Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
| Typ: | Technická památka |
|---|---|
| Kraj: | Ústecký kraj |
| Okres: | Okres Most |
| Město: | Most |
| Výška: | 227 m n.m. |
| GPS: | 50°31'4.490"N, 13°38'55.697"E |
Kostel je v současné době ve vlastnictví státu, spravuje jej Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. 8.2.2010 byl vyhlášen Národní kulturní památkou.
Historický vývoj mosteckého kostela je rozhodně zajímavý
Kostel byl vystavěn z původní gotické trojlodní baziliky, která byla založena v letech 1253 - 1257. Z původní stavby nakonec zbyla jen východní krypta a vnitřní obvodové zdivo západní věže, ovšem nový gotický kostel zachvátil ničivý požár v roce 1515 a spolu s ním i většinu města Most. V srpnu téhož roku se započalo s obnovou zničeného objektu, přibližně celý jeden rok trvaly jen bourací a odklízecí práce. Teprve až po deseti letech byly dokončeny klenby obvodových kaplí a vztyčeny vnitřní pilíře. V roce 1532 byla zasklena okna a vytesána z kamene žebra klenby. Hrubá stavba byla dokončena až po 32 letech, tedy v roce 1549. Do průběhu stavby již zasáhly změny v novém, renesančním slohu, ale kostel opět částečně vyhořel v roce 1578. Následky požáru byly opravovány až do roku 1604 a v roce 1650 získal kostel novou střechu.
Financování opravy kostela z odpustkové sbírky
Od roku 1501 připadl kostel do majetku města, ale to nedokázalo plně pokrýt financování veškerých oprav ze svých prostředků. Měšťané se proto rozhodli pro zorganizování odpustkové sbírky. Získali v roce 1516 povolení od papeže Lva X a dalších církevních hodnostářů a svolení ke sbírce udělil i král Ludvík Jagellonský a polský král Zikmund.
Sbírka trvala zhruba dva roky a za tu dobu se v Čechách, na Moravě, v Sasku, Lužici a ve Slezsku vybralo dostatek prostředků na dostavbu kostela a rovněž i fary a školy, i když museli celou jednu třetinu odevzdat papežské kurii.
Záchrana kostela před těžbou uhlí a transport po kolejích v roce 1975
Usnesením vlády ČSSR č. 48 ze dne 4.3.1970 bylo rozhodnuto o záchraně kostela. O dva roky později byla demontována kostelní věž, která bránila bezpečnému přesunu zbývajícího objektu a následovaly zabezpečovací práce zpevnění klenby nástřikem a sevření objektu zpevněním ocelovou příhradovou konstrukcí. Obvod kostely byl zajištěn betonovým věncem. Hmotnost celého transportu po kolejích činila 12 tisíc tun. Velmi nákladné bylo sestavení kolejiště, které bylo dlouhé jen 160 metrů a muselo být napětkrát vždy znovu přesunuto a sestaveno.
15. září 1975 se započalo s nakládkou na kolejiště a přesun začal 30.září těsně před polednem. Kostel se posouval po obloukové dráze dlouhé 841 metrů se sklonem 12 promile, rychlostí zhruba 1 - 3 cm za minutu. Transport skončil 27. října 1975. Po přesunu musely následovat zabezpečovací práce a nákladná renovace celého objektu, která trvala i s úpravou blízkého okolí až do roku 1988, kdy byl kostel zpřístupněn veřejnosti.
