Zámek Kratochvíle
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský kraj |
| Okres: | Okres Prachatice |
| Město: | Netolice |
| Výška: | 432 m n.m. |
| GPS: | 49°3'30.416"N, 14°10'8.104"E |
Úsvit sídla: od Leptače ke Kratochvíli
Historie malebného letohrádku začíná kolem r. 1401, kdy zde stála tvrz a hospodářský dvůr zvaný Leptač, patřící Mikuláši Kuglovi z Netolic. Tyto nemovitosti daroval r. 1569 Vilém z Rožmberka za věrné služby svému regentu a známému budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Ten byl mj. jako majitel velmi krutý; pokud na svém panství přistihl pytláka, bez slitování ho poslal na šibenici. Nicméně své sídlo zvelebil a přestavěl k nepoznání – kolem nově vybudovaného dvora ještě zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto upravený areál se Vilémovi z Rožmberka zalíbil natolik, že si r. 1579 (dle některých zdrojů r. 1580) vyžádal tvrz zpět a směnil ji s Krčínem za městečko Sedlčany s 10 vesnicemi; rok poté ji s císařovým svolením přejmenoval na Kratochvíli.
Století renesance: umělecká elita tvoří italské kasino
Vilém z Rožmberka, přední velmož české renesance, se rozhodl vybudovat v sousedství Leptače nový lovecký zámek. Jeho stavbou pověřil již osvědčeného rožmberského architekta, Itala Baldassara Maggiho z Arogna. Během obdivuhodně krátké doby, v letech 1583-1589, tak vznikl podle vzoru renesančních panských sídel, tzv. kasin, vzdušný a prostorný zámeček. Za technickou zajímavost stavebního procesu lze považovat speciální fixaci základů objektu pomocí dubových a olšových pilotů; ty byly vtloukány do bažinatého terénu, ve kterém za nepřítomnosti vzduchu zkameněly a staly se tak důležitým statickým prvkem celé stavby. Zámek lemoval vodní příkop a uzavírala obdélná zahrada se vstupním traktem a obvodovou zdí prostoupenou izolovanými domky. Ojedinělým počinem bylo i zřízení rozsáhlé obory v těsné blízkosti letohrádku, obehnané plotem dlouhým 22 km. Autorem rozsáhlé malířské výzdoby interiérů je německý umělec Georg Widman z Braunschweigu; vstupní sál a jídelnu dekoroval malbami s loveckými výjevy. Zcela mimořádnou hodnotu mají rovněž štukatérské práce, jichž se ujal italský mistr Antonio Melana. Tento fenomenální dekoratér se smyslem pro detail zvolil k estetizaci interiérů výjevy z římských dějin.
Kratochvíle 16. – 19. století: vodovod, velbloudi, Pasovští a sirotčinec
Po svém dokončení se stala Kratochvíle oblíbeným místem relaxace posledních Rožmberků. Po Vilémově smrti zmodernizoval zámek Petr Vok, dokonce zavedl vodovod s pitnou vodou a v zdejší oboře choval hřebce a velbloudy; velká zadluženost však přiměla Voka k tomu, aby r. 1601 prodal nejen Kratochvíli, ale i celé českokrumlovské panství císaři Rudolfu II. Během vpádu vojsk pasovského biskupa Leopolda byl zámek vyloupen a citelně poškozen, zvěř v oboře zcela pobita. V r. 1622 získal Kratochvíli od císaře Ferdinanda II. štýrský rod Eggenberků, který zde nechal provést určité stavební úpravy (mj. byl r. 1696 zbořen starý dvůr Leptač). Drobných architektonických zásahů se toto sídlo dočkalo ještě v 18. a 19. století, kdy již patřilo Schwarzenberkům (od r. 1719). Za nich však zámek přestal plnit funkci letohrádku; během 19. století v něm byly zřízeny úřednické byty a dokonce sloužil jako archív a sirotčinec.
