Baťův kanál
Typ: | Technická památka |
---|---|
Kraj: | Jihomoravský kraj |
Okres: | Okres Hodonín |
Město: | Veselí nad Moravou |
Řeka | Morava |
Výška: | 172 m n.m. |
GPS: | 48°57'15.933"N, 17°22'20.826"E |
Myšlenka propojení řeky Moravy s Odrou se objevila již v 17. století, o více než 200 let později byl přijat vodocestný zákon (červen 1901), který měl v plánu vybudovat Dunajsko-oderský kanál, nakonec však započaté práce přerušila první světová válka.
Tomáš Baťa se chopil stavby kanálu a i přes jeho tragickou smrt se započaté dílo podařilo dokončit
Na konci 20. let minulého století využil Tomáš Baťa svého vlivu, aby se splavnění řeky Moravy stalo součástí vodocestného zákona, jelikož si dobře uvědomoval důležitost vybudování propojovacího kanálu pro spojení se světovými trhy. Přestože Tomáš Baťa v roce 1932 tragicky zahynul při letecké nehodě, firma Baťa realizovala první pokusy plavby nákladního člunu po řece Moravě. V roce 1934 vznikl první zásadní průlom ve stavbě Baťova kanálu: Firma Baťa sjednala dohodu se státními úřady, načež měl vzniknout malý průplav podle vzoru Holandska a Francie. 9 milionů korun do stavby vložila firma Baťa, 7 milionů ministerstvo sociální péče (namísto výdajů na podporu v nezaměstnanosti se z tohoto fondu platily mzdy dělníkům) a 18 milionů na meliorace a závlahy se převedlo z kompetence ministerstva zemědělství ze státní pokladny. Stavba kanálu započala v roce 1934 a první zkušební plavba proběhla v červenci 1938. V říjnu téhož roku bez problémů přečkal kanál velkou povodeň a tak mohl být 2. prosince 1938 slavnostně otevřen.
Kanál ztratil po válce na významu na dlouhých 30 let
V době války však byla tato nová vodní cesta těžce poškozena, škody přesáhly 10 milionů korun. Kanál se začal opravovat v roce 1946, ovšem brzy se ukázal Baťův kanál jako nerentabilní. Přepravoval se tudy pouze stavební materiál, svůj význam ztratily i závlahové kanály, jelikož družstevně rozoraná pole jejich služeb nevyužívala. Provozovatel kanálu Průmyslové stavby Gottwaldov v roce 1961 na vodní cestě zastavil provoz, později rozprodal lodní park a dalších 30 let Baťův kanál a jeho zařízení chátralo.
Baťův kanál je dnes opět v provozu a je dokonce mezinárodní vodní cestou
Kanál se podařilo oživit až po roce 1989, první loď po postupné rekonstrukci plavební cesty tu vyplula v roce 1995. Od roku 2002 se o kanál stará společnost Baťův kanál, která podporuje podnikatele v jejich aktivitách souvisejících s rozvojem turistického ruchu v této oblasti, a rovněž zde organizuje provoz a provozuje informační centrum. Dnes je téměř celá vodní cesta opravena (52 km kanálu, 13 plavebních komor), funguje tu pravidelná turistická vodní přeprava mezi Otrokovicemi a Petrovem a také slovenským přístavem Skalica. Baťův kanál se stal mezinárodní vodní cestou a úprava vodní cesty má za cíl proplouvat až do Hodonína a Kroměříže.