Zámek Kroměříž
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Zlínský kraj |
| Okres: | Okres Kroměříž |
| Město: | Kroměříž |
| Výška: | 206 m n.m. |
| GPS: | 49°18'1.480"N, 17°23'36.728"E |
Kroměříž do 13. století: v hlavní roli Bruno ze Schauenburku
Úsvit historie kroměřížského zámku lze spatřovat pravděpodobně již v období Velkomoravské říše; tehdy na místě dnešní rezidence stávalo hradiště, jež později patrně vystřídal knížecí románský dvorec. Kolem r. 1110 získávají Kroměříž olomoučtí biskupové. Jeden z nich, Bruno ze Schauenburku (asi 1205-1281), povýšil obec na město a nechal též přebudovat původní dvorec v raně gotický hrad; ten se stal jeho občasným sídlem. Mimořádně vzdělaný Bruno ze Schauenburku (olomouckým biskupem v letech 1245-1281), rádce a diplomat Václava I. a Přemysla Otakara II., patřil k nejvýznamnějším osobnostem tehdejší doby; vytvořil z Kroměříže letní biskupskou rezidenci a centrum ekonomické správy diecéze.
15. – 19. století: husité a Švédové ničící, Italové tvořící, politikové rokující
Roku 1423 a 1432 hrad i město dobyli husité. Ke zklidnění rozjitřené doby a opětovné prosperitě sídla dochází až za Stanislava Thurza (olomouckým biskupem v letech 1497-1540), který zahajuje přestavbu hradu na renesanční čtyřkřídlý zámek s velkou věží. Koncem třicetileté války, r. 1643, zámek i město zpustošili Švédové. Obnova a další rozkvět Kroměříže jsou spjaty s biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který v 60. letech 17. století přistoupil k raně barokní rekonstrukci zámku. Tato radikální přestavba trvala 12 let; na jejím projektu se podíleli významní císařští architekti Filiberto Luchese a po jeho smrti (r. 1666) Giovanni Pietro Tencalla, oba původem z Itálie. Podle návrhů těchto stavitelů vznikla i Květná zahrada (tzv. Libosad) a došlo k úpravě Podzámecké zahrady; ta byla s rezidencí spojena sala terrenou, bohatě zdobenou štuky (dílo Baldassare Fontany) a nástěnnými malbami (Paolo Pagani). Zámek tak v podstatě získal dnešní podobu, třebaže musel být ještě několikrát upravován – po ničivém požáru celého města r. 1752 biskupy Troyerem, Egkhem a Hamiltonem (z této doby pocházejí zejména úchvatné freskové výmalby sálů a štuková výzdoba kaple) a následně v 19. století. Od r. 1777 sloužil kroměřížský architektonický skvost jako arcibiskupská rezidence. V revolučních letech 1848-1849 se Sněmovní sál zámku stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu za účasti hlavních představitelů českého veřejného života (F. Palacký, K. Havlíček, F. L. Rieger aj.). Roku 1885 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra III.
Dnešní Arcibiskupský zámek Kroměříž je robustní čtyřkřídlá dvoupatrová budova, působící neobyčejně kompaktním dojmem. Rezidenci dominuje výrazná, 84 m vysoká věž, zakončená osmibokým segmentem a barokní bání. Uvnitř dispozice se nachází čtvercový dvůr.
Excelentní interiéry: rokoko, fresky a esa světového malířství
Pro návštěvníky zámku jsou připraveny dva prohlídkové okruhy. Interiéry upoutají bohatou výzdobou a mimořádně hodnotným původním mobiliářem včetně sbírek. Z desítek rozlehlých reprezentačních a obytných prostor nelze opomenout např. jedinečný Sněmovní sál, největší rokokový sál v ČR a zároveň jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů u nás; zdobí ho rozsáhlá nástropní malba o celkové ploše 400 m2 a 22 křišťálových lustrů. Nezklame ani Manskýsál, umělecky nejvýznamnější místnost zámku, se stropní freskou slavného vídeňského mistra Franze Antona Maulbertsche z r. 1759. Další rokokový interiér prvořadého významu i krásy představují dva sály knihovny, zdobené freskami brněnského malíře Josefa Sterna a obsahující na 88 000 svazků včetně iluminovaných rukopisů. Estetickým zážitkem je rovněž zhlédnutí Trůnního, Loveckého a Poradního sálu, Růžového a Carského pokoje. Zaujmou i bohaté kolekce kreseb a grafických listůči hudební archív soustřeďující přes 6 000 skladeb (většinou barokních). Druhé patro rezidence pak uchovává opravdový poklad - slavnou zámeckou obrazárnu, po pražské galerii druhou nejvýznamnější v ČR. V deseti sálech se skví světově významná díla takových mistrů evropského malířství 15.–18. století, jako byli Tizian (jeho Apollo a Marsyas je nejcennějším obrazem našeho státu), Lucas Cranach st., Anthonis van Dyck, Paolo Veronese, Peter Brueghel ml., Hans von Aachen, Albrecht Dürer a řada dalších.
