly se nové kostely a na skalním ostrohu nad Dunajem vyrostl kamenný hrad. Bratislavský hrad byl jednou z nejlépe koncipovaných pevností na území Uher. V letech 1241 – 1242 podnikli na Bratislavu útočný nájezd hordy Mongolů, ale nepodařilo se jim dobýt ani město za hradbami, ani hrad. Zpustošili však podhradí a celou okolní oblast, kde se pak usadili němečtí kolonisté.
Od 13. století využívá Bratislava městských práv a od roku 1346 má město zásluhou Zikmunda Lucemburského vlastní erbovní znak. V roce 1465 tu byla založena první univerzita v Uhrách, bylo to za vlády Matyáše Korvína a univerzita nesla název Academia Istropolitana.
Pro Bratislavu měl obrovský význam vpád Turků (Osanské říše) do Uher. Turkům se podařilo dobýt a obsadit hlavní město Uher – Budín, kde se usídlili na více než sto let. Bratislava pak byla v letech 1536 – 1784 hlavním městem Uherského království. Sloužila rovněž jako sídli ostřihomského arcibiskupa a pamatuje korunovaci několika uherských králů.
Pohromou pro město byla epidemie moru v roce 1711. Zemřelo při ní 3 860 lidí. Na počest obětí této zákeřné choroby, na kterou v té době neexistoval žádný lék, byl postaven morový sloup Nejsvětější Trojice. Konec 18. století však znamenal pro město období nebývalého rozkvětu. Za vlády Marie Terezie byly bourány městské hradby a vybudovány první městské parky. Začala doba osvícení a středověká dobývání území se stala minulostí. Josef II. však nechal přemístit sídlo hlavního města Uher zpět do Budína a korunovační klenoty byly odvezeny z Bratislavského hradu do Vídně.
Bratislava tak ztratila na významu a další pohromou bylo tažení napoleonských vojsk a rovněž i ruské armády v roce 1800. Až do příměří v roce 1809 nebyl v Bratislavě klid, město bylo v tomto roce ještě obléháno a bombardováno. V roce 1812 vyhořel Bratislavský hrad kvůli nešetrné manipulaci s ohněm vojáků hradní posádky. Hrad pak chátral po celých dlouhých 150 let.
Od 70. let 19. století byla Bratislava municipálním městem, v jeho čele stanul župan. V době průmyslové revoluce se začaly stavět železniční tratě do Vídně a Budapešti, plynofikace a výstavba plynového veřejného osvětlení, které bylo elektrifikováno v polovině 80. let 19. století. Městem byl veden vodovodní řad, bylo postaveno Městské divadlo a v roce 1891 první most přes Dunaj (dnes Starý most, tehdy most Františka Josefa).
Od roku 1895 je v Bratislavě v provozu elektrifikovaná tramvajová doprava – byl to v té době jeden z prvních takových projektů na Slovensku. V roce 1909 byl spuštěn do zkušebního provozu první trolejbus – opět jako jeden z prvních v celém Rakousko-Uhersku. V Bratislavě žilo na počátku 20. století 65 tisíc lidí, což je nepředstavitelné oproti dnešní době, kdy se tu pohybuje kolem půl milionu osob.
Od roku 1918 je v činnosti Slovenská národní rada s centrem v Bratislavě a 30.10.1918 byly Martinskou deklarací připojeny Horní Uhry k Čechám, Moravě a Slezsku a vznikla samostatná Československá republika. Současný název města Bratislava pochází až z roku 1919, to si mnozí z Vás možná neuvědomují, a to byly navrhovány i jiné názvy města, kupříkladu kuriozní název Wilsonovo město.
Bratislava vzkvétala i za první republiky, byla již jedním z československých velkoměst, proslavili se zde významní architekti Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Vladimír Karfík a Jan Vaněk. Poo roce 1946 připadly pod Bratislavu obce Vajnory, Rača, Petržalka, Lamač, Prievoz, Devín a Dúbravka.
Od roku 1968 je Bratislava hlavním městem Slovenské socialistické republiky. Od 60. let se tu vystavěla řada nových sídlišť (Petržalka, Karlova Ves, Ružinov) a byly vystavěny moderní budovy (např. Slovenský rozhlas, televizní věž Kamzík, most Slovenského národního povstání s legendární UFO kavárnou a restaurací.)
Bratislava se stala druhým největším městem v Československu připojením obcí Jarovce, Podunajské Biskupice, Záhorská Bystrica, Vrakuňa, Nová Ves, Rusovce,, Čunovo a Devínska Nová Ves. Od roku 1993 po rozpadu Československé federativní republiky je Bratislava hlavním a největším městem samostatného Slovenska.