Lázně Trenčianské Teplice

Hodnocení 20%

    

Hlasovalo 1 lidí

Typ:	Lázně
Kraj:	Trenčiansky kraj
Okres:	Okres Trenčín
Výška:	295 m n.m.
GPS:	48°54'33.198"N, 18°9'55.006"E

Léčivé prameny v této oblasti údajně podle pověsti objevil nemocný pastýř, když hledal zatoulanou ovečku. V malém sirném jezírku se několikrát koupal a brzy na to se uzdravil. Co je na této pověsti pravdivého, se nedozvíme, ovšem jisté je, že teplé sirné prameny využívali již germánské kmeny Kvádů a Markomanů. Pravděpodobně se o nich dozvěděli i římští legionáři.

Poprvé je o minerálních pramenech písemně zmiňováno v roce 1247. Území Trenčianských Teplic včetně vyvěrajících léčivých vod patřilo v té době majitelům Trenčianského hradu.

Ilezházovská tradice dvě a půl století

Významný rozvoj léčebných koupelí se přičítá rodu Ilezházů, lázně vlastnili téměř 250 let a v době Rakouska-Uherska byly jedny z nejvyhlášenějších v celých Uhrách.

Turecká lázeň Hamman

V roce 1835 lázně odkoupil rakouský finančník Georg Sina, celé je přestavěl a především zmodernizoval. Na tento odvážný podnikatelský záměr navázal i jeho syn Šimon, nechal tu vystavět luxusní hotel a rozšířit lázeňskou zónu včetně parku. Dcera Ifigenie vytvořila v roce 1888 tureckou lázeň Hamman, která se dochovala dodnes. Jedná se o významnou slovenskou památku, ojedinělou stavbu v maurském orientálním stylu.

Bohuslav Fuchs a Jaromír Krejcar

Komplexní lázeňské služby však začaly až na přelomu 19. a 20. století. V roce 1909 lázně odkoupila jakási akciová společnost z Maďarska, ale již po první světové válce lázně vlastnili českoslovenští akcionáři. Zastaralé lázeňské objekty byly přestavěny v duchu moderního pojetí, byli angažováni přední čeští architekti Bohuslav Fuchs a Jaromír Krejcar. Krejcarovo nejvýznamnější dílo je sanatorium Machnáč a Fuchs vynikal především celkovou krajinářskou koncepcí teplického údolí, přestavbou centrálních lázeňských objektů a výstavbou koupaliště Zelená žába.

Rodina Antonína Čapka

Zajímavostí je, že v Trenčianských Teplicích působil v letech 1911 – 1923 jako lékař Antonín Čapek. Byl to otec proslulých bratrů Karla a Josefa Čapkových. Karel Čapek tu často pobýval a v tomto malebném prostředí se dařilo i jeho tvorbě. Napsal tu první kapitoly románu Krakatit a další významná díla R.U.R., Továrna na absolutno a Loupežník.