Sklárna Annín
| Typ: | Technická památka |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský kraj |
| Okres: | Okres Klatovy |
| Výška: | 531 m n.m. |
| GPS: | 49°10'25.493"N, 13°30'50.716"E |
Stříbřené, křišťálové a barevné sklo
Přelomovým rokem byl pro sklárnu Annín rok 1863. Jejím novým majitelem se stal sklářský továrník Josef Eduard Schmid a vzápětí se provozy začaly modernizovat. Pece byly přestavěny na generátorový plyn a svou činnost zahájila parní brusírna. Zdejší výrobky začaly sklízet úspěchy na domácích a zahraničních trzích, zejména barevné sklo, stříbřené sklo a luxusní řady křišťálového skla. V roce 1870 se v přilehlé osadě Annín otevřela nová škola a narostl i počet zaměstnanců ve sklárně.
Druhá elektrická tavicí pec v Československu
V roce 1910 firmu získal Schmidův zeť František Novotný, který výrobu soustředil především do oblasti broušeného křišťálového skla. To se stalo doslova symbolem annínské sklárny po celé dlouhé dvacáté století. Dalším majitelem sklárny byl Novotného zeť Karl Schell. Pod jeho vedením získala sklárna elektrickou tavicí pec – v pořadí druhou v celém Československu – psal se rok 1935.
Národní podník Český křišťál a Sklárny Bohemia
Po druhé světové válce byla sklárna zestátněna a v roce 1948 Národní podnik Šumavské sklárny provoz sklářské pece zastavil. V provozu zůstala pouze brusírna, která od roku 1965 patřila Národnímu podniku Český křišťál, později koncernu Sklárny Bohemia. Z druhé poloviny 20. století se proslavily zejména bohatě ornamentálně zdobené výrobky z olovnatého křišťálového skla.
Privatizace, útlum provozu, pronájem sklárny a obnovení výroby
V roce 1993 došlo k privatizaci brusírny, vlastnila ji firma Antonín Rückl a synové. Postupně však provoz slábl a od roku 2003 byla sklárna dokonce jen pronajímána. Teprve od roku 2012 byla pod novým majitelem obnovena brusičská dílna a postupně dochází k obnově provozu sklářské hutě.
