Zámek Ratibořice

Ratibořický zámek vznikl přestavbou původní středověké tvrze z r. 1388 a jako barokní sídlo italského typu byl v l. 1702-1708 vybudován pro knížete Lorenza Piccolominiho. V l. 1825-1826 nechala zámek přestavět ve stylu pozdního středoevropského klasicismu a empíru vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská; ta měla zásluhu i na vzniku přírodně krajinářského parku, který se rozprostírá kolem památného objektu. Díky slavnému románu Boženy Němcové Babička vstoupil ratibořický zámek spolu s postavou K. V. Zaháňské do naší i světové literatury, podobně jako další známá místa spjatá s tímto dílem a nacházející se v Babiččině údolí – Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn aj. Zámek s dobovými interiéry z 19. století a nověji instalovanými salony najdeme asi 2 km severně od České Skalice na Náchodsku.

14. stol. - tvrz rytíře Vaňka; po r. 1582 panství v rukou Smiřických a Trčků

Na místě dnešního zámku a hospodářského areálu stávala středověká tvrz. Zpráva o ní se objevuje již k r. 1388 a představuje tak první písemnou zmínku o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích. Jako majitel tvrze je uveden rytíř Vaněk ze Žampachu, který se rovněž psal z Ratibořic. R. 1464 kupuje Ratibořice Aleš z Rýzmburku – od tohoto letopočtu se malé ratibořické panství stává součástí rozlehlejšího panství rýzmburského. V r. 1534 je však tvrz uváděna již jako pustá.

R. 1582 kupuje obě državy – Ratibořice i Rýzmburk – rod Smiřických ze Smiřic a připojí je k jejich náchodskému dominiu; tvrz tak definitivně ztrácí svou správní funkci a postupně zaniká. Po bitvě na Bílé hoře Smiřičtí (v důsledku konfiskací) o své náchodské panství přicházejí. Jeho novým vlastníkem a zároveň posledním českým majitelem se stává Adam Erdman Trčka z Lípy. Tento muž však byl v Chebu dne 25. února 1634 spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna zavražděn a císař Ferdinand II. pak ještě téhož roku věnuje náchodské panství – za věrné služby - šlechtici italského původu, knížeti Ottavio Piccolominimu.

1634-1792: éra rodu Piccolomini – počátkem 18. stol. budují tzv. casino

Zájem rodu Piccolomini se však soustředil na náchodský zámek; teprve Lorenzo (Vavřinec) Piccolomini dospěl k rozhodnutí postavit v Ratibořicích barokní zámeček, který by sloužil jako letní a lovecké sídlo. Stavba byla vybudována v l. 1702-1708 podle vzoru italských letohrádků jako tzv. casino a vedl ji vysokomýtský stavitel Ondřej Tetínek (či Tetílek); po svém dokončení představoval objekt jednopatrový zámeček s kaplí a přízemním lokajským křídlem. R. 1712 Lorenzo umírá; zámek se poté stává vdovským sídlem kněžen z rodu Piccolomini, zatímco hlavní rezidencí rodu zůstává Náchod.

1825-1826: empírová přestavba za vévodkyně Zaháňské, založení parku

R. 1792 kupuje zadlužené náchodské panství Petr Biron, vévoda kuronský a zaháňský, který si Ratibořice velmi oblíbil. Po jeho smrti v r. 1800 dědí panství nejstarší dcera Petra Birona, Kateřina Frederika Vilemína Benigna vévodkyně Zaháňská (1781-1839). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně, díky románu Babička zpopularizovaná jako „paní kněžna“, si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. V l. 1825-1826 nechává Kateřina Vilemína zámek přebudovat ve stylu klasicismu a empíru; touto úpravou získal objekt ráz elegantního venkovského sídla vysoké aristokracie.

V okolí zámku byl založen přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé zdejší údolí řeky Úpy. Park dnes zaujímá rozlohu 5,6 hektaru, je elipsovitého tvaru a na okrajích přechází plynule do volného lesního porostu. V parku lze nalézt velké množství dřevin domácího i cizokrajného původu (ze severoamerických druhů je zde zastoupen např. liliovník tulipánokvětý a jedlovec kanadský). Proměna údolí byla dovršena vybudováním palmového skleníku a loveckého pavilonu. Nových úprav, vytapetování a přepychového vybavení se dostalo zámeckým interiérům. Část mobiliáře a bibliotéky sem byla převezena z náchodského zámku. Pozoruhodná knihovna, zbudovaná v přízemí objektu, čítala asi 6 500 svazků převážně romantické literatury. V dívčím věku sem mívala přístup také Barunka Panklová, budoucí věhlasná spisovatelka Božena Němcová.