Kroměřížské zahrady: esence krásy a umu
Nádheru zámku i města podtrhují svou krásou a významem dva skvosty zahradní architektury. K rezidenci přilehlá Podzámecká zahrada o rozloze 64 ha, založená již ve středověku a během 19. století upravená v přírodní park anglického typu. Tento areál se třemi rybníky a zhruba 270 druhy zahradních dřevin si návštěvníky získá také originální sochařskou výzdobou, řadou krásných můstků, pitoreskních altánů i romantických staveb (Pompejská a Colloredova kolonáda, Čínský pavilon, Maxův dvůr). Ještě větší proslulost si vydobyla o něco vzdálenější Květná zahrada z 2. poloviny 17. století. Je koncipována v raně barokním italském stylu a svým architektonickým řešením i bohatou květinovou výzdobou představuje skutečný unikát, jaký se v obdobném rozsahu a autenticitě jinde v Evropě nedochoval. Střed zahrady tvoří barokní osmiboká rotunda, bohatě zdobená malbami (Carpoforo Tencalla) a štuky. V ní je na 25 m dlouhé struně zavěšeno Foucaultovo kyvadlo o hmotnosti 30 kg, prokazující otáčení zeměkoule. Za nejkrásnější stavbu areálu lze označit monumentální, 244 m dlouhou kolonádu s 46 arkádami (z let 1665-1671 podle Tencallova projektu); toto sloupořadí s vyhlídkovou terasou je bohatě zdobeno sochami a bustami tematicky čerpajícími z antické mytologie a historie (busty vytesal sochař Michal Mandík). Trochu adrenalinu (hlavně pro děti) nabízejí dvě bludiště a tzv. Jahodové kopečky. Rovné cesty vymezené živými ploty rozmanitých tvarů, kašny na jejich křižovatkách (Tritonů a Lví fontána) a především fascinující květinové ornamenty spoluvytvářejí pohádkovou krásu této mimořádné zahrady.
Otevírací doba
- duben - zámekpouze víkendy 9:00-15:30 (poslední vstup)
- květen, červen - úterý až neděle - 9:00-16:00 (poslední vstup)
- červenec, srpen - úterý až neděle - 9:00-16:00 (poslední vstup)
- září - úterý až neděle - 9:00 - 16:00 (poslední vstup)
- říjen –pouze víkendy 9:00 - 14:30 (15:30)
Otevřeno o státních svátcích. Podrobné informace o otevírací době jednotlivých tras na https://www.zamek-kromeriz.cz/oteviraci-doba/
Vstupné
REPREZENTAČNÍ SÁLY ( ZÁKLADNÍ )
- dospělí - 170 Kč
- zlevněné (děti 6-15 let, studenti 15-26 let, senioři nad 65 let, držitelé senior pasu držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (včetně průvodce) 130 Kč
- děti do 6 let a novináři po předchozí akreditaci - zdarma
- rodinné vstupné 480 Kč
KVĚTNÁ ZAHRADA
- dospělí - 70 Kč
- zlevněné (děti 6 - 15 let, studenti 15 - 26 let, senioři nad 65 let, držitelé průkazu ZTP nad 18 let, držitelé průkazu Fondu ohrožených dětí ) - 45 Kč
- děti do 6 let, držitelé průkazu ZTP/P a průvodci ZTP/P, držitelé průkazu ZTP do 18 let, držitelé karet ICOM, ICOMOS, asociace muzeí a galerií ČR, zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a novináři po předchozí akreditaci - zdarma
- celoroční vstupenka pro jednotlivce - 200 Kč
- celoroční vstupenka pro školy - 1500 Kč
ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA
- dospělí - 90 Kč
- zlevněné (děti 6-15 let, studenti 15-26 let, senioři nad 65 let, držitelé senior pasu, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (včetně průvodce) - 60 Kč
- děti do 6 let, a novináři po předchozí akreditaci - zdarma
SALA TERRENA
- dospělí - 90 Kč
- zlevněné (děti 6-15 let, studenti 15-26 let, senioři nad 65 let, držitelé senior pasu, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (včetně doprovodu) - 60 Kč
- děti do 6 leta novináři po předchozí akreditaci - zdarma
VIA RESIDENTIA (REPREZENTAČNÍ SÁLY + ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA)
- dospělí - 210 Kč
- rodinné vstupné - 520 Kč
ZÁMECKÁ VĚŽ
- dospělí - 70 Kč
- zlevněné (děti 6-15 let, studenti 15-26 let, senioři nad 65 let, držitelé senior pasu, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (včetně doprovodu) - 50 Kč
- děti do 6 leta novináři po předchozí akreditaci - zdarma