20. století: restaurátorský zápřah a hrdinové z Večerníčků
Až v poslední třetině 20. století restaurátoři vrátili této památce její někdejší krásu; letohrádek byl citlivě opraven, zabílené malby opět odkryty a obnoveny, zachoval se dokonce i pozoruhodný Zlatý sál. V letech 1981-2007 patřila k atrakcím zámku zde instalovaná stálá expozice Krátkého filmu Praha; prezentovala v unikátním celku český kreslený a loutkový film s originálními pracemi Jiřího Trnky, Karla Zemana, Hermíny Týrlové a dalších klasiků naší animované kinematografie. Důvodem ukončení výstavy v r. 2007 byly finanční problémy společnosti Krátký film Praha.
Zámek je patrová obdélná budova s mansardovou barokní střechou z 18. století. Návštěvníkům zřejmě učaruje manýristická renesanční zahrada zbudovaná podle lombardských vzorů; zkrášluje ji bohatá sochařská výzdoba (kašny aj.), jakož i záhony bylin a zemědělských rostlin, komponovaných do geometrických obrazců. Vodní příkop obklopující budovu se zahradní parterem podtrhuje nevšední půvab celého areálu, pramenící z jeho harmonie a jednolitosti.
Interiér zámku: malby a štuky par excellence
Prohlídková trasa zámku klade důraz na prezentaci cenných renesančních interiérů s jedinečnou manýristickou malířskou a figurální štukovou výzdobou. Prohlídka začíná v kapli Narození Panny Marie s pašijovými výjevy od malíře Georga Widmana. Nejokázalejší místností rožmberského sídla je Zlatý sál s lunetovou valenou klenbou a fascinující keramickou dlažbou; sloužil k přijímání hostů i k pořádání hudebních akcí. Představuje skutečný vrchol renesančního štukatérského umění (monumentální výzdoba klenby od již zmíněného Antonia Melany) a patří k našim nejcennějším interiérům. Zaujmou i další místnosti (některé zpřístupněné teprve v nedávné době) - vstupní sál, Vladařův pokoj, Velký horní sál či Zlatý pokoj. Navíc během několika posledních let jsou zámecké prostory průběžně obohacovány dobovým nábytkem (především renesančním), uměleckými díly ze stejného období i kdysi běžnými předměty denní potřeby. V záměrech správy zámku je postupně rehabilitovat všechny místnosti interiéru (v duchu hesla „Renesance renesance“) a vrátit tak celému objektu původní podobu i smysl využívání.
V letních měsících se na zámku koná řada kulturních akcí (např. projekt Kratochvílení v podání Divadla Continuo).
Letní sídlo netopýrů
Kouzelný lovecký zámeček obklopený vodou a zahradami se stal útočištěm pro letní kolonii samic netopýra velkého s mláďaty. Každoročně se na zámeckou půdu slétá zhruba 80 samic našeho největšího druhu netopýra, aby zde odchovaly svá mláďata. Zámek Kratochvíle byl díky přítomnosti této kolonie zařazen do mezinárodní soustavy chráněných území Natura 2000, jako tzv. evropsky významná lokalita (EVL), a těší se tedy zvýšené zákonné ochraně. V roce 2007 se na zámku díky projektu České společnosti pro ochranu netopýrů podařilo realizovat opatření k ochraně půdních prostor před působením netopýřího trusu. Od srpna 2017 je v blízkém okolí zámku ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců. Více informací naleznete zde: http://napude.sousednetopyr.cz.
Otevírací doba
- duben říjen - pouze o sobotách, nedělích a svátcích - 9:00 - 16:00
- květen a září - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:15
- červen až srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:15
Vstupné
Hlavní prohlídková trasa (vila , zahrada)
- dospělí - 90,-
- děti (do 6ti let) - 50,-
- senioři - 60,-
- rodinné vstupné - 220,-
Samostatná prohlídka kostela, zahrada
- dospělí - 50,-
- děti (do 6ti let) - 35,-
- senioři - 40,-
Zahrada (děti do 15 let zdarma)
- dospělí - 20,-
- děti (do 6ti let) - 20,-
- senioři - 20,-