Příběh rodiny Panklovy – ze starého bělidla do sklepního bytu pod ratejnou

Rodina Panklových přišla do Ratibořic v r. 1820 z Vídně - spolu s vévodkyní Zaháňskou a ostatními sloužícími Kateřiny Vilemíny (Jan Pankl byl panským kočím). Panklovi bydleli nejprve na starém panském bělidle v domku č. p. 6; ten však byl r. 1830 při úpravách parku zbourán a Panklovi se tak museli se svou početnou rodinou přestěhovat do nevlídného, téměř sklepního bytu v panském dvoře pod ratejnou. Barbora Panklová žila v Ratibořicích až do r. 1837, zatímco zdejší pobyt její babičky Marie Magdaleny Novotné, rozené Čudové, je doložen pouze v l. 1825-1829; tato žena se stala jednou z nejvýraznějších postav naší literatury jako ztělesněný ideál lidské moudrosti a životní harmonie.

Ratibořice schůzkám proti Napoleonovi zaslíbené (cherchez la femme)

Ještě v době než byl zámek přestavěn, dala vévodkyně Zaháňská své ratibořické sídlo k dispozici pro různá jednání týkající se protinapoleonské koalice a pozdějšího formování Svaté aliance. Z podnětu rakouského kancléře Metternicha se tyto diplomatické schůzky konaly právě v Ratibořicích. Jak poznamenal Metternichův tiskový tajemník Fridrich von Gentz, v letním sídle Kateřiny Vilemíny si podávali dveře ministři, generálové a kurýři. V Ratibořicích u kněžny Zaháňské se cestou do Opočna zastavili dokonce ruský car Alexandr I. se svým dvorem i pruský král Fridrich Vilém III. Zámecký sál se třemi vchody, situovaný v prvním patře a později nazývaný Sál tří císařů, dal vzniknout legendě o tom, že se zde r. 1813 sešli ke společnému jednání panovníci Rakouska, Ruska a Pruska; nakonec se však tato schůzka tří císařů neuskutečnila.

Vévodkyně, vychovaná v duchu romantismu, vedla bohatý kulturní a společenský život. Soustředila kolem sebe významný okruh přátel z řad umělců, filozofů i politiků, stýkala se s čelnými osobnostmi tehdejší doby (za všechny lze uvést např. literáta, vědce a politika Johanna Wolfganga von Goethe, filozofa a filologa Wilhelma von Humboldta či proslulého francouzského politika Talleyranda). S nejvlivnějším rakouským politikem, již zmíněným knížetem Metternichem, udržovala v l. 1813-1819 dlouhodobý milostný vztah. Kateřina Vilemína byla třikrát ne příliš šťastně provdána; všechna manželství posléze ukončila z vlastní vůle rozvodem, což jí umožňovalo její evangelické vyznání. Vévodkyně Zaháňská poskytla na zámku dlouhodobý azyl svým legendárním schovankám, komtesám z příbuzenstva - Kláře Bresslerové, Marii ze Steinachu, Luise Segnoret de Villiers a Emílii von Gerschau, později provdané Binzerové. Zejména Marie ze Steinachu, nejmladší ze schovanek, hluboce zapůsobila na Boženu Němcovou a zřejmě ji inspirovala k vytvoření literární postavy komtesy Hortensie v románu Babička.

19. stol.: Schaumburgové a pseudorenesanční úpravy; 20. stol.: wehrmachtem poničené interiéry

Po smrti vévodkyně Zaháňské ztrácí život v Ratibořicích na svém společenském lesku, i když zámek až do r. 1945 trvale sloužil jako oblíbené letní sídlo majitelů náchodského velkostatku. Dědičkou náchodského panství se r. 1839 stává sestra Kateřiny Vilemíny Pavlína, provdaná vévodkyně Hohenzollern-Hechingen. Již o rok později však od ní panství kupuje říšský hrabě Oktavián Lippe-Biesterfeld, který ho r. 1842 prodává říšskému knížeti Jiřímu Vilémovi Schaumburg-Lippe, suverénnímu panovníkovi jednoho z malých knížectví na severu Německa. V l. 1860-1864 nechali Schaumburgové zámek upravit do dnešní pseudorenesanční podoby. Po přestavbě byly Ratibořice letním sídlem náchodských Schaumburgů, kteří zámek vybavili mobiliářem bez větší umělecké hodnoty. Od konce 80. let 19. století se celé údolí stávalo velmi navštěvovanou lokalitou v souvislosti s dílem Babička od Boženy Němcové, turistům však vstup do zámku nebyl umožněn. Za druhé světové války se objektu zmocnila německá armáda a užívala jej ke svým účelům, přičemž došlo k poničení interiérů. Po osvobození byl zámek rodině Schaumburg-Lippe zkonfiskován a přešel do vlastnictví československého státu.

