Plzeň
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Plzeňský kraj |
Okres: | Okres Plzeň-město |
Pohoří: | Plzeňská pahorkatina |
Výška: | 321 m n.m. |
GPS: | 49°44'50.909"N, 13°22'36.544"E |
První zmínky o Plzni pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. Do nynější polohy přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru, později Prazdroj. Od počátku 20. století je Plzeň čtvrtým největším městem v České republice.
Mezi nejvýznamnější památky západočeské metropole patří historické jádro města a okolní ulice. Ty jsou dnes chráněné jako městská památková rezervace, na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.
Dominantou města je gotický chrám sv. Bartoloměje, založený roku 1292, s věží vysokou 102 metrů. Mezi další významné památky města patří renesanční radnice z 16. století, Velká synagoga a Stará synagoga. Nvštěvníci mohou nahlédnout i do městského historického podzemí.
Ve městě se nachází ZOO Plzeň. V této zahradě je možné navštívit i Dinopark či botanickou zahradu.
Mezi nejvýznamnější plzeňské rodáky patří fotbalista Petr Čech, zpěvák Karel Gott, střelkyně Kateřina Emmons, herec Miroslav Horníček, autor Spejbla a Hurvínka Josef Skupa. Jako studenti jsou s Plzní spjati například fotbalista Pavel Nedvěd nebo hudební skladatel Bedřich Smetana. Jako průmyslové město nejvíce proslavili vynálezce František Křižík nebo Emil Škoda, zakladatel podniku Škoda.
Historie
První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska.
Na samém počátku husitských válek měli kališníci ve městě velký vliv, ale už roku 1420 patřila katolické straně. Třikrát byla husity obléhána, vždy však neúspěšně.
Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města.
Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června). Sídlil v tzv. Císařském domě, který se nachází vedle dnešní budovy radnice.
V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (1828-1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo.
Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva.
V roce 1859 Emil Škoda převzal Škodovy závody a František Křižík zavedl svůj vynález obloukové lampy jako pouliční osvětlení. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (PAP, pivo Gambrinus).
Od počátku 20. století je Plzeň druhým největším městem v Čechách a ke konci minulého století se stala i čtvrtým v České republice. Západočeská metropole prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů.
Kultura
Mezi nejvýznamnější památky západočeské metropole patří historické jádro města a okolní ulice. Ty jsou dnes chráněné jako městská památková rezervace, na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.
Dominantou města je gotický chrám sv. Bartoloměje, založený roku 1292, s věží vysokou 102 metrů je nejvyšší v Čechách. Na vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Dnes je to katedrální chrám, neboť od roku 1993 je v Plzni biskupství.
Mezi další významné památky města patří renesanční radnice ze 16. Století, Velká synagoga a Stará synagoga. Bezesporu zajímavá může být prohlídka Plzeňského historické podzemí či Západočeského muzea.
Zábava
Ve městě se nachází ZOO Plzeň. V této zahradě je možné navštívit i Dinopark či botanickou zahradu.
Mezi nejvýznamnější památky západočeské metropole patří historické jádro města a okolní ulice. Ty jsou dnes chráněné jako městská památková rezervace. Na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.
Školství
V Plzni se nachází mnoho vysokých, vyšších odborných a středních škol, sjíždí se sem proto studenti snad ze všech koutů České republiky. Z vysokých škol zde nalezneme Západočeskou univerzitu v Plzni, Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni a Metropolitní univerzitu Praha. Tyto školy doplňují dvě vyšší odborné školy. Dále zde najdeme šest gymnázií, deset středních škol nebo učilišť a velké množství základních a mateřských škol.
Doprava
Na okraj Plzně vede dálnice D5 již od roku 1995, která navazuje na jižní obchvat města. Na křižovatce Plzeň-západ trasa obchvatu plynule navazuje na další úsek dálnice D5 na Rozvadov a do Německa. Do Plzně vedou tři silnice I. třídy a tři silnice II. Třídy. Silnice I/20 spojuje České Budějovice a Písek s Plzní a pokračuje na Karlovy Vary. Silnice I/26 přichází od Domažlic a vede až na křižovatku s dálnicí D5, kde končí. Silnice I/27 vede ze Železné Rudy přes Klatovy na okraj Plzně. Z Plzně dále pokračuje směrem do severních Čech - do Žatce a Mostu.
Plzeň je jedna z nejvýznamnějších železničních křižovatek v ČR. Setkává se zde 5 hlavních železničních tratí. Největší význam má trať 170 Praha - Beroun - Plzeň - Cheb. Další velmi důležitou tratí je trať 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald, která také slouží pro spojení Čech se SRN (zejm. s oblastí Bavorska). Trať, otevřená již v roce 1861, je sice pouze jednokolejná a není elektrizovaná, ale jsou po ní také vedeny dokonce i mezinárodní rychlíky. Rychlíky jsou vedeny také po trati 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda Alžbětín, která vychází z Plzně jižním směrem na Klatovy a Šumavu. Další významnou tratí je trať 190 z Plzně do Českých Budějovic, součást původní Dráhy Františka Josefa, otevřené v roce 1868, která je elektrizovaná a v některých úsecích dokonce i dvoukolejná. Také po této trati jsou vedeny rychlíky spojující přes České Budějovice například Plzeň s Brnem. Plzeň má kromě hlavního nádraží jedinou stanici - v Koterově.
Hromadná doprava ve městě je zajištěna tramvajemi, trolejbusy a autobusy.