Tichá (Edmundova) soutěska
| Typ: | Vodní plocha |
|---|---|
| Kraj: | Ústecký kraj |
| Okres: | Okres Děčín |
| Město: | Hřensko |
| Výška: | 194 m n.m. |
| GPS: | 50°52'17.860"N, 14°15'48.707"E |
Velký význam měla Kamenice pro plavení dříví, oplývala i bohatstvím ryb. Překročení úzké rokle s divokou říčkou bylo možné pouze na několika málo místech. Nejschůdnější z nich bylo u Dolského mlýna, kde se případně dalo projet i s povozem. Níže po proudu býval další přechod. Zde stával masivní klenutý most, přes který vedla stará kostelní stezka z Vysoké Lípy do Růžové. Další kostelní stezka vedla do Růžové z Mezné. Říčku překračovala v místech Mezního můstku. Obce Vysoká Lípa a Mezná patřily k farnosti Růžová, o niž je zmínka již z roku 1352. Z obou obcí se po kostelních stezkách chodilo přes kamenickou soutěsku na nedělní bohoslužby, nosily se tu děti ke křtu i nebožtíci na hřbitov.
S rozmachem turistického ruchu a zpřístupňováním romantických oblastí přišly na řadu i soutěsky Kamenice. První projížďky na člunech zavedl roku 1881 Franz Fiedler. Na loďky se nastupovalo u někdejší pily v Srbské Kamenici a plavba k jezu u Dolanského mlýna trvala necelých třicet minut. Provoz na této soutěsce, zvané Ferdinandova, byl zastaven kolem roku 1940.
Historie zpřístupňování soutěsky u Hřenska začala dobrodružnou plavbou několika mladých lidí v roce 1877. U Dolanského mlýna si vyrobili plavidlo z klád (vor), s kterým projeli obávaným úsekem mezi skalami až do Hřenska. Po první objevné plavbě následovaly další a zájem o sjíždění a zhlédnutí kdysi tajuplné soutěsky vzrůstal. Když došlo k provizornímu zpřístupnění rokle z místní iniciativy, rozhodl se majitel panství vyhovět Horského spolku a na vlastní náklady soutěsku otevřel pro širokou veřejnost.
Během zimy 1889-1890 italští dělníci s soutěsce vylámali a vystříleli stezky a tunely nebo vybudovali lávky nad vodou. Jez, postavený na místě staré vodní zdrže, zadržoval vodu asi 900 metrů dlouhého "Claryho jezera" až k srubové restauraci. Slavnostní otevření se uskutečnilo 4. května 1890. Od té doby s přírodních krás Edmundovy (dnes Tiché) a Divoké soutěsky (otevřena 1898) každoročně těší zástupy návštěvníků.