Údolí ze slavného románu – stavební a technické památky, sousoší, splav aj.

Jak již bylo zmíněno v textu, ratibořický zámek a Babiččino údolí, patřící k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v ČR, získaly věhlas zejména díky proslulému dílu Boženy Němcové, románu Babička; jeho děj zasadila slavná spisovatelka právě do těchto míst. V povědomí lidí tak zdomácněly i další objekty nacházející se v Babiččině údolí a uváděné v knize - seznámit se s nimi blíže lze při procházce naučnou stezkou Babiččino údolí. Stezka začíná v České Skalici, prochází údolím řeky Úpy a končí u Rýzmburského altánu. Měří 7,5 km, obsahuje 18 naučných tabulí a 7 literárních a přírodovědných zastavení. Část Babiččina údolí - od Slatiny nad Úpou po Českou Skalici, o rozloze 780 ha – je chráněnou národní přírodní památkou. Dominantu údolí představuje zámek, po jehož návštěvě lze projít zámeckým parkem okolo jezírka ke skleníku z r. 1830. Pěšina, zvaná Bathildina stezka, spojuje zámecký areál s Babiččiným údolím. Zde si pozornost návštěvníků zaslouží nejen technické památky typu Ludrova (nebo též Rudrova) mlýna či historického vodního mandlu z první poloviny 19. století, ale i fragmentárně dochovaný závlahový systém, v minulosti umožňující intenzivní luční hospodaření. Nedaleko mlýna se nachází známé a často fotografované sousoší Babička s dětmi, dílo významného českého sochaře Otto Gutfreunda; na základní kámen budoucího pomníku, položený 25. 7. 1920 (v roce 100. výročí narození B. Němcové), poklepal sám Alois Jirásek a slavnostní odhalení sousoší v r. 1922 se stalo národní událostí – v údolí tehdy mj. defiloval velkolepý průvod krojovaných účastníků s alegorickými vozy. Cesta proti proudu mlýnského náhonu dovede návštěvníky k hlavnímu dějišti románu Babička – ke Starému bělidlu. Tato rustikální stavba v podobě malé dřevěné roubenky kryté šindelem je zařízena lidovým nábytkem a předměty denní potřeby podle spisovatelčina vyprávění. (Původní Staré bělidlo nechala vévodkyně Zaháňská zbourat při výstavbě skleníku). Za Starým bělidlem šumí Viktorčin splav na řece Úpě. Původní ratibořický jez, jak jej znala Barunka či Viktorka, byl dřevěný. Stával vlevo od dnešního splavu a byl zasypán při budování nového jezu počátkem 20. století při regulacích řeky a stavbě zavodňovacího systému luk.

Interiéry ve znamení empíru; expozice připomínající dvě slavné ženy

Zámek Ratibořice je prostá patrová budova obdélného půdorysu s valbovou střechou, charakteristická nástavbou úzkého střešního altánu se šesti komíny. Od začátku 80. let 20. století do jara 1991 se prováděla komplexní rekonstrukce zámku souběžně s postupným restaurováním mobiliáře. R. 1991 tak mohla být ratibořická pamětihodnost – po dlouhé pauze- opět zpřístupněna pro veřejnost. O tři roky později došlo k otevření druhé části instalace, věnované době posledních majitelů, rodu Schaumburg-Lippe a jejich příbuzným z dánské královské rodiny. Bylo rozhodnuto prezentovat veřejnosti – formou stálé expozice – dobu mládí B. Němcové a také interiéry pozdně empírového panského sídla z 20. let 19. století. Protože původní zařízení zámku z tohoto období se až na malé výjimky nezachovalo, vytvořil interiérovou expozici v prvním patře rezidence Oldřich Blažíček (1914-1985) z mobiliáře pocházejícího ze zámků Sychrov, Hrubý Rohozec, Náchod, Mnichovo Hradiště a jiných míst. V prvním poschodí se nacházejí salóny z období klasicismu, empíru a biedermeieru. Společenské a soukromé prostory svým vybavením připomínají dobu největší slávy Ratibořic, kdy tu sídlila vévodkyně Zaháňská a hostila zde významné politiky a umělce. Spatřit lze kvalitní malířská díla z 16. – 19. století i kolekce evropského skla a porcelánu. Interiéry v přízemí jsou vybaveny nábytkem z druhé poloviny 19. století, který doplňují podobizny příslušníků a příbuzných knížecí rodiny Schaumburg-Lippe a dánské královské rodiny, sbírky dánského porcelánu, anglické kameniny, grafických listů a soubor osobních předmětů členů rodiny. Do přízemí zámku a do parku je bezbariérový přístup.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Úterý 23.10.2018
Déšť
8°C
9°C
Srážky: 1.6mm
Tlak: 1015.3hPa
Vítr: 6.3m/s
z západo-jiho-západu
Zítra
Středa 24.10.
Skoro jasno
8°C
2°C
Čtvrtek
25.10.2018
Polojasno
10°C
9°C
Pátek
26.10.2018
Polojasno
11°C
4°C
Sobota
27.10.2018
Déšť
7°C
5°C

