Klášter Zlatá Koruna
Typ: | Církevní stavby |
---|---|
Kraj: | Jihočeský kraj |
Okres: | Okres Český Krumlov |
Město: | Zlatá Koruna (Rájov) |
Řeka | Vltava |
Výška: | 462 m n.m. |
GPS: | 48°51'18.822"N, 14°22'15.972"E |
Přemysl Otakar II. zakladatelem kláštera Svatá Koruna
Klášter založil v roce 1263 český král Přemysl Otakar II. Původní název kláštera byl Svatá Koruna podle symbolické relikvie trnu z Kristovy koruny. Zásadním důvodem vzniku tohoto cisterciáckého kláštera bylo posílení vlivu panovníka v jižních Čechách a upevnění česko-rakouského spojenectví. Cílem byla i korekce rozpínavosti Vítkovců, proto získal klášter i část Netolicka a Boleticka s rozsáhlou plochou lesního porostu.
Vítkovcům se ale podařilo klášter zničit. Znovu obnoven byl ovšem až po smrti Přemysla Otakara II. - za vlády Václava II., tehdy klášter osídlili mniši s Plaského kláštera. Za jejich působení byla velká část jejich území osídlována, na Boleticku vzniklo kupříkladu 50 nových vesnic.
Požár a vyplenění kláštera husitskými vojsky
V roce 1354 klášter podlehl rozsáhlému požáru, bylo to v době, kdy se cisterciáci přeli o hranice panství s Vitějovci, a v roce 1420 dílo zkázy dokonala husitská vojska. Klášter opět lehl popelem, přičemž na straně husitů bojovali i poddaní z cisterciáckého panství. Jednoho tažení se zúčastnil i Jan Žižka z Trocnova.
Rožmberkové, Habsburkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové
Dalším vlastníkem zdejšího panství byl Oldřich II. z Rožmberka, získal jej jako zástavu od krále Zikmunda Lucemburského. V roce 1601 jej vlastnil Petr Vok z Rožmberka a prodal jak Zlatou Korunu, tak krumlovské statky císaři Rudolfu II. Následně Zlatou Korunu vlastnil Ferdinand II. a Jan Oldřich z Eggenbergu. Zlatá Koruna nakonec patřila, stejně jako nedaleký Český Krumlov, Schwarzenbergům.
Josef II. - zrušení kláštera a průmyslová revoluce
V roce 1665 byl klášter barokně upraven a nastalo posledních sto dvacet let provozu kláštera, pro jaký byl původně stvořen. V roce 1785 za působení posledního opata Bohumíra Bylanského byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Nastala doba průmyslové revoluce.
Klášterní objekt byl poté využíván jako slévárna a strojírna Petra Steffense, a to až do roku 1909. Značně poškozená historická památka pak byla postupně restaurována.
Koncertní síň chrámových sborů a folkové koncerty
V roce 1940 klášter zabavilo gestapo a po válce v roce 1945 byl zkonfiskován a připadl státu. Od té doby je až dodnes přístupný veřejnosti.
Klášter Zlatá Koruna dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám v jihočeském kraji, areál je cenný především z architektonického hlediska, dochovaly se tu různé stavební úpravy v mnoha stylech – od gotiky přes renesanci až k pozdnímu baroku. Klášterní zahrada také často hostila různé koncerty zejména folkových zpěváků a kapel a interiér kláštera naopak pro svou dobrou akustiku využívají některé chrámové a orchestrové sbory.