Hromnické jezírko
| Typ: | Vodní plocha |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský kraj |
| Okres: | Okres Plzeň-sever |
| Město: | Hromnice |
| Pohoří: | Plzeňská pahorkatina |
| Výška: | 332 m n.m. |
| GPS: | 49°51'1.121"N, 13°26'41.655"E |
Jezírko je zvláštní tím, že voda je v podstatě slabý roztok kyseliny sírové a je tudíž naprosto bez života. Červená barva vody je způsobena oxidy železa rozpuštěnými v kyselině sírové.
Břidlice se zde těžila na konci 16. století, těžba je písemně zmiňována ještě v roce 1578. Břidlice se používala k výrobě kamence a ten jak známo využívala textilní výroba jako bělicí prostředek.
Od roku 1807 se zde začal zpracovávat tzv. oleum, což je roztok oxidu sírového v kyselině sírové. Oleum se odtud získávalo rozdrcením břidlice uložené ve velkých kamenných haldách na jílové podkladové vrstvě, přičemž byly kamenné haldy zkrápěny vodou kvůli urychlení chemické reakce. Do vody se uvolňoval síran železitý a síran hlinitý a tekutina se jímala do kádí. Oleum, neboli dýmavá kyselina sírová, se tehdy využívala jako rozpouštědlo rostlinného barviva indigo a toto jezírko bylo jediným zdrojem výroby olea na světě, čehož využívaly britské a německé továrny. Oleum se používalo i pro produkci čistého fosforu a pro očistu minerálních olejů. Teprve v roce 1896 výroba olea v jezírku skončila, kdy se v Anglii začaly vyrábět oleje levnějším způsobem.
V první polovině 20. století měla sloužit zdejší lokalita jako skladiště odpadu, ale nakonec v roce 1975 bylo jezírko vyhlášeno přírodní památkou.
