Hrad Cimburk
Typ: | Zřícenina |
---|---|
Kraj: | Zlínský kraj |
Okres: | Okres Kroměříž |
Město: | Koryčany |
Pohoří: | Chřiby |
Výška: | 385 m n.m. |
GPS: | 49°6'18.218"N, 17°12'52.366"E |
Rod pánů z Cimburka patří k nejstarší české a moravské šlechtě. Jeho členové vynikli již v 13. století a jsou zmiňováni v Dalimilově kronice. Své rodové jméno získali podle hradu Cimburk u Kutné Hory, po kterém však zůstal jen název. Počátkem 14. století se rod dělí na českou a moravskou část, přičemž česká větev byla zastíněna věhlasem moravských Cimburků.
Od založení hradu do 16. století
Hrad byl založen kolem r. 1320. Tehdy Bernart z Cimburka nechal zbudovat na 421 m vysokém vrchu nad údolím říčky Kyjovky (též zvané Stupava) v dnešních Chřibech působivé středověké sídlo. Cimburkové ho nazvali Nový Cimburk, aby jej odlišili od staršího stejnojmenného hradu u Moravské Třebové; ten museli postoupit králi Janu Lucemburskému. Bernart se při stavbě tohoto feudálního sídla řídil francouzskými vzory, jež k nám výrazněji pronikaly právě za vlády Jana Lucemburského. Král Jan r. 1327 přenechal Bernartovi Tovačov, který se stal novým centrem rodových držav. Páni z Cimburka a na Tovačově je během 14. století podstatně rozšířili a zařadili se tak mezi nejpřednější moravské šlechtické rody. V 15. století z řad moravských Cimburků vzešly dvě vynikající politické osobnosti. První z nich byl Jan Tovačovský z Cimburka (1416 – 1464), čelný představitel utrakvistické šlechty na Moravě. Účastnil se na kališnické straně bitev pod Vyšehradem, u Ústí nad Labem i u Tachova a r. 1427 dokonce obsadil město Přerov. Janův sídelní hrad Tovačov proslul jako významné centrum husitů na Moravě. Velký politický věhlas získal Jan v úřadu moravského zemského hejtmana, který vykonával k všeobecné spokojenosti v pohnutých dobách bezkráloví v letech 1439 – 1453. Ještě více se proslavil jeho syn Ctibor Tovačovský z Cimburka (1439 – 1494). Jako úspěšný válečník a schopný diplomat sloužil králi Jiřímu z Poděbrad, jehož neochvějně podporoval. Velmi se zasloužil o realizaci Poděbradova plánu na přenechání českého trůnu polskému rodu Jagellonců. Zastával úřad moravského zemského hejtmana a nejvyššího kancléře Království českého; byl tak v neklidných dobách téměř svrchovaným vládcem na Moravě a této své moci využíval k jejímu prospěchu. Na Ctiborův popud se od r. 1480 přestala v zápisech do Moravských zemských desek užívat latina a bylo nařízeno, aby se další záznamy činily pouze česky. Na žádost moravských pánů sepsal Knihu tovačovskou, která pak sloužila jako základní příručka moravského zemského práva a bývá označována za moravskou ústavu. Ctibor Tovačovský z Cimburka je historiky vysoce hodnocen nejen jako státník a právník, ale i jako literát a budovatel. R. 1502 vymírají moravští Cimburkové po meči.
Od raného novověku do současnosti
Koncem 14. století byl hrad goticky rozšířen, ale ani tato úprava nezabránila dobytí Cimburka vojskem uherského krále Matyáše Korvína r. 1468. Po r. 1523, kdy hrad získává Vilém z Víckova, došlo nejen k rozkvětu panství, ale i k důkladné přestavbě hradu – opět s důrazem na jeho opevnění. Znovu přestavován byl Cimburk po r. 1611. V r. 1623 hrad dobylo pomocí zrady vojsko sedmihradského knížete Gábora Bethlena. Zesílená bezpečnostní opatření však zabránila, aby se Cimburk v letech 1643 – 1647 stal kořistí kolem operujících Švédů. Poslední stavební úpravy dal v 17. století provést František Horecký. Majitelé hradu – rod Horeckých z Horky – se posléze stěhují do svého nového zámku v nedalekých Koryčanech. R. 1709 je již Cimburk uváděn jako pustý. Až do konce 20. století hrad progresivně chátral. V r. 1994 bylo založeno občanské sdružení Polypeje, jehož cílem je konzervace, částečná rekonstrukce a tím i záchrana Cimburka.
Pozůstatky hradu dnes
Z někdejšího Bernartova hradu zbyly nakonec jen obě hlavní věže, dále obvodové věže a s nimi také část obvodových zdí. Lucemburský palác se dvěma vnitřními arkýři byl jednoposchoďový se suterénem na severovýchodní straně. V palácovém poschodí se nacházel prostorný rohový sál. I dnes lze spatřit řadu architektonických detailů, jako jsou tesaná ostění oken a dveří či arkýřová kaple. V polygonální baště je instalována výstava přibližující dějiny, stavební vývoj a probíhající sanační práce. Výstup na šíjovou hradbu nabízí pohled na panorama chřibského přírodního parku.
Otevírací doba
- květen až srpen - denně - 9:00 - 18:00
- září až duben - denně - 10:00 - 17:00
Vstupné
- plné - 70 Kč
- studenti, důchodci - 50 Kč
- děti do 15 let - 50 Kč
- děti do 6 let - zdarma