Zámek Stekník

Hodnocení 20%

    

Hlasovalo 2 lidí

Typ:	Zámek
Kraj:	Ústecký kraj
Okres:	Okres Louny
Řeka	Ohře
Výška:	207 m n.m.
GPS:	50°19'23.452"N, 13°37'24.706"E

Středověkou tvrz vlastnil i rytíř Alexandr Kaplíř ze Sulevic

V místech dnešního zámku stávala středověká tvrz, první písemná zmínka osídlení pochází z roku 1389, obývání středověké tvrze je uváděno až od roku 1539. Tvrz Stekník vlastnil zámožný šlechtický rod Kaplířů ze Sulevic, ti však po stavovském povstání a bitvě na Bílé hoře o svůj majetek přišli konfiskací.   

Barokní zámek nechal na místě staré tvrze vystavět žatecký měšťan

Královská komora tvrz Stekník odprodala Adamovi z Valdštejna a dalším majitelem panství byl Jan z Aldringenu. V roce 1631 po vpádu Saských vojsk do Čech se vrátil z vyhnanství potomek Kaplířů Alexandr Kaplíř ze Sulevic, který tvrz Stekník vlastnil až do roku 1635 (poznámka z tomuto roku: v genealogii je uvedeno, že zemřel v exilu v saském Schandau roku 1635), kdy mu byla tvrz zabavena spolu s veškerým majetkem. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován.

Dalšími majiteli tvrze byli Oldřich z Bisingenu, Lochmar Palič a žatecký měšťan Jiří Kulhánek z Klaudensteinu, který nechal starou poškozenou tvrz zbořit a na jejím místě vystavět barokní zámek.  Ve  2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu s rozsáhlými nástěnnými malbami a freskami. Zámek na mělkém svahu nad řekou Ohří obklopila terasovitá zahrada, v přízemí se nachází sala terrena, v patře hlavní sál  a dochovala se i barokní kaple Navštívení Panny Marie u sv. Alžběty se sochami z 2. poloviny 18. století.

Kulhánkové spravovali zámek až do roku 1796, kdy jej odkoupil rytíř Antonín Josef Korb z Weidenheimu. Zámek Stekník pak vlastnili JUDr.Leopold z Hennetu, Hans Fridrich Gimbel, švýcarský konzul Gerold Détéindre a následně jeho potomci. 

Potomci Gérolda Déteindre potom drželi velkostatek Stekník až do prosince 1949. Tehdy byl velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) Československou vládou vykoupen v rámci tzv. Náhradové dohody  uzavřené mezi Švýcarskou konfederací a Československou republikou. Pozemky velkostatku Stekník byly následně rozparcelovány a  samotný zámek využíval jej Výzkumný ústav chmelařský v Žatci. Od poloviny 60. let zámek spravovala Národní galerie v Praze, která zde zřídila depozitář obrazů a od roku 1997 je zámek v péči Národního památkového ústavu. Dnes je zámek Stekník přístupný veřejnosti.

Zámek s italskou terasovitou zahradou, patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Památka vytváří jedinečnou kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, tato krajina s chmelnicemi a stavbami spojenými se zpracováním chmele a jeho obchodováním, včetně zámku Stekník byla pro svou výjimečnou hodnotu zapsána v září 2023 na seznam světového dědictví UNESCO. Zámek stojí na místě pozdně středověké tvrze Kaplířů ze Sulevic, později přestavěné na barokní zámek Kulhánků z Klaudenstina, upravený v 18. století v rokokovém stylu. Návštěvníkům nabízí celkem čtyři okruhy: hlavní prohlídkový okruh v západním křídle, připomínající osudy posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre, která vlastnila zámek v letech 1907–1949. Součástí trasy jsou dva reprezentační prostory sala terreny v přízemí a hlavního sálu v patře zámku, prohlídka je ukončena návštěvou kaple Navštívení Panny Marie. Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku s výstavním prostorem a sklepením s expozicí věnovanou chmelové tématice a samozřejmě italská terasovitá zahrada. Mimořádně jsou zpřístupněny dosud nezrestaurované interiéry salonů jižního křídla zámku, rozšířeným okruhem č.IV. Památku spravuje Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze. 

Otevírací doba: otevřeno včetně státních svátků

Otevírací dobe zde: www.zamek-steknik.cz/cs/informace-pro-navstevniky/navstevni-doba

Vstupné:

Vstupné zde: www.zamek-steknik.cz/cs/informace-pro-navstevniky/vstupne