Iľava
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Trenčiansky kraj |
Okres: | Okres Ilava |
Výška: | 241 m n.m. |
GPS: | 48°59'55.194"N, 18°13'56.808"E |
Od 14. století se Iľava již označuje jako město, které spadalo do královského majetku, největší rozkvět zaznamenalo v 15. století, získalo výsadu pořádat výroční trhy a využívalo privilegií stanovených panovníkem. Dočasný úpadek města přišel v souvislosti s husitskými nájezdy a válečnými výpravami. V roce 1432 se poblíž Iľavy střetla husitská vojska s rytíři krále Zikmunda Lucemburského.
V roce 1446 byla pravděpodobně dokončena stavba Iľavského hradu.
Největší rozmach řemesel nastal v 17. století, vzniklo tu několik řemeslných cechů, od roku 1635 se v Iľavě dokonce vařilo pivo. V té době zde byla zavedena evangelická škola, především zásluhou hradních pánů Ostrožičovců.
Řeholníci vybudovali v Iľave i nemocnici
V 18. století již v Iľavě sídlil řád Nejsvětější Trojice – Trinitárů, který vyvíjel bohatou kulturní a duchovní činnost a nechal opravit a přizpůsobit pro své účely horní hrad. Zdejší klášter byl jedním z prvních objektů tohoto druhu v celých Uhrách. Řeholníci provozovali i nemocnici pro obyvatele Iľavy.
Klášter byl v polovině 19. století zrušen a od roku 1856 byla v jeho prostorách zřízena věznice. Iľava se postupně stala sídlem orgánů státní správy – okresní soud, sídlo okresu, úspěšně se rozvíjel i bankovní sektor s mnoha pobočkami bank a podpůrných spolků.
V roce 1894 zachvátil střed města ničivý požár, který poškodil barokní střechu městské věže. Věž pak byla opravena, ale střecha nebyla obnovena do své původní krásy a velikosti.
Iľavu nepotkal podobný osud jako Považskou Bystricu nebo Púchov
Iľava na přelomu 19. a 20. století se mohla pochlubit mnoha secesními, novorenesančními a neobarokními stavbami, až do 30. let 20. století si město zachovalo ráz plnohodnotného centrálního města s vlastní samosprávou a rozvinutou infrastrukturou, průmyslovou výrobou a službami. V důsledku špatně fungující státní správy však byla Iľava postupně odsouvána pomyslně na druhou kolej a nedostávalo se jí takových privilegií, jaké zažila Považská Bystrica nebo Púchov. Ve městě nebyly žádné významné průmyslové podniky, které by zajistily městu větší migraci obyvatel z okolních obcí, a po druhé světové válce se situace příliš nezměnila. Okres Iľava byl zrušen a město připadlo pod samosprávu Považské Bystrice, počet obyvatel vzrostl pouze díky nové výstavbě panelových sídlišť ma Medňanské, Kukučínově a Štúrově ulici a v ulici SNP.
Počet obyvatel Iľavy je stále jen necelých 6 tisíc
Období stagnace průmyslového rozvoje města pokračovalo i po sametové revoluci v roce 1989. Od roku 1990 do roku 2006 se tu postavily jen 4 bytové domy. Od roku 1996 je zde v provozu nová obchodní akademie (střední škola). Určitý pokrok je možné připsat rozvoji lehkého průmyslu po roce 2003.