Kontakt

Adresa:
Česká Skalice 
Web: Zámek Ratibořice

Místa v okolí

Vzdálenost: 2km
Česká Skalice - Česká Skalice je městečko, kde žije přibližně 5 tisíc obyvatel. Spadají sem i místní části Malá Skalice, Spyta, Ratibořice, Zlíč a Zájezd.
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
New Dobrawitz, s. r. o. - Půjčovna má k dispozici veškeré vodácké vybavení. Vydejte se na vodácký výlet.
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km

Nová místa

+ přidat
Buková hora - Buková hora je jeden z nejvýraznějších vrcholů Českého středohoří. Nachází se nedaleko obce Verneřice. Na vrcholu stojí televizní vysílač Buková hora.
Milešovský Kloc - Milešovský Kloc je výrazná hora v Českém středohoří, nedaleko od obce Milešov. Většina kopců Českého středohoří je sopečného původu a je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Lipská hora - Lipská hora je jeden z výrazných vrcholů Českého středohoří. Nad terénem ční jako pozůstatek bývalé sopečné činnosti. Jižní část hory je chráněna jako Přírodní rezervace Lipská hora. Vyskytuje se tu teplomilná květena a řada chráněných živočichů.
Kletečná - Kletečná je výrazný vrchol Českého středohoří nedaleko obce Velemín v litoměřickém okrese.

Nové ubytování

+ přidat
Pension Klášter Teplá u Třebenic - Skvělé jídlo a ubytování v příjemném rodiném prostředí. Možno i s domácím mazlíčkem
APARTMÁN ČERNÝ DŮL - Nabízíme ubytování ve stylovém apartmánu v obci Černý Důl v Krkonoších. Apartmán Černý Důl se nachází v klidné části malebného náměstí a v těsné blízkosti lyžařského střediska (200m). Je tak ideální výchozí bod pro turistiku, cyklistiku a lyžování.
Penzion POHODA - Nabízíme ubytování v rodinném penzionu s přátelskou atmosférou a osobním přístupem. Penzion leží v srdci Karlovarského kraje. jeho poloha je vhodná pro klidnou i aktivní dovolenou, při pracovní cestě a je ideálním místem i pro romantické víkendové pobyty.
Dětenice - pezion u Ungerů-středověká hospoda - Penzion u Ungerů se nachází 250 m od středověké hopody se super zábavou a pohoštěnim

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Šeberák - Restaurace s krásnou zahrádkou s posezením přímo u vody. V zimě je zase krásně ozdobena a jde vidět již z dálky.
Restaurace POHODA - Pouze domácí kuchyně v krásném "retro" prostředí. Otevírací doba: denně 12:00 - 22:00 V naší rodinné restauraci POHODA vaříme pouze domácí jídla, žádné polotovary. Točíme regionální pivko od Strakonického pivovaru Přijďte ochutnat například - Knedlíčkovou polévku - Pečenou kachničku, bramborový knedlík, červené zelí - Hovězí "Hydčický" gulášek, houskový knedlík - Borůvkové knedlíky se šlehačkou - Bramborové knedlíky plněné uzeným masem - Boloňské špagety sypané sýrem - Vepřové výpečky, houskový knedlík, bílé zelí Dále zajišťujeme ubytování ve skromných, ale čistých a útulných pokojíčkách.
Ristorante Nolita - Středomořská Restaurace Pizza Pasta Grill
U Divišů - Zveme Vás do restaurace U Divišů, která nabízí příjemné vnitřní i venkovní posezení, dobré jídlo za skvělou cenu polední menu od 89,- a speciality jako kapří hranolky. Najdete nás na Hlavní třídě v Kladně. Tešíme se