Hrad a zámek Liptovský Hrádok
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Žilinský kraj |
| Okres: | Okres Liptovský Mikuláš |
| Výška: | 650 m n.m. |
| GPS: | 49°2'45.207"N, 19°43'57.316"E |
Keltské osídlení
Hrad Liptovský Hrádok byl vystavěn na počátku 13. století, jeho jméno souvisí s osadou části dnešního Liptova – Hrádku. V místech středověkého hradu a v jeho okolí stávalo Keltské hradiště a také zde žil tzv. lid púchovské kultury. Potvrdil to nález sedmdesáti urnových nádob na sídlišti Belanská.
Královský hrad dobyli husité
Kamenný hrad tu nechal vystavět zvolenský župan Donč, aby střežil křižovatku obchodních cest – Spišské cesty a cesty Magna via (Jantarové cesty). Byl to původně královský hrad, král Zikmund Lucemburský jej poté svěřil do správy šlechtici Gorjanskému. Hradní objekt ale v roce 1433 dobyla husitská vojska a několik let jej pak obývali vojáci Jana Jiskry z Brandýsa. Hrad pak často měnil majitele a nakonec skončil neudržovaný v troskách.
Valentin a Zikmund Balaša započali s přestavbou
Pak se dostal do rukou básníka a zároveň válečníka Valentina Balašy. Spolu se svým bratrem Zikmundem započali s rozsáhlou rekonstrukcí a rozvaliny měnily podobu na renesanční sídlo. V letech 1574 – 1579 přestavěli hrad doslova od základů a nechali postavit i nové hospodářské budovy. Při výstavbě hradu pracovali i Romové, pro potřeby zdejšího panství pak vyráběli různé výrobky z oceli.
Magdaléna Zaiová dostavuje renesanční zámeček
Počínaje rokem 1600 začíná pro Liptovský Hrádok nová epocha. Hrad vlastní Magdaléna Zaiová, která tu nechala hrad opět zčásti přestavět a především dostavět renesanční zámeček. Ten byl spojen s původním hradem na konci starého hradního paláce.
Byla to ve své době dobře střežená nedobytná pevnost, z toho důvodu tu také byla ukryta královská koruna v neklidném období protihabsburských stavovských povstání. Sídlila tu císařská vojska, ale hrad i přes svou nedobytnost utrpěl značnou újmu.
Éra Lichtensteinů - výstavba pivovaru, mlýna a solného skladu
V roce 1721 byl Liptovský Hrádok již v majetku Lichtenštejnů. Ti zde nechali přistavět solný sklad, pivovar a mlýn. Poslední majitel z Lichtenštejnského rodu Emanuel Lichtenstein hrad prodal královské komoře.
Ničivý požár, věznice, okresní soud a nakonec národopisné muzeum
Nejhorší období měl hrad teprve před sebou. Na počátku 19. století, v roce 1803 do základů vyhořel. Zůstal v troskách a královská komora nechala opravit pouze zámeček. Sloužil pak jako okresní soud a věznice, a to až do roku 1930. Věznice se pak přesunula do prostor hradu a bývalé mučírny.
Některé části hradu byly zakonzervovány a v roce 1960 zde začalo působit Národopisné muzeum. V roce 1990 se muzeum přesunulo do bývalého solného skladu a hrad zůstal opuštěný.
Dagmar Máchová mění hrad a zámeček v luxusní hotel a společenské centrum
Teprve v roce 2001 jej odkoupila Dagmar Máchová, která v současné době postupně hradní zříceninu renovuje. Zrekonstruovaé části hradu a zámečku dnes slouží jako luxusní Grand Castle Hotel. Návštěvníci mohou využít stylových ubytovacích kapacit, restauraci s barem, fitness, wellness procedury, konferenční prostory a po domluvě je možné organizovat různé společenské a kulturní akce.
