Hrad Devín

Hodnocení 20%

    

Hlasovalo 1 lidí

Typ:	Hrad
Kraj:	Bratislavský kraj
Okres:	Okres Bratislava IV
Výška:	175 m n.m.
GPS:	48°10'27.168"N, 16°58'38.742"E

Strategické místo nad soutokem Moravy a Dunaje

Masivní skalní stěna nad soutokem Dunaje a Moravy byla strategickým místem již v době neolitu. Hradní vrch byl osídlován přibližně v době 5000 let před naším letopočtem, největší význam měl v mladší době železné v průběhu keltské civilizace.

Devín vzkvétal i v době říše Římské, za vlády Trajana a Valentiana I. tu stála římská strážní věž. Římané vystavěli hradní opevnění, které tvořilo obranný systém na hranici říše, tzv. Limes Romanus. Bylo to v době 400 let před naším letopočtem. Hrad byl již tehdy pojmenován Dowina, což znamenalo dívku.

Křižovatka obchodních cest v době Velkomoravské říše

Devín byl rozsáhlým opevněným hradištěm, které v době Velké Moravy významně přispívalo k obraně před dobyvačnými nájezdy Francké říše. Střežil důležitou křižovatku obchodních cest. Po zániku Velkomoravské říše se význam Devína velmi snížil, od 11. do 13. století nejsou k dispozici žádné záznamy, teprve ke konci 13. století tu byl vybudován pohraniční strážní hrad, který střežil tzv. Devínskou bránu v období rakousko-uherských vojenských střetnutí. Od roku 1322 byl Devín součástí majetku uherského krále.

Garayanové, Báthoryové, Pálffyové

V 15. století byl hrad v držení rodu Garayanů, kteří se podíleli na nejrozsáhlejších stavebních úpravách hradu - v gotickém slohu. Byl vystavěn dvoupatrový obytný palác, který byl později renesančně upravován. V roce 1460 se majiteli hradu stal šlechtický rod ze Sv. Jura a z Pezinku. V letech 1527 – 1606 jej vlastnili Báthoryovci. V roce 1529 byl hrad napaden vojsky Osmanské říše, ale jejich nájezdům odolal.

Od roku 1635 je Devín majetkem Pálffyovců z Ardedu, kteří jej spravují až do vzniku Československé republiky v roce 1918. V období baroka hrad sloužil už jen k hospodářským účelům a ke správě devonského dominia. Na svém obranném významu postupně ztrácel, až se jeho zkáza završila v průběhu napoleonských válek. V roce 1809 vyhodila napoleonská armáda horní hrad do povětří.

Symbol státnosti Slovenské republiky

V období národního obrození v 19. století se Devín stal symbolem slovenské státnosti a byl nositelem tradic sv. Cyrila a Metoděje. Po druhé světové válce tu byl vybudován amfiteátr a započala tradice tzv. Všeslovanských dnů. Od roku 1961 je Devín Národní kulturní památkou Slovenské republiky